Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Francie má schválený rozpočet pro rok 2026. Přijetí rozpočtového zákona předcházela dvě hlasování o nedůvěře vládě premiéra Sébastiena Lecornua, informovala agentura AFP. Lecornu k prosazení rozpočtu využil ústavní článek 49.3. Ten umožňuje schválení legislativy bez hlasování poslanců, pokud kabinet následně zvládne pokus opozice o sesazení. Schválením rozpočtu premiér ukončil čtyřměsíční patovou situaci v Národním shromáždění, kde současná vláda nemá absolutní většinu.
„Francie má konečně rozpočet,“ napsal francouzský premiér na síti X s tím, že schválená podoba zákona je výsledkem parlamentních kompromisů. Lecornu, který dříve sliboval, že článek 49.3 nevyužije, označil jeho použití za své selhání.
K vyslovení nedůvěry bylo zapotřebí 289 hlasů. Návrh podaný krajně levicovou stranou Nepodrobená Francie (LFI) a Zelenými podpořilo 260 zákonodárců. Pro návrh krajně pravicového Národního sdružení (RN) hlasovalo pouze 135 poslanců. Devětatřicetiletý Lecornu tak přestál již třetí vlnu pokusů o odvolání zejména díky ústupkům socialistům, kteří se v parlamentu stali klíčovou silou.
Schválený finanční plán počítá se snížením deficitu veřejných financí z loňských 5,4 procenta na pět procent HDP. Od původní vládní ambice dosáhnout úrovně 4,7 procenta kabinet během náročných vyjednávání s parlamentními frakcemi ustoupil. Francie je pod tlakem Evropské komise, aby stabilizovala svůj veřejný dluh, který je v poměru k HDP třetí nejvyšší v Evropské unii po Řecku a Itálii.
Rozpočet počítá s dodatečnými příjmy ve výši zhruba 7,3 miliardy eur (177,39 miliardy korun) ze zvýšení daní pro vybrané firmy. Socialisté, ačkoliv neuspěli se zavedením daně pro superbohaté, si prosadili sociální opatření, jako jsou obědy pro studenty za jedno euro (24,3 koruny) nebo zvýšení příspěvků pro zaměstnance s nejnižšími příjmy.
Prioritou pro francouzskou vládu zůstávají výdaje na obranu, které vzrostou o 6,5 miliardy eur (157,95 miliardy korun).
Politická krize ve Francii trvá od předčasných voleb z roku 2024, kdy prezident Emmanuel Macron ztratil v parlamentu většinu. Lecornu je již třetím premiérem v krátké době poté, co jeho předchůdci skončili právě kvůli sporům o finanční reformy. Součástí širšího výdajového plánu je i rozpočet sociálního zabezpečení, který počítá s odkladem nepopulární důchodové reformy až na leden 2028, tedy na dobu po vypršení Macronova prezidentského mandátu.
