Článek
I Finsko se aktuálně stalo jednou ze zemí, které Rusko adresovalo své bezpečnostní požadavky. Zprávu od ministra zahraničí Sergeje Lavrova předalo finské diplomacii ruské velvyslanectví v Helsinkách. Jako první o předání informovala ruská státní tisková agentura TASS, podle níž Moskva aktuálně „čeká na reakci Finska“.
Informaci o dopisu později potvrdil finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Dopis podle finských médií obdrželi všichni členové Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), mezi které patří i Česká republika.
Haavisto pro deník Iltalehti uvedl, že dopis nepovažuje za znepokojivý, naopak je podle něj dobře, že mezi Ruskem a Západem probíhá „diplomatický dialog“. „Tato výměna názorů se týká uvažování Ruska, že Západ posílil svou vlastní bezpečnost na úkor Ruska. Je zřejmé, že Západ má na to úplně jiný názor,“ řekl Haavisto podle agentury Reuters novinářům v Helsinkách.
Podle agentur Moskva v dopisu očekává, že se Severoatlantická aliance i OBSE zavážou „neposilovat svou vlastní bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních“. Finsko připravuje odpověď na ruské požadavky, rádo by ale postupovalo společně s dalšími členy OBSE nebo Evropské unie. „Bylo by přirozené, aby diskuze probíhala v rámci EU nebo v rámci zemí OBSE,“ uvedl Haavisto.
Ruské požadavky budou pravděpodobně tématem středeční schůzky mezi Haavistem a finským ministrem obrany Anttim Kaikkonenem a jejich švédskými protějšky, ministryní zahraničí Ann Lindeovou a ministrem obrany Peterem Hultqvistem, uvádí finská stanice MTV Uutiset.
Vstup seveřanů do NATO?
Ve Finsku i Švédsku v posledních týdnech sílí obavy z agresivní ruské politiky. Finsko s Ruskem sdílí hranici dlouhou 1 340 kilometrů, nejistota je proto ještě o to silnější. V obou zemích se tak znovu otevřelo téma členství v NATO.
„Je na Finsku a třiceti spojencích v NATO, aby rozhodli o otázce členství, a totéž platí i pro Švédsko,“ řekl minulé pondělí generální tajemník aliance Jens Stoltenberg po setkání s ministry zahraničí obou zemí. Představitelé obou států ale prozatím své země do aliance vést nechtějí a přejí si zachovat aktuální stav, kdy se jako spojenci aliančních zemí účastní například společných vojenských cvičení.
„Poslední vyřčené úvahy o možném vstupu do aliance byly primárně snahou získat explicitní prohlášení, že dveře do NATO jsou stále otevřené,“ sdělil agentuře AFP politický geograf Charly Salonius-Pasternak z Finského institutu pro mezinárodní záležitosti.
Podpora členství v alianci je mezi Finy a Švédy nadále poměrně nízká, ačkoli lednový finský průzkum naznačil, že odpor k členství je nejnižší za posledních dvacet let. Přesto vstup do NATO nadále nepodporuje 42 procent Finů, píše AFP.
Podle Roberta Dalsjöho ze Švédské agentury pro výzkum obrany by se pro přehodnocení postoje Finů a Švédů k NATO musela objevit „dostatečně věrohodná hrozba“. Narozdíl od Ukrajiny ale Finsko aktuálně takovému nebezpečí nečelí.
Finská armáda zvýšila pohotovost
I přesto ale Finsko podle vedení armády „zvýšilo vojenskou pohotovost“. „Připravenost finských obranných sil se zvýšila kvůli skutečnosti, že situace v okolních oblastech se stala nestabilnější,“ řekl agentuře Reuters plukovník Petteri Kajanmaa z Finské univerzity národní obrany.
Pro zemi je podle Kajanmaay varováním nestabilita v Baltském moři, která podle něj pramení z nepředvídatelnosti Ruska. „Rusové jasně vyjádřili, jaké jsou jejich cíle, ale nevíme, jaké kroky jsou připraveni podniknout,“ řekl Kajanmaa.
Plukovník odmítl upřesnit, co konkrétně finské síly podnikají, dodal ale, že zvýšení připravenosti obvykle znamená shromažďování většího množství informací a jejich častější předávání vedení státu a také přesuny letadel nebo lodí. „Tímto způsobem mohou efektivněji monitorovat situaci a také rychleji reagovat,“ dodal Kajanmaa.
V posledních týdnech také v regionu hlavního města Helsinek probíhají rozsáhlá cvičení finské armády. Finská bezpečnostní a zpravodajská služba taktéž minulý týden uvedla, že zaznamenala nárůst počtu zahraničních zpravodajských aktivit zaměřených na Finsko.
Diplomatické eso v rukávu
Podceňovat roli Finska v aktuálním napětí mezi Západem a Ruskem by ale byla chyba. Země tisíců jezer totiž může být pro Západ velice důležitá v jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Málokterý evropský politik je totiž s ruskou hlavou státu v kontaktu tak dlouho jako finský prezident Sauli Niinistö, který letos v březnu oslaví svůj desátý rok ve funkci.
„Věřím, že je vždy lepší mluvit, než zůstat zticha, což je ještě větší pravda, když tu jsou problémy nebo konflikt,“ cituje finskou hlavu státu deník The Washington Post. Niinistö je jedním z mála politických lídrů Evropy, kteří v době eskalujícího napětí na Ukrajině mluvili jak s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, tak americkým prezidentem Joem Bidenem.
Není to navíc poprvé, kdy finský prezident zprostředkoval jednání mezi oběma stranami. S lídry obou velmocí, tehdy ještě v Bílém domě seděl Donald Trump, hovořil v červenci 2017, kdy se setkali během jednání ve finské metropoli.
Po odchodu německé kancléřky Angely Merkelové pojí Putina podobně dlouhý vztah jako s Niinistöm už jen s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. „Trumpovi jsem řekl, že Putin je bojovník. Bojuje tvrdě, ale rozumí tomu, když je reakce také tvrdá,“ prohlásil v jednom z rozhovorů finský prezident.
Niinistö například britskému deníku The Times řekl, že nejužitečnějším poznatkem z jeho celkem dvanácti setkání s Putinem je důraz, který ruský prezident klade na respekt. Podle finského prezidenta Putin „pohrdá známkami slabosti a touží být brán vážně“.
Putin podle finského prezidenta tvrdost v jednání oceňuje i u svých protějšků. Když Rusko v roce 2014 anektovalo Krym, Finsko slovy svého prezidenta bylo první zemí, která veřejně odsoudila okupaci. Vztah s Kremlem to ale podle Ninistöho nijak trvale nepoškodilo.
„Ve Finsku existuje staré přísloví, které vychází z našich historických zkušeností – kozák, tedy ruský voják, bere vše, co není přibité,“ řekl Niinistö s tím, že je potřeba mít to neustále na paměti. „Musíte si opravdu pevně stát za svým,“ dodal prezident.
Jak se ale současná situace vyvine, je těžké odhadnout, přiznal v rozhovoru pro Washington Post Niinistö. „Zdá se, že riziko a nebezpečí rostou. Přesto ale musí všechny strany dát diplomacii šanci,“ dodala hlava státu.
