Článek
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámí během víkendové návštěvy Nuuku nové finanční prostředky pro Grónsko ve výši 200 milionů eur (přes 4,8 miliardy Kč). Usiluje tím o posílení vazeb s arktickým regionem poté, co islandští voliči minulý týden odmítli užší vztahy s Evropskou unií. Píše to deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva evropské úředníky.
Šéfka komise by měla podle úředníků oznámit balíček finančních prostředků na roky 2026 a 2027 v neděli. Tyto prostředky budou investovány do odvětví kritických surovin, obnovitelných zdrojů energie, podmořských kabelů, satelitních spojů a datových center. Část z nich bude také určena grónské vládě na zlepšení veřejné správy, uvedl jeden ze zdrojů.
Těchto 200 milionů eur je navíc k již přiděleným 225 milionům eur z aktuálního společného rozpočtu EU na období let 2021 až 2027 a představuje částku, kterou von der Leyenová hodlá v příštím přidělování, jež bude vyplaceno v letech 2028 až 2034, zdvojnásobit. V závislosti na výsledcích jednání o příštím společném rozpočtu EU se podle FT očekává, že tato tranše dosáhne 530 milionů eur.
Von der Leyenová rovněž podepíše prohlášení zaměřené na posílení ekonomických vazeb mezi EU a Grónskem. Brusel tím chce zesílit svou politickou podporu arktického ostrova s 57 000 obyvateli, který je autonomní součástí Dánska a kterému americký prezident Donald Trump v minulosti několikrát pohrozil anexí. Dánsko i USA jsou členy NATO.
EU se snaží prezentovat jako spolehlivější dlouhodobý partner, jehož investice na ostrově předcházejí Trumpovým hrozbám. „Přicházíme, abychom posílili schopnost arktických komunit rozhodovat samy za sebe a abychom tato rozhodnutí podpořili investicemi,“ uvedl tento týden eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela.
Síkela také v nepřímé narážce na Trumpova dřívější prohlášení, že chce Grónsko „koupit“, odpověděl, že budoucnost Arktidy patří jejím obyvatelům, a ne tomu, kdo ji chce koupit.
Nová arktická politika EU, která bude oznámena ještě letos, bude podle mluvčího Evropské komise navazovat na oznámení o financování a bude mimo jiné úzce propojovat ekonomické investice s investicemi do bezpečnosti a obrany.
Cesta von der Leyenové se koná po referendu, v němž Islanďané 29. srpna odmítli obnovení jednání o členství v EU. Ostrov v roce 2010 uprostřed finanční krize sice přístupová jednání zahájil, v roce 2013 ale po rychlém zotavení ekonomiky rozhovory pozastavil kvůli ostrému sporu s EU ohledně rybolovných práv. Island je v oblasti bezpečnosti silně závislý na USA, Trumpovy výhrůžky vůči Grónsku a jeho nepředvídatelná podpora NATO však znovu rozproudily dlouhodobou debatu o tom, zda by se země měla přiblížit Bruselu.
