Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tisíce Srbů vyšly ve středu do ulic, aby znovu daly najevo nesouhlas s režimem prezidenta Aleksandara Vučiće.
Protesty, jejichž hybnou silou se stali studenti, v balkánské zemi probíhají bez delší přestávky už přes 11 měsíců. Jejich spouštěčem byla tragédie v severosrbském městě Novi Sad, kde se zřítil přístřešek na rekonstruovaném železničním nádraží a na místě zemřelo 16 lidí. V průběhu měsíců nespokojenost přerostla v rozsáhlé protesty proti srbské politické elitě.
„Klíčovým problémem je pro protestující Srby korupce. Mají za to, že za tragédii v Novém sadu může právě ona,“ vysvětluje Seznam Zprávám politický zpravodaj srbského listu Danas Vojin Radovanović, který opakovaně reportoval přímo z místa protestů.
„V Srbsku, které už třináct let zažívá Vučićův režim, je ale řada dalších problémů - s demokracií, fungováním institucí, svobodou projevu i médií, manipulací voleb. A navrch problémy ekonomického rázu,“ doplňuje.
V rozhovoru mluví o policejní brutalitě, které protestující čelí, i roli, kterou sehrává mladá srbská generace.
Protesty v Srbsku probíhají už déle než jedenáct měsíců. Jak se za tu dobu proměnily? V jaké situaci se nyní nacházejí?
Situace je velmi složitá. To, co studenti a občané požadují, jsou nové parlamentní volby. Aleksandar Vučić je ale dle mého názoru do konce roku nevyhlásí.
Organizátoři mají problém mobilizovat občany v takovém objemu, jako se to podařilo 15. března nebo 28. července. Před námi jsou ale nyní protesty, které se budou konat začátkem listopadu, na první výročí od tragédie v Novém sadu. Ty by se mohly stát spouštěčem pro další vlnu protestů.
Opozičně orientovaní občané chtějí volby a čekají na to, až studenti zveřejní svůj seznam se jmény možných kandidátů. Volby jsou ale v moci Vučiće a on si s jejich datem pohrává. Chce je vyhrát, ale ví, že pozice jeho strany je teď nejistá, a tak vyčkává.
Jsme tedy nyní v takovém vakuu. Myslím, že studenti a další občané už jsou unavení. Přeci jen deset měsíců je opravdu dost. Protesty teď nejsou na denním pořádku, každý týden se ale nějaká akce napříč Srbskem koná. Jsou v útlumu a čeká se na nový spouštěč mobilizace.
Srpnové protesty obrazem:
Protesty odstartoval fatální incident v Novim sadu, na který odkazujete. Postupně přerostly v rozsáhlé protesty proti srbské politické elitě. Na co si lidé stěžují?
Klíčovým problémem je pro protestující Srby korupce. Mají za to, že za tragédii v Novim Sadu může právě ona. V Srbsku, které už třináct let zažívá Vučićův režim, je ale řada dalších problémů - s demokracií, fungováním institucí, svobodou projevu i médií, manipulací voleb. A navrch problémy ekonomického rázu.
Lidé věří, že tohle všechno přispělo k tragédii. Chtějí, aby za to elity přijaly politickou odpovědnost a lidé, kteří mohou za úmrtí v Novim Sadu, skončili ve vězení.
Jak rozšířený problém korupce v Srbsku představuje?
Jak velkým problémem korupce je, jsme viděli minulý rok v listopadu, kdy na její konto zemřelo 16 lidí.
K aférám, jež se týkají ministrů, vlády a dalších, dochází téměř na denní bázi. Nikdy v minulosti to ale nevedlo k takhle rozsáhlým protestům. Až tato tragédie ukázala, o jak závažnou věc jde. Je smutné, že nejdříve muselo zemřít 16 lidí, aby lidé začali protestovat proti systematické korupci.
Co na protesty říkají politické elity?
Protestující označují za teroristy, blokádníky. Někteří poslanci studenty přirovnávají k al-Káidě nebo Islámskému státu. Mají za to, že Západ chce v Srbsku rozpoutat barevnou revoluci. Tvrdí, že nám chce vzít naše tradice a nastolit tady svou propagandu, co se týče například LGBT témat a podobně.
