Článek
Dánská premiérka Mette Frederiksenová a její grónský protějšek Jens-Frederik Nielsen se v úterý ohradili proti vyhrůžkám amerického prezidenta Donalda Trumpa, že uvalí cla na zboží z některých evropských zemí. Podle Frederiksenové bude Evropa nucena reagovat. Dánská premiérka také slíbila, že Grónsko neopustí. Informovaly o tom agentury.
Trump chce Grónsko, které je poloautonomní součástí Dánského království, připojit ke Spojeným státům s argumentem, že je to nutné z důvodů zajištění americké národní bezpečnosti. V reakci na solidaritu některých evropských zemí NATO s Dánskem a Grónskem oznámil, že na tyto země od 1. února uvalí dodatečná cla.
„Evropa musí odpovědět. Jsme k tomu nuceni,“ řekla Frederiksenová podle agentury DPA v dánském parlamentu k eventualitě, že Trump cla na evropské zboží skutečně zavede. „Nikdo v Evropě si to nepřeje,“ dodala.
Dánská premiérka zároveň uvedla, že doufá, že se Evropa může vyhnout nástrojům jako je takzvaná ekonomická bazuka, což je opatření proti ekonomickému nátlaku (ACI). Tento nástroj Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Jeho použití vyžaduje schválení kvalifikovanou většinou zemí EU.
Dánsko podle premiérky nikdy neusilovalo o konflikt, a přesto ho nyní ohrožuje jeho nejbližší spojenec, Spojené státy. Obchodní válka by stála pracovní místa na obou stranách Atlantiku, varovala.
„To nejhorší nás možná teprve čeká,“ uvedla premiérka s tím, že o základních hodnotách, jako jsou suverenita, identita, hranice a demokracie, nemůže Dánsko vyjednávat. Podle agentury Reuters rovněž slíbila, že Grónsko neopustí.
Grónský premiér Nielsen krátce poté na tiskové konferenci v hlavním městě Grónska Nuuku uvedl, že není pravděpodobné, že by USA použily v Grónsku vojenskou sílu. „Musíme však být připraveni na všechno,“ uvedl s tím, že se to netýká jen Grónska a partnerů v NATO, ale také veškerého grónského obyvatelstva. Dánsko v posledních dnech vyslalo do Grónska další vojáky na cvičení, kterého se účastní i malé kontingenty některých evropských spojenců. Cvičení má ukázat, že Dánsko bere vážně ochranu regionu, která je podle Trumpa nedostatečná.
Frederiksenová také uvedla, že Dánsko je kvůli situaci kolem Grónska v kontaktu se svými spojenci v Evropě a ve světě 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. Uvedla to podle agentury Reuters v dánském parlamentu poté, co Dánsko kvůli napjaté situaci týkající se Grónska odřeklo účast na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu.
K situaci se vyjádřil i litevský premiér Gitanas Nauséda. Řekl agentuře Reuters, že roztržku kvůli Grónsku by mohla zažehnat sdílená bezpečnost Arktidy a severního Atlantiku. Zároveň varoval, že spor o Grónsko zastiňuje ruskou válku proti Ukrajině a hraje do karet Moskvě. V rozhovoru vyzval Washington k deeskalaci sporu. „Nejlepším výsledkem by bylo dohodnout se na společné odpovědnosti za bezpečnost arktického a severoatlantického regionu. Je toho možné dosáhnout? Měli bychom se snažit jít touto cestou, protože je to nejlepší cesta,“ řekl litevský prezident.
Trump dnes zopakoval, že Dánsko není schopné Grónsko ochránit. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde v pondělí začalo výroční zasedání Světového ekonomického fóra. Šéf Bílého domu tvrdí, že USA potřebují Grónsko k zajištění své bezpečnosti.
Celní hrozby nedonutí Dánsko, aby předalo Grónsko, řekla Kallasová
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v úterý v Evropském parlamentu řekla, že pohrůžky zavedení cel nedonutí Dánsko, aby předalo Grónsko. Podle ní se Evropská unie kvůli hrozbám od amerického prezidenta Donalda Trumpa nachází v situaci, se kterou nemá předchozí zkušenost. Většina europoslanců Trumpovo počínání kritizovala, podle nich Grónsko není na prodej. Někteří nicméně zmiňovali bezpečnostní výzvy, kterým podle nich ostrov čelí ze strany Ruska a Číny, a fakt, že právě jen americký prezident dokáže oblast ochránit.
„Klimatická změna mění Arktidu jako žádnou jinou oblast,“ uvedla Kallasová. Tání ledů otevírá nové trasy a Arktida se tak stává novou geopolitickou hranicí, kterou se chystají využít Čína a Rusko. Podle Kallasové bezpečnost v Arktidě oslabuje svým počínání právě Moskva.
„Grónsko patří svému lidu, nezmění na tom nic pohrůžka cel,“ uvedla Kallasová s odkazem na víkendové prohlášení amerického prezidenta Trumpa, který pohrozil zavedením dodatečných cel.
„Posilujeme připravenost, abychom lépe čelili rizikům,“ řekla šéfka unijní diplomacie s tím, že bezpečnost není jen otázka vojenské síly. Podle ní je také Severoatlantická aliance dobře vybavená, aby čelila hrozbám v Arktidě.
Trumpovo počínání kritizovali na plenární schůzi europoslanci z největších frakcí Evropské lidové strany a socialistů a demokratů. Jordan Bardella z frakce Patriotů pro Evropu vyzval k opatřením proti Spojeným státům. Dánský europoslanec Kristoffer Storm z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) poděkoval za vyjádřenou podporu. „Grónsko není k prodeji,“ uvedl na schůzi. Podobně se vyjádřili i další europoslanci.
„Vydírání není bezpečnost. Je to zrada,“ uvedl během rozpravy německý europoslanec Sergey Lagodinsky, místopředseda frakce Zelených. Litevský europoslanec Petras Gražulis z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN) naopak zdůrazňoval možné ohrožení ostrova Ruskem s tím, že právě „Američané zajistí bezpečnost Grónska“.
Podobně se vyjádřil i jeho kolega Siegbert Frank Droese, německý europoslanec ze stejné frakce. „Neschopná EU chce do války s Ruskem, Čínou a nyní i s USA,“ uvedl europoslanec z německé krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). Spojené státy podle něj nemají důvěru „v obranyschopnost stále více islamistické Evropy“.
Během debaty vystoupil i český europoslanec Alexandr Vondra z frakce ECR. „Způsob, jakým Donald Trump tlačí a snaží se vydírat evropské kolegy, když vyjadřují solidaritu s Grónskem, je nepřijatelný,“ uvedl Vondra. „Musíme stát na straně Dánska a vést debatu v rámci NATO. Myslím si, že Evropa je dostatečně silná, aby se tomu postavila. Má sílu a nesmí se bát ji použít,“ dodal.
