Článek
Minulý podzim zachvátily Írán protesty po smrti mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové, která zemřela krátce poté, co ji zatkla mravnostní policie. Ta si na ni vyšlápla kvůli příliš volně nasazené pokrývce vlasů.
Hlídky dohlížející na nošení hidžábu se tak staly jedním ze symbolů režimu, proti němuž se vzedmula bezprecedentní vlna demonstrací.
Kontroverzní hlídky dohlížející na odívání se na několik měsíců stáhly. Teď se mají do ulic opět vrátit. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na íránská státní média. Mluvčí mravnostní policie uvedl, že hlídky budou prosazovat dodržování íránských zákonů o hidžábu.
„Po celé zemi vyjdou do ulic nové hlídky mravnostní policie. Kromě ostatních povinností budou kontrolovat i ženy, které bohužel ignorují nošení hidžábu na veřejnosti. Pokud neuposlechnou jejich příkaz, budou proti nim učiněny právní kroky a jejich případy budou řešit soudy,“ uvedl šéf íránské policie Sajid Montazer-al Mahdi.
Podle íránského práva, které vychází z tamního výkladu šaríi, si ženy musí zakrývat vlasy šátkem a nosit dlouhé, volné oblečení, které zakrývá jejich postavu. Úkolem mravnostní policie je dohlížet na dodržování těchto pravidel a zadržovat osoby, které jsou podle jejich názoru „nevhodně“ oblečené, připomněla stanice BBC.
Podle některých žen ale bude složité taková nařízení vynucovat. „Myslíte, že mravnostní policie nás donutí hidžáby nosit? Už to nepůjde jako dřív. Žen, které nařízení nedodržují, je už příliš. Nemůžou nás ovládnout všechny, maximálně mohou opět sáhnout k násilí,“ řekla agentuře Reuters studentka Ismaili.
Protesty za ženská práva v Íránu
Kvůli smrti ženy zatčené za nedodržení pravidel o nošení hidžábu v Íránu vypukly protesty. „Celý národ truchlí a cítí hněv,“ říká reportérka Golnaz Esfandiariová. Mohou demonstrace přimět režim k ústupkům?
Mravnostní policie, na niž jsou jsou uvaleny sankce ze strany Spojených států a Evropské unie, má přístup ke zbraním a zadržovacím střediskům. Kontroluje též „převýchovná centra“, uvedla loni organizace Human Rights Watch.
Tato centra fungují jako vazební věznice, kde jsou většinou ženy poučovány o islámu a významu hidžábu a před propuštěním jsou nuceny podepsat závazek, že budou dodržovat státní předpisy týkající se odívání, popsala stanice CNN.
Protesty z velké části ustaly
Protesty z velké části utichly na začátku letošního roku po tvrdém zásahu, při kterém bylo zabito více než 500 protestujících a téměř 20 tisíc jich bylo zadrženo. Mnoho žen však nadále porušovalo oficiální pravidla oblékání, zejména v hlavním městě Teheránu a dalších městech.
Podle stanice BBC se tak jednalo o největší otevřenou výzvu vládě duchovních v Íránu od revoluce v roce 1979.
This is Iran today and this is how the morality police arrested a teenager for not wearing a hijab. Mahsa Zhina Amini was taken away like this, then killed. Where are those journalists who excitedly reported the cancellation of those morality police? #WomanLifeFreedom pic.twitter.com/xndXlnnkSB
— Masih Alinejad 🏳️ (@AlinejadMasih) July 15, 2023
Po protestech byla „mravnostní policie“ v ulicích vidět jen zřídka a v prosinci se dokonce objevily zprávy - později vyvrácené - že byla rozpuštěna. Islámští zastánci tvrdé linie nicméně několik měsíců obnovení hlídek požadovali.
Videa zveřejněná na sociálních sítích naznačují, že ještě nedávno byl pohled na ženy bez hidžábu stále běžnější. Íránské úřady však v reakci na to zavedly přísnější tresty, včetně nuceného zavírání podniků, pokud nedodržují zákony o hidžábech. Policie také na některých místech instalovala kamery, které dokážou rozpoznat „nesprávně“ oblečené ženy.
Přestože protesty přilákaly mnoho Íránců, někteří lidé přísný kodex oblékání stále neochvějně podporují. Začátkem letošního roku se objevilo video, na kterém muž hodil dvěma nezahaleným ženám do obličeje vaničku jogurtu. Jeho čin se setkal s pobouřením přihlížejících a později byl zatčen - stejně tak ale i nezahalené ženy.
