Hlavní obsah

Zelenskyj: Další odstávka ruského plynovodu je vydírání Evropy

Foto: Profimedia.cz

Kapacita plynovodu Nord Stream 1 je až 167 milionů metrů krychlových plynu denně. Ilustrační foto.

Reklama

25. 7. 21:02
aktualizováno • 26. 7. 7:48

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reaguje na rozhodnutí společnosti Gazprom o odstávce další turbíny plynovodu Nord Stream 1. V současnosti je provoz plynovodu omezen na zhruba 40 procent kapacity.

Článek

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Moskvu z „plynové války“. Řekl to v reakci na rozhodnutí ruského plynárenského gigantu Gazprom, který z důvodu údržby uzavře jednu z dalších turbín plynovodu Nord Stream 1.

„Plynové vydírání Evropy, které se jen každý měsíc zhoršuje, je potřeba od teroristického státu, aby se život každého Evropana ještě zhoršil,“ komentoval rozhodnutí Gazpromu Zelenskyj v pravidelném nočním projevu. Dodal, že jde ze strany Ruska o záměr, aby se Evropě hůře připravovalo na nadcházející zimu a topnou sezonu.

Dodávky se sníží o 20 procent

Gazprom v pondělí oznámil, že ve středu 27. července odstaví z provozu další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě. Dodávky plynu se tak dále sníží na 33 milionů metrů krychlových denně, tedy zhruba 20 procent kapacity, oznámila ruská společnost.

Nord Stream 1 je hlavní trasou pro transport ruského plynu do Evropské unie. Jeho maximální kapacita je až 167 milionů metrů krychlových denně.

Mluvčí německého ministerstva hospodářství prohlásil, že pro snížení dodávek plynu plynovodem Nord Stream 1 neexistuje technický důvod. „Vzali jsme toto oznámení na vědomí. Podle našich informací neexistuje žádný technický důvod pro snížení dodávek,“ řekl.

Podle prohlášení Gazpromu se denní kapacita v ruské kompresorové stanici Portovaja kvůli údržbě další turbíny sníží 27. července v 6:00 SELČ na 33 milionů metrů krychlových denně, napsala agentura Reuters.

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na twitteru uvedl, že Gazprom snížením dodávek plynu dál zvyšuje jeho cenu. „O to nezbytnější je zajistit solidaritu v EU, a posílit tak naši odolnost proti ruskému zneužívání energetiky jako zbraně. Přesně to bude naším cílem na mimořádné radě EU pro energetiku, kterou jsem na zítřek (úterý) svolal,“ napsal.

Technické problémy s turbínou

Gazprom v polovině června snížil objem dodávek asi na 40 procent kapacity. Zdůvodnil to technickými problémy souvisejícími s kompresorovou turbínou, kterou partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu. Zařízení se ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu nemohlo z Kanady vrátit.

Němečtí představitelé toto vysvětlení odmítli, Siemens Energy je naopak potvrdil. Kanada pak rozhodla o výjimce ze sankcí, která umožnila, aby se turbína vrátila do Evropy. Agentura Reuters dnes uvedla, že Siemens Energy již předal ruskému plynárenskému podniku Gazprom dokumentaci k opravené turbíně.

Firma Siemens Energy oznámila, že přeprava turbíny do Ruska může začít okamžitě a vše teď závisí na Gazpromu. Německé úřady poskytly firmě Siemens Energy všechny potřebné dokumenty pro vývoz turbíny do Ruska na začátku minulého týdne a Gazprom o tom ví.

Chybí však celní dokumenty pro dovoz do Ruska a ty je povinen poskytnout Gazprom, uvedl Siemens Energy. Dodal, že nevidí žádnou souvislost s problémem s turbínami a omezením dodávek plynu zavedeným Gazpromem.

Plynovod byl tento měsíc deset dní mimo provoz kvůli plánované údržbě. Jeho provoz byl obnoven minulý týden, objem přepravy však zůstal na 40 procentech.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden prohlásil, že Gazprom je připraven svým závazkům ve vývozu plynu dostát. Varoval nicméně, že kapacita plynovodu Nord Stream 1 by se kvůli pomalému postupu při údržbě zařízení mohla ještě snížit.

Politici v Evropě opakovaně varovali, že by Rusko mohlo tuto zimu přerušit dodávky plynu, což by mohlo způsobit propad německé ekonomiky do recese a prudký nárůst cen plynu pro spotřebitele. Německo bylo minulý týden nuceno zachránit firmu Uniper, největšího dovozce ruského plynu.

Rusko trvá na tom, že je spolehlivým dodavatelem energií, a odmítá obvinění Západu, že využívá energii k vydírání Evropy. Problémy s dodávkami si podle Moskvy EU způsobila sama svými restrikcemi.

Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně České republiky.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu roste. Krátