Článek
Ve Finsku skončilo první kolo prezidentských voleb, v nichž obyvatelé země rozhodují o nástupci současné hlavy státu Sauliho Niinistöa. V prvním kole prezidentských voleb zvítězil expremiér Alexander Stubb, druhý je pak bývalý ministr zahraničí Pekka Haavisto.
Po sečtení více než 99 procent hlasů má Stubb zisk 27,1 procenta hlasů. Pro Haavista hlasovalo 25,8 procenta voličů. Oba tak postupují do druhého kola prezidentské volby, které proběhne 11. února.
Volební místnosti se v neděli otevřely v devět hodin ráno tamního času. Občané budou mít možnost volit v prvním kole do 20. hodiny večerní. Voliči si mohli vybrat z devíti kandidátů, přičemž se předpokládá, že nikdo z nich v prvním kole nedostal více než 50 procent hlasů, informovala agentura AP.
Finové volí v době, která je pro ně bezprecedentní. Od minulého roku je země členem Severoatlantické aliance (NATO) a momentálně má uzavřenou východní hranici s Ruskem. Na rozdíl od většiny evropských zemí má finský prezident výkonnou moc při formování zahraniční a bezpečnostní politiky, zejména při jednání se zeměmi mimo Evropskou unii, jako jsou Spojené státy, Rusko nebo Čína. Prezident působí také jako vrchní velitel finské armády. Všech devět kandidátů na příštího finského prezidenta slibovalo před volbami tvrdý postoj vůči Rusku v případě, že budou zvoleni.
Přibližně 4,5 milionu občanů si mohlo vybrat z devíti kandidátů – šesti mužů a tří žen. Finové momentálně vybírají nástupce velmi populárního prezidenta Sauliho Niinistöa, jehož druhé šestileté funkční období vyprší v březnu a nemůže být znovu zvolen. Nová finská hlava státu zahájí v březnu šestileté funkční období ve výrazně odlišné geopolitické a bezpečnostní situaci v Evropě, než jakou měl po volbách v roce 2018 dosavadní prezident Niinistö.
Dnešní volby tak pouze potvrdily predikce, podle kterých se do druhého kola měli posunout právě 55letý bývalý premiér Alexander Stubb a 65letý exministr zahraničí Pekka Haavisto. Stubb zastupuje konzervativní Národní koaliční stranu a v letech 2014–2015 stál v čele finské vlády.
Politický veterán Haavisto, bývalý diplomat OSN, který se o tento post uchází již potřetí, by podle odhadů mohl získat 23–27 procent hlasů. Právě Haavisto dovedl zemi coby ministr zahraničí ke vstupu do NATO. V případě úspěchu by se Haavisto mohl stát prvním homosexuálním prezidentem Finska.
Účast v letošním prvním kole prezidentských voleb byla vyšší než před šesti lety, kdy Finové poslali znovu do čela země Sauliho Niinistöa. Ten nyní po dvou funkčních obdobích už kandidovat nemohl. Zatímco minule se k prvnímu kolu prezidentských voleb v severské zemi vypravilo 69,9 procenta voličů, nyní jich hlasovalo 74,9 procenta, poznamenala Yle. Přes 44 procent oprávněných voličů také využilo možnosti předčasného hlasování.
Aktualizovali jsme o předběžné výsledky prvního kola.
