Hlavní obsah

Důsledek katastrofálních povodní: denně v jediné nemocnici zemře 10 dětí

Foto: Profimedia.cz

Pákistánský chlapec potýkající se s horečkou dengue. Snímek ze zdravotního centra v pákistánském Péšávaru.

Reklama

Průjem, úplavice, horečka dengue, malárie – nemoci, které se šíří v Pákistánu po povodních obřích rozměrů. A pro následující týdny a měsíce představují hrozbu, která může vyústit v další krizi obrovských rozměrů.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Desítky dětí se tísní na společné posteli. Některé v bezvědomí, jiné dehydratované, další plačící bolestí. V místnosti vedle, v nemocnici pro zdravotní péči o matku a dítě v provincii Singh, čekají rodiče na jakoukoliv zprávu. Reportáž o situaci dětí v povodněmi nejvíce postižené provincii Sindh přinesli novináři americké stanice CNN.

„Pršelo, přišly povodně a teď je u nás povodeň pacientů,“ říká k přeplněné nemocnici doktorka Nazia Uroojová z dětské pohotovosti. Podle tamního personálu zemře dětí každý den minimálně deset. Ve všech případech se jedná o smrt spojenou s povodněmi a z nich vyplývajících nemocí (průjem, úplavice, horečka dengue, malárie).

V nemocnici se svým tříletým synem skončila i Pákistánka Rani. Popisuje, jak velká voda obehnala její vesnici a zničila mimo jiné i dům její rodiny. Všichni proto skončili pod plastovým přístřeškem na silnici.

Přes den na ně pražilo slunce a potýkali se s dehydratací, v noci na ně „útočili“ komáři. „Pálili jsme smetí, aby je (děti) nemohli štípat komáři… Přes den jsme byli vzhůru, aby mohly naše děti spát,“ vysvětluje Rani.

Své dva zemřelé rodinné příslušníky oplakává v nemocnici i Mai Sabagiová, které zrovna na choleru zemřela vnučka. Její další vnuk zemřel v jiné nemocnici. Další dvě z jejích vnoučat jsou nemocné.

Fakta

Bezprecedentní klimatická katastrofa? Podle vědců ale takové označení není pro situaci, které v současnosti čelí Pákistán, zcela podložené. Ovlivnila povodně změna klimatu? Připravili jsme souhrn odpovědí na nejpalčivější otázky.

„Všechno tohle se stalo kvůli dešťům… Přišli jsme o oblečení… o všechno. Náš dům byl poničený. Nedostalo se nám žádné úlevy. Chudí lidé si nemohou dopřát léčbu,“ říká a poukazuje tak na skutečnost, že její rodina nemá na odvoz vnuččina těla peníze. Chybí jim tisíc pákistánských rupií (asi sto korun).

Nikdy jsem nic podobného neviděla, řekla americká hvězda

„Mnoho dětí se do nemocnic ani nedostane, protože zdravotnická zařízení, kam by mohly (rodiny s dětmi) jít, jsou buď pod vodou, nebo nepřístupná,“ přibližuje zkušenost mnoha dalších Pákistánců Aadarsh Leghari z místní pobočky Dětského fondu OSN (UNICEF).

S tím se v terénu setkali i reportéři ze CNN. Některé rodiny se snaží rozbouřenou vodu přebrodit. Další ji překonávají na loďkách . Své dítě se do nemocnice snažila dopravit i matka s malou dcerou. „Má vysokou horečku a upadla do bezvědomí,“ říká, zatímco dceři chladí čelo hadříkem namočeným ve špinavé vodě. Té samé, která může za to, že se holčičce tak zhoršilo zdraví.

Jinde se zase mladá matka pěti dětí snaží své ratolesti utěšit, zatímco naříkají hlady. „Nemám v těle krev. Potřebuju dvě dávky krve,“ prosí zoufale. „Nemyslí mi to. Mám teplotu a potřebuju krev,“ dodává.

Před další humanitární katastrofou právě v podobě šíření chorob ze znečištěné vody varují už týdny i humanitární organizace. Pozornost světa se do provincie Sindh uplynulý týden snažila přitáhnout i americká filmová hvězda a zvláštní vyslankyně Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Angelina Jolie, která navštívila Karáčí.

Jolie uvedla, že podobnou situaci v zemi nikdy neviděla, a to i přesto, že v Pákistánu nebyla poprvé. Zdůraznila také, že mnoho lidí, které sama měla možnost potkat, nemusí přežít, pokud se jim brzy nedostane pomoci.

Velké nebezpečí také na stojaté vodě představují zmínění rojící se komáři. „Nejsou tu moskytiéry. A jsou to právě komáři, kteří přinášejí malárii a další nemoci,“ vysvětluje Leghari z UNICEF.

„A další je cholera… je to jako obrovská míra nemocí, co se vyplavují z těchto záplavových jezer. Z toho se stane vážná zdravotní krize,“ dodává.

Příběhy

„Jsme tady v těch přístřešcích asi 16 dní, ale nikdo za námi nepřišel. Někteří lidé nám na vlastní pěst dvakrát denně nosí vařené jídlo,“ popisuje Lawang vládní pomoc. Mnoho lidí s sebou přitom nemá skoro nic. Vzali jen to, co unesli. Například několik přikrývek, oblečení nebo nádobí.

Jen v nejvíce zasažených oblastech Sindhu bylo před několika dny nahlášeno přes 134 tisíc případů průjmu a 44 tisíc případů malárie, uvedla AP. Tamní úřady již začaly s vykuřováním, aby zabránily dalšímu šíření komárů.

Špinavá voda, a tedy riziko infikování od komárů, tak pro mnoho Pákistánců zatím zůstává jedinou možností jak přežít. „Víme, že nám z ní může být zle, ale co máme dělat, musíme pít, abychom přežili,“ cituje slova místního Pákistánce agentura Reuters.

Jen v provincii Sindh na nemoci z vody zemřelo minimálně 300 lidí, uvádí tamní zdravotnická zařízení. V celém regionu pak působí 18 tisíc doktorů a 38 tisíc zdravotnických pracovníků.

Povodně sužující Pákistán od června si dosud vyžádaly přes 1 600 obětí. Určitým způsobem po celé zemi postihly 33 milionů lidí.

Reklama

Doporučované