Extrémní horka jako „nový covid“: Zůstaňte doma, slyší staří a nemocní

Extrémní vlna veder, která spaluje Itálii a zbytek jižní Evropy, donutila mnoho lidí zůstat v jejich klimatizovaných bytech či kancelářích. Pro mnoho starších lidí je ale izolace jediným způsobem, jak se chránit před extrémním horkem, které ohrožuje jejich životy. Vedro se tak pro ně stalo novým covidem, povšiml si list The New York Times. Dobrovolně zůstavují doma, aby se vyhnuli teplotám, které tlačí globální průměr na historická maxima.

Deník popsal doporučení, které teď Carlotta Antonelliová, osmadvacetiletá italská opatrovnice z Caritas, dává svým klientům: „Nikam nechoďte, je tam příliš horko a je to pro vás nebezpečné.“

Poradila to i Donatě Grillové, 75leté obyvatelce Říma. Překonala rakovinu, ale zdravotně na tom stále není nejlépe. A tak se drží doma.

„Senioři jsou v těchto dnech ještě osamělejší než dříve,“ podotkla Antonelliová. Paní Donatu navštěvuje jednou týdně, aby jí pomohla s každodenními povinnostmi, asistovala při návštěvách lékaře a při řešení jakýchkoliv dalších problémů.

Stejně jako během koronavirové pandemie jsou podle odborníků starší lidé nyní obzvláště zranitelní. Jak je pro ně horko nebezpečné, doložila vlna veder, která se v létě 2022 rozšířila po Evropě. Tehdy tvořili lidé ve věku 65 let a více přibližně 90 % úmrtí způsobených horkem. Současné predikce předpokládají podobný scénář.

Pro Itálii je to velké téma, protože země má nejvyšší průměrný věk ze všech evropských zemí. Přibližně 24 % Italů je starších 65 let a více než 4 miliony z nich žijí samy. Jen osmdesátiletých je v zemi téměř dvojnásobek co dvacetiletých. I proto téměř 30 % z 61 000 lidí, kteří loni v létě zemřeli na následky extrémních veder, byli Italové.

„Starší lidé, kteří už mají nějaké onemocnění, jsou bezpochyby zranitelnější,“ uvedl pro NYT Andrea Ungar, předseda italské gerontologické a geriatrické společnosti. „Zásadní roli však hraje také chudoba a izolace.“

Během nejteplejšího léta v Evropě v roce 2003 zemřelo podle některých odhadů až 70 tisíc lidí. Problém ale je, že od té doby evropská populace ještě více zestárla a problém s adaptací na vyšší teploty se prohlubuje.

Toho se obává i Francesca De Donatová, epidemioložka, jejíž oddělení shromažďuje meteorologické a demografické údaje z celé země, podle kterých následně vydává teplotní varování. „Kvóta ohrožených osob se neustále zvedá,“ svěřila autorce textu, římské korespondentce NYT Gaie Pianigianiové.

Poučení z léta 2003 se snažila vyvodit i Světová zdravotnická organizace, která vydala řadu doporučení, jak se před vedry chránit. Také italské ministerstvo zdravotnicí vyzvalo nemocnice a praktické lékaře, aby věnovali zvláštní pozornost nejzranitelnějším osobám. Krom toho úřady radí, aby starší a ohrožení lidé zkrátka zůstávali doma.

V mnohém tak současná situace skutečně připomíná pandemii coronaviru. Déjà vu umocňuje i to, že některé postupy, které se používaly během boje s virem, se nyní znovu zavádějí po praxe, píše Pianigianiová.

Italské zdravotnické orgány například pracují na tom, aby vytvořily jednu digitální platformu s aktuálními informacemi o pacientech, ke které by měly přístup opatrovnice, lékaři, záchranné služby i nemocnice. To už umožnil zákon, který prosadila bývalá italská vláda právě v době pandemie.

„Covid změnil mentalitu některých služeb, a to velmi pomohlo,“ řekl Andrea Barbara, úředník veřejného zdravotnictví, který dohlíží na služby pro přibližně milion obyvatel Říma. „Děláme více telemedicíny, stále častěji přesouváme vybavení - a ne pacienty -, ale trvá to dlouho.“

Právě takzvaná telemedicína je podle italských odborníků možným řešením pro méně závažné případy.

Přesto je podle statistky italského ministerstva zdravotnictví nárůst pacientů, kteří trpí příznaky souvisejícími s horkem, jako je dehydratace, vyčerpání, zmatenost či úpal, jasně znatelný. Jejich počet se měl zvýšit až o 20 %.

Aby zdravotnický systém tyto pacienty pojmul, vyčlenily pro ně některé nemocnice zvláštní skupinu zdravotníků. K takovému kroku se sáhlo prvně od pandemie.

I pro ty, kteří nutně nepotřebují lékařskou péči, je stěžejní pomoc různých charit a sociálních pracovníků jako Carlotta Antonelliová.

Mezi její klientky patří jednadevadesátiletá Francesca Azzaritová. Žije sama. Nemá nic, čím by se ochladila, jen kus kartonu, který používá jako větrák.

Paní Francesca se jako malá holčička nikdy nenaučila číst a psát. Její školní léta totiž přerušila válka. Celý život pracovala, nejprve na venkově v okolí Neapole, později jako uklízečka v Římě, kam se přestěhovala po rozchodu s manželem. Nyní její ráno začíná kávou a lékem proti bolesti na bolavé nohy. Obvykle si vaří sama. V těchto dnech nezapíná sporák a málokdy vychází z domu, zejména poté, co minulý týden upadla na chodníku.

Fotky: Takhle vypadá svět, ve kterém není před horkem úniku

„Teploty se od mého dětství změnily,“ řekla. „Nemusím se dívat na televizi, abych věděla, že déšť byl normální a slunce bylo normální, a teď už není,“ svěřila se s NYT, zatímco pohledem těkala k pečovatelce, která zadýchaně vynášela do schodů nákupy. „Jak bych si poradila bez její pomoci?“ posteskla si reportérům.

Problémy neřeší jen Itálie. Vzhledem k tomu, že rostoucí teploty se stále více přibližují i do severnějších zemí, které na ně nejsou tolik zvyklé, zavedla i Belgie třístupňový plán pro řešení extrémního horka. Ten je založen na pravidelném monitorování teploty a úrovně ozonu.

Brusel navíc nabízí svým seniorům a dalším osobám ohroženým vedrem, že se mohou telefonicky zaregistrovat na obecním úřadě, který k nim bude během horkých dnů posílat domů pravidelné kontroly.

I přes tyto snahy se během nejteplejších měsíců loňského léta zvýšila nadměrná úmrtnost na 5,7 %, což je v Belgii nejvíce za posledních 20 let.

Podobný program zavádí i Francie.