„Kéž by to tak bylo i v Česku.“ Experti líčí, jak Zelenskyj pohnul s korupcí

Když ruská vojska v únoru 2022 překročila hranice suverénní Ukrajiny, Volodymyr Zelenskyj na nic nečekal a spolu se svými poradci podal žádost o vstup do Evropské unie.

Ministr zahraničí Andrij Sybiha, který první momenty války strávil s prezidentem v krytu, již dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal, že žádost odešla pouhé dva dny poté, co nepřítel obklíčil Kyjev.

Proces byl zrychlený, protože měl zajistit nejen politickou a bezpečnostní podporu, ale především ukázat, že Ukrajinci od revoluce na Majdanu stojí pevně a odhodlaně za svými reformními a demokratickými cíli.

Během pouhého půl roku získala Ukrajina status kandidátské země, i když dlouho nebyla považována za žádoucí, a to kvůli hluboce zakořeněným problémům s korupcí.

Podle expertů oslovených Seznam Zprávami se ale situace mění k lepšímu, o čemž svědčí i nedávné protesty proti prezidentovi.

Volodymyr Zelenskyj při svém nástupu do úřadu v roce 2019 slíbil, že se pustí do boje proti korupci. A dobře věděl, že voliči jeho kroky budou bedlivě sledovat.

Veřejnost měla stále čerstvé vzpomínky na zmíněný Majdan, největší revoluci v moderní ukrajinské historii, která v roce 2014 slibovala vrátit zpět, co předchozí vládci zcizili, a nastolit spravedlnost.

Ukrajina po rozpadu Sovětského svazu zdědila vysoce neefektivní systém, který vedl ke koncentraci kapitálu v rukou oligarchů a k fungování státní správy s extrémně nízkou důvěrou veřejnosti. „Nezačali jsme s tím hned bojovat, naopak jsme umožnili oligarchům upevnit svůj vliv,“ připouští pro Seznam Zprávy přední antikorupční aktivistka Olena Halušková.

Během posledního desetiletí se však podařilo pohnout s mnohým. Protikorupční reformy přinesly zemi řadu zásadních průlomů na cestě k integraci do EU, od bezvízového režimu přes status kandidátské země až po zahájení oficiálních jednání o členství.

Jedním z hlavních nástrojů proměny je digitalizace státních služeb, tedy oblast, v níž je Ukrajina extrémně pokročilá.

„Všechno je moderní, přehledné,“ říká ukrajinská právnička, která si přála zůstat v anonymitě, ale než před válkou utekla do Prahy, na reformách se podílela. „Kéž by to tak fungovalo i v Česku. Jsem na to hrdá, protože vidím, že i drobné změny mohou výrazně posílit transparentnost a důvěru lidí ve státní instituce.“

Řeč je především o aplikaci „Diia“, která umožňuje občanům i firmám vyřizovat desítky úředních záležitostí online. Tento krok zásadně omezil prostor pro drobnou úřednickou korupci. „Pamatuji si ještě přeplněné haly daňových úřadů v posledních dnech čtvrtletního podávání. Lidé se snažili dostat dopředu tím, že si za to prostě zaplatili,“ vzpomíná Halušková.

Dalším dobrým příkladem je začátek reformy zdravotnictví, kterou prosadila ministryně Ulana Suprunová. Změnila filozofii financování.

Peníze už nejdou - bez ohledu na kvalitu služeb - přímo do nemocnic, kde následně mizely, ale „následují pacienty“. Dobří lékaři si tak mohou vydělat více, pokud se starají o více pacientů, kteří si mohou svobodně vybírat svého praktika.

Kyjev navíc pokračuje v implementaci komplexní protikorupční strategie pro období 2021–2025, kterou vypracovala Národní agentura pro prevenci korupce a klade důraz na koordinaci všech státních orgánů.

Mezi Ukrajinci lze nicméně vypozorovat zajímavý paradox. Z mezinárodních indexů i průzkumů veřejného mínění vyplývá, že lidé stále vnímají korupci jako obrovský problém (a dokonce mají pocit, že se od začátku války ještě zvýšila), osobní zkušenost s korupčním jednáním ovšem připouští jen asi 15 procent z nich.

Experti to připisují právě aktivní občanské společnosti a svobodným médiím. Obraz všudypřítomné korupce totiž vytvářejí neustálé veřejné debaty, investigativní reportáže i soudní procesy s vysoce postavenými představiteli. „Ve skutečnosti je to ale známka toho, že protikorupční instituce fungují a že se případy dostávají na světlo,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy antikorupční expertka Olha Kovalská.

