Hlavní obsah

Donbas ještě v září rozhodne o připojení k Rusku, Západ referenda neuzná

Foto: Profimedia.cz

Snímek z oslav v Doněcké lidové republice k výročí vzniku separatistického státu v dubnu 2014.

Reklama

aktualizováno •

Na Donbase proběhne na konci září referendum o připojení k Rusku. Parlamenty samozvaných Luhanských a Doněckých republik rozhodly o jeho urychlení v době zesílení ukrajinské ofenzivy na východě země.

Článek

Parlament samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) schválil zákon o uspořádání referenda o připojení tohoto separatistického útvaru k Rusku, uvedla v úterý agentura Interfax. Referendum se podle vedení parlamentu bude konat od 23. do 27. září.

Ve stejném termínu chce referendum uspořádat i vedení samozvané Doněcké lidové republiky (DNR), které příslušný zákon schválilo jen o chvíli později.

Hlasovat o připojení k Rusku pak ve stejném termínu budou také v části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny a v části Záporožské oblasti. Ruskem jmenovaný chersonský gubernátor Vladimir Saldo v příspěvku v aplikaci Telegram podle agentury Reuters uvedl, že doufá, že se Cherson stane součástí Ruska, plnohodnotným subjektem sjednocené země.

Zprávy o urychlení referend o přičlenění k Rusku přicházejí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu téměř nad celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za osvobozenou.

Zprávy z bojiště

V posledních dnech se situace na ukrajinském bojiště zásadně neposunula. Na severu Ukrajiny vzniklo „území nikoho“. Na jihu zřejmě zdárně pokračuje pomalá, ale celkově zatím úspěšná ukrajinská ofenzíva u Chersonu.

Konání hlasování dnes podpořil bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zopakoval, že Moskva nechává rozhodnutí o referendech plně na obyvatelstvu dotčených oblastí, uvedla agentura Reuters.

„Pseudoreferenda“

Západní politici naopak uvedli, že výsledky referend neuznají. Německý kancléř Olaf Scholz na zasedání Valného shromáždění OSN označil toto hlasování za pseudoreferenda a připomněl, že nemají oporu v mezinárodním právu a smlouvách.

„Toto všechno je jen pokus o imperialistickou agresi,“ řekl také k plánovaným referendům Scholz. Dodal, že Ukrajina má plné právo bránit integritu a suverenitu svého území i svoji demokracii.

Jake Sullivan, poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost, řekl, že Spojené státy tato území budou vždy uznávat jedině jako součást Ukrajiny. Za Ukrajinu se postavila i OSN, generální tajemník NATO nebo předsedkyně Evropské komise.

„Nikdy neuznáme snahy Ruska legitimizovat protiprávní a brutální okupaci ukrajinských území,“ vzkázala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„OSN zcela potvrzují územní integritu a suverenitu Ukrajiny,“ řekl zástupce mluvčího generálního tajemníka OSN Farhan Haq.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na Twitteru napsal, že plánované hlasování je „další eskalací Putinovy války“ proti Ukrajině.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jsou ruské plány na referenda novou provokací. „Nebudou mít žádné právní dopady, celý proces je parodie,“ řekl Macron a dodal, že kdyby celý plán na vyhlášení referend na východě Ukrajiny nebyl tak tragický, byl by legrační. Uvedl také, že v příštích dnech bude mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Ani Polsko podle tamějšího prezidenta Andrzeje Dudy výsledky neuzná. „Pravdou je, že o výsledku (referend) rozhoduje Kreml a ne hlasování,“ řekl.

„Donbas, Krym, Cherson = Ukrajina,“ napsala na Twitteru estonská premiérka Kaja Kallasová. Šéf estonské diplomacie Urmas Reinsalu vyzval Evropskou unii, aby Luhanskou lidovou republiku a Doněckou lidovou republiku, samozvané útvary na východě Ukrajiny ovládané proruskými separatisty, označila za teroristické organizace. Stejně jako Kallasová se vyslovil také pro uvalení dalších sankcí na Rusko.

„To, co se Rusko snaží udělat v Doněcku, Luhansku a na dalších okupovaných územích…, je pouhou snahou ukrýt své imperialistické ambice za iluzi demokracie,“ napsal na Twitteru litevský prezident Gitanas Nauséda.

Podobné referendum, jaké teď plánují na Donbase a v Chersonské i Záporožské oblasti, se uskutečnilo už v roce 2014 na Krymu: a Rusko následně ukrajinský poloostrov anektovalo. Výsledky tehdejšího hlasování ale nejsou mezinárodně uznávané.

Reklama

Doporučované