Hlavní obsah

Cyklony a zemětřesení, kmen uctívačů prince Philipa je v ohrožení

Foto: Profimedia.cz

Členové kmene z ostrova Tanna s portréty prince Philipa.

Reklama

Vanuatu se vzpamatovává z rozsáhlé přírodní katastrofy. Nejhůře byly zřejmě zasaženy jižní ostrovy, kde žije kmen známý jako hnutí prince Philipa.

Článek

Dva prudké cyklony a zemětřesení o síle 6,8 stupně zasáhly během minulého týdne vzdálené soustroví Vanuatu, a rostou tak obavy o osud kmene z ostrova Tanna. Ten má jednu zajímavou zvláštnost – uctíval již zesnulého britského prince Philipa, vévodu z Edinburghu.

Do země, kde žije asi 320 tisíc obyvatel, míří záchranné týmy z Austrálie, Nového Zélandu či Francie, píše britský list The Times. Narůstají obavy, že k nejhorším škodám došlo právě na ostrově Tanna na jihu země. Do pondělí se úřadům nepodařilo obnovit kontakt s ostrovem, ležícím asi 250 km jižně od hlavního města Vanuatu Port Vila.

Ostrovní stát Vanuatu leží asi 2300 km východně od Austrálie a je tvořen desítkami větších a menších ostrovů. V dobách koloniální éry se stát jmenoval Nové Hebridy.

Na ostrovech měli nejprve převahu Britové a později Francouzi, což nakonec vyústilo v založení společného kondominia. Britové v 60. letech 19. stol. vyváželi domorodce jako otroky na práci do Austrálie a dalších ostrovních států. Země si vydobyla nezávislost až v roce 1980.

Místní úřad pro zvládání katastrof uvedl, že asi 80 procent obyvatel země bylo zasaženo přírodní katastrofou. Mnozí jsou bez elektřiny, čisté vody nebo jakéhokoliv spojení se světem.

Jak se prodlužuje období bez kontaktu s ostrovem Tanna, obavy narůstají. Novozélanďané v Port Vila v pondělí uvedli, že se jim stále neozvala jejich rodina a přátelé. Glen Craig, předseda Vanuatské obchodní rady, řekl novozélandskému zpravodajskému webu Stuff, že jižní ostrovy zůstávají odříznuty, poněvadž se stále nepodařilo zprovoznit komunikační linky.

Kmen uctívačů

Ostrov Tanna, dlouhý pouhých 40 km, je domovem kmene označovaného také jako hnutí prince Philipa, který po desetiletí uctíval prince jako „boha“ či „svatého“. Podle místní víry to byl muž, který se narodil na ostrově a jeho tělo obýval velký duch.

Podle ostrovní tradice tento muž opustil ostrov před druhou světovou válkou, aby hledal štěstí a následně odcestoval do Spojeného království, kde se setkal se ženou, která se později stala královnou, uvedl web BBC. Tak měl zajistit ve světě mír a respekt k tradicím.

Ostrované nadále praktikují zvyky svých předků. Nošení tradičních oděvů je stále běžné, a přestože si udržují silné vazby s vnějším světem, peníze a moderní technologie, jako jsou mobilní telefony, se v jejich komunitě používají jen zřídka.

Kmen se podle listu The Guardian řadí mezi tzv. cargo kulty, tedy odlehlá společenství ovlivněná setkáním s lidmi z vyspělejších zemí a dovezenými předměty. Dodnes není zcela jisté, jak a proč hnutí začalo. Existují rozličné teorie.

Podle antropologa Kirka Huffmana, jenž kmeny studuje již desítky let, je pravděpodobné, že vesničané mohli spatřit princovu společnou fotografii s královnou na zdech britských koloniálních staveb, a tak se vévoda bez vlastního přičinění začlenil do jejich mýtu.

Víru v to, že právě Philip je „tím vyvoleným“, pak posílila jeho a královnina návštěva země v roce 1974. V té době však královský pár ještě netušil, jak se věci ohledně prince mají.

Situací byl Philip překvapen, vyhověl však později vznesené prosbě a tamním domorodcům zaslal svou oficiální fotografii. Domorodci mu odpověděli darem v podobě tradiční hole na zabíjení prasat a požádali, aby jim obratem zaslal fotografii také s ní, což princ učinil.

Další oficiální portrét komunita obdržela v roce 2000 a o sedm let později mohlo pět vesničanů odcestovat do Velké Británie díky tamní reality show Meet the Natives, tj. Seznamte se s domorodci. S Philipem se následně setkali také v soukromí.

Reklama

Doporučované