Článek
Co pro ruského prezidenta Vladimira Putina praktiky znamená zatykač vydaný Mezinárodním trestním tribunálem? Rusko jeho jurisdikci neuznává…
Rusko sice jurisdikci neuznává, na mezinárodní soud v Haagu se ale obrátila velká skupina států, která ho vyzvala, aby se zabýval válečnými zločiny na Ukrajině. A minimálně to pro Vladimira Vladimiroviče Putina znamená, že by se neměl odvážit vstoupit na území pod pravomocí těchto států. V tom případě by skutečně mohl být zadržen a převezen do Haagu bez ohledu na to, že je hlavou státu. Myslím tedy, že negativní dopady to pro něj má. Neumím si představit, že by teď například přiletěl do Bruselu nebo do Prahy.
Především ale jde o obrovský symbolický krok. Z hlediska práva má trestní proces zhruba šest fází a tím, že byl vydán zatykač, jsme už ve fázi druhé. První fází bylo předběžné posouzení, zda byly spáchány zločiny, nebo ne. Tato fáze byla završena vydáním zatykače, v další fázi už by se měli soudci snažit obviněnému vysvětlit, v čem spočívá jeho zločin. Vladimir Putin se ale bude spravedlivému procesu vyhýbat.
Vladimír Votápek
- Analytik mezinárodních vztahů, spisovatel a bývalý diplomat
- Absolvoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT, studoval politické vědy na FF UK, Lomonosovově univerzitě, Oslo University a Clingendael Institute
- V devadesátých letech působil jako diplomat na MZV ČR, naposledy jako generální konzul v ruském Petrohradu
- Působí jako ředitel The Prague East Institute
Jistě si vzpomenete, že v OSN bylo nedávno hlasování, ve kterém drtivá většina států odsoudila ruskou agresi proti Ukrajině. A toto je, myslím, jenom další krok správným směrem. Ruské zločiny na Ukrajině musíme pojmenovat, popsat a odsoudit.
Myslíte, že se teď budou i nadále s Putinem setkávat zahraniční státníci? Třeba příští týden by měl letět čínský prezident Si Ťin pching do Moskvy.
Tipnul bych si, že prezident Si se do Moskvy přece jen vydá, protože na té cestě pracují dlouhou dobu obě strany. Čína si potřebuje osobně ověřit, jak to vlastně vypadá s Putinem – jak je na tom z hlediska zdraví, zda je schopen například vést hodinovou komunikaci se svým partnerem, nebo do jaké míry se nechává zastupovat různými dvojníky, protože to je ve veřejném prostoru poměrně silně medializované téma.
Číňané si také musejí udělat odhad, zda má ruská armáda vůbec šanci se udržet na ukrajinském území, nebo zda je spíš pravděpodobnější, že ji nadcházející ukrajinská ofenziva smete. Potřebuje vědět, jestli jsou Rusové schopni dodržovat dodávky surovin do Číny, protože to je z hlediska čínské ekonomiky velmi důležité.
Jak vlastně s touto událostí budou pracovat samotní Rusové a jejich propaganda?
Propaganda bude nepochybně návštěvu prezidenta Si vydávat za obrovský úspěch Kremlu a Moskvy. Bude tvrdit, že je to důkaz, že Rusové nejsou ve světě sami, že je podporuje nejen Nikaragua nebo Venezuela, ale i druhá největší velmoc na světě Čína. Rusové už začínají přiznávat, že doby, kdy oni byli tou druhou supervelmocí, jsou dávno pryč a že jejich místo dnes zaujala Čína. Tím spíš je pro Kreml a vládnoucí oligarchii důležité, aby se před svými poddanými dokázala prezentovat dobrými vztahy s Pekingem. A že prezident Si přiletěl, aby osobně podpořil prezidenta Putina.
A jak Rusové přijmou samotný zatykač?
Budou ho prezentovat jako další spiknutí a další akt nepřátelství vůči Rusku, které je samozřejmě zosobněním všeho správného a spravedlivého. Jenom zlý Západ proti němu neustále kuje pikle.
Myslíte, že se otázka zatykače bude nějak řešit i v Radě bezpečnosti OSN? Putin se totiž stal první hlavou státu člena Rady bezpečnosti OSN, který je stíhaný.
To záleží na právním mechanismu. Všiml jsem si, že ze všech válečných zločinů si vybrali zavlečení a únos. Pravděpodobně proto, že nevyžaduje souhlas Rady bezpečnosti. Nepochybně kolem toho vznikne právní bitva a vůbec bych se nedivil, kdyby se toto téma dostalo na pořad jednání Rady bezpečnosti. Výsledek by byl ovšem nulový, protože většina členů Rady bezpečnosti bude požadovat potrestání Ruska, ale Rusko to bude vetovat, ať už samo, nebo například s Čínou.
Postoj Pekingu není zcela jasný, ale spíš lze očekávat, že podpoří Rusko – pro Peking je totiž válka na Ukrajině výhodná. Nehodí se jim sice některé její důsledky – především probuzení se Západu a fakt, že začal přemýšlet o vlastní bezpečnosti – ale jinak se zdá, že Čína bude vítězem.
Pokud by se Rusko kvůli válce a sankcím propadlo do hluboké krize, propadlo by se z pozice rovnoprávného partnera do pozice vazala, jakým je například běloruský diktátor Alexander Lukašenko vůči Putinovi. Putin by mohl být v podobné pozici vůči prezidentovi Si, být všestranně závislý na jeho pomoci. Cesta čínského prezidenta do Moskvy je tak kontrolní cestou suveréna nad jedním ze svých vazalů. Je třeba se přesvědčit, zda je Putin ještě stále spolehlivý klient Pekingu, nebo jestli už není na čase místo něj dosadit někoho, kdo bude z pohledu Pekingu spolehlivějším.