Hodně mění také postoj mladší generace. Podle průzkumů protikorupční organizace Transparency International většina lidí do 30 let odmítá dávat úplatky a považuje je za nepřijatelné. Mladí Ukrajinci častěji věří, že bez zásadních reforem se země nikam neposune, a jsou ochotní za změnu bojovat – ať už ve veřejném prostoru, nebo tím, že korupční praktiky prostě odmítnou.

„V naší generaci už to není normální,“ tvrdí zakladatelka Hlasu Ukrajiny Anastasia Sihnajevská. „Když po mně někdo chce peníze za něco, co má být samozřejmé, beru to jako urážku. Myslím, že takhle to vidí většina mých vrstevníků.“

To vše se ostatně nedávno ukázalo i v praxi. Když Zelenského vláda prosadila zákon, který přivedl dvě protikorupční instituce pod těsnější kontrolu prezidentské kanceláře, a tím ohrozil budoucí přístupová jednání s Evropskou unií, byli to právě mladí, kdo nejvíc zaplnili ulice. „Ukázali, že se na to nebudou dívat skrz prsty, i když Zelenskyj pravděpodobně očekával, že ano,“ říká Halušková.

A přestože Zelenskyj slíbil, že se postaví rozšířenému klientelismu a oligarchickým strukturám, které zemi dlouhodobě brzdily, podle hlídacích psů na Ukrajině je stále co zlepšovat.

„Současná ukrajinská administrativa zavedla v rámci posilování demokratických institucí řadu pozitivních reforem, ale země se stále potýká s korupcí ve vládě, soudnictví a dalších sektorech,“ stojí například v reportu Freedom House za rok 2024.

Na nižší úrovni se situace zlepšuje, ale problém stále spočívá v nedokončených reformách justice. „Stále existují alarmující případy, kdy orgány činné v trestním řízení vybírají úplatky,“ upozorňuje Halušková.

To potvrzuje i vysoká nedůvěra Ukrajinců v nejvyšší soud, která dosahuje 68,6 %. Hlavními důvody jsou korupce, závislost soudců na politicích a oligarších a nedostatek integrity. Podle průzkumu DEJURE Foundation z února 2025 uvedlo 27,1 % respondentů, že nejvyššímu soudu vůbec nedůvěřuje, 41,5 % spíše nedůvěřuje, pouze 3,7 % mu plně důvěřuje a 22,6 % spíše důvěřuje.

Právě kvůli hluboce zakořeněné korupci v justici vznikl Vysoký protikorupční soud, jehož cílem je efektivně řešit případy vysoké korupce, které běžné soudy nedokázaly projednat. Soud byl vytvořen pod tlakem občanské společnosti a s podporou mezinárodních partnerů a stal se symbolem snahy očistit ukrajinské soudnictví od vlivu oligarchů a politických tlaků.

Nicméně, jak píše ve svém článku významný ukrajinský právník a expert na korupci Mychajlo Zernakov, nedostatečná spolupráce s vyšetřovateli a prokurátory, politický tlak a odpor staré elity nadále ohrožují plnou efektivitu soudu.

Podle Zernakova je klíčové, aby mezinárodní partneři udrželi tlak na Ukrajinu a dohlíželi na dokončení reforem. Mezi nejdůležitější kroky patří přijetí zákona o obnově nejvyššího soudu, důkladná prověrka současných soudců a zavedení nové procedury výběru soudců s aktivním zapojením mezinárodních expertů.

„Bez těchto opatření hrozí, že reformy zůstanou jen na papíře a soudnictví se vrátí ke starým praktikám,“ upozorňuje Zernakov. Úspěšná implementace těchto kroků by nejen posílila důvěru veřejnosti v justici, ale také signalizovala investorům a zahraničním partnerům, že Ukrajina je schopná chránit právo a bojovat proti korupci i v nejnáročnějších podmínkách.

V Kyjevě se navíc rozvíjí další problém. Klíčem k vítězství Ukrajiny v boji proti korupci jsou podle oslovených expertů svobodná média a silné, nezávislé protikorupční orgány. A oba tyto základní pilíře země jsou v poslední době pod tlakem prezidenta a jeho vlády.

Nejprve přišel korupční skandál a kontroverzní zákon omezující pravomoci antikorupčních institucí. Teď varují novináři a mediální experti před návrhem zákona, který by podle nich zase mohl otevřít dveře k cenzuře.

Vláda má například dlouhodobě napjaté vztahy s jedním z nejvlivnějších médií – Ukrajinskou Pravdou, jež odhalila několik velkých korupčních kauz.

„Chápu, že kritika může působit nepatřičně, zvlášť ve chvíli, kdy země čelí agresi a umírají lidé, ale právě proto je důležité neztrácet hodnoty, za které dnes tolik Ukrajinců pokládá život,“ řekla Seznam Zprávám šéfredaktorka webu Sevhil Musajevová.