Vláda ani Vučić nechtějí vést dialog. Místo toho motivují své členy a voliče, aby trestali protestující, mlátili je a podobně. Co jiného můžete ostatně čekat, když někoho nazýváte teroristou?
Myslím, že Vučić doufá v to, že Srbsko bude v občanské válce. Tvrdí, že to chtějí protestující, ale jeho straníci a voliči jsou těmi, co bijí studenty a protestující.
Protestující si stěžují na policejní brutalitu, která akce provází. Jak závažná je situace v tomto ohledu?
Policejní brutalita v Srbsku nikdy nebyla tak rozsáhlá jako během právě probíhajících protestů. V březnu probíhaly poklidné protesty a Vučić nařídil použít sonické zbraně. Chtěl, aby se to zvrhlo v agresivní protesty.
Hodně studentů bylo napadeno policisty, někteří od nich zažili výhružky. Měli jsme zde případ, kdy policista po zatčení vyhrožoval studentce, že ji znásilní, a to přímo v budově srbské vlády.
Policejní brutalita je zde vysoká. Nezapomeňte ale, že tady jsou ještě Vučićovy polovojenské policejní formace, soukromé bezpečnostní společnosti, které pro něj pracují, a ty jsou pro občany, protestující a novináře ještě nebezpečnější.
Probíhající protesty jsou do velké míry akcí studentů. Co jejich zapojení vypovídá o mladé generaci?
Myslím, že je to součást globálního trendu. Generace Z ve velkém protestuje. Podívejte se třeba na Nepál, kde se mluví o Gen Z revoluci.
Studenti v Srbsku protestovali už před lety. Vzpomeňme třeba na protesty s názvem „1 z 5 milionů“ nebo pod hlavičkou Srbsko proti násilí. Nyní se ale opravdu výrazně podílejí na mobilizaci lidí.
Vždy se říkalo, že nemůžete porazit Vučićův režim, pokud nevyjdou do ulic mladí lidé. Dlouho se čekalo na to, než se zapojí do boje proti němu. A to se teď stalo. Studenti vysokých škol vycházejí do ulic, v řadě vzdělávacích institucí nadále pokračuje nějaká forma blokády. Jsou připraveni převzít zodpovědnost za své činy. Řada z nich je ve vězení, zažívají policejní represe, stále si ale trvají na svém a hlásají, že protesty nekončí.
Označil byste to, co Srbsko zažívá, jako definující moment? Rozhoduje se nyní o tom, zda se země přikloní na Západ, nebo Východ?
U Srbska je to vždy složité. Na začátek nutno zmínit, že to je Vučić, kdo dělá zahraničně politické kroky, ne premiér a vláda.
Na jednu stranu lze říci, že Srbsko patří k Západu. Kupujeme stíhačky Rafale od Francie, ta tady staví metro. Dodáváme zbraně Ukrajině, máme dohodu o lithiu s Německem. Na druhou stranu udržujeme kontakty s Ruskem, na našem území těží čínské společnosti.
Prezident Vučić sedí na několika židlích zároveň. Nemyslím si ale, že probíhající protesty rozhodují o tom, zda chce Srbsko patřit na Západ, nebo Východ.
Takhle jednoznačné to není. Je důležité si uvědomit, že demonstrací se účastní řada prorusky a protizápadně orientovaných lidí. Ruská bezpečnostní organizace je zároveň označuje za barevnou revoluci a srbská média osočuje z toho, že jsou jejím nástrojem.
Myslím tedy, že jde o klíčový moment zejména pro Srbsko. Lidé rozhodují o tom, zda chtějí žít v demokracii, nebo ve Vučićově autokracii.
Z řad protestujících často zaznívá kritika na adresu Evropské unie. Mnozí si stěžují, že od dění v Srbsku odvrací zrak. Jak na to nahlížíte?
Mám za to, že EU a (šéfka Evropské komise) Ursula von der Leyenová chtějí v Srbsku Vučićův režim. A srbská společnost to cítí.
Proevropsky a opozičně orientovaní lidé chtějí vidět ze strany EU větší a silnější kroky proti Vučićově autokracii. To se ale neděje. Řekl bych tedy, že mnohé Srby EU zklamala.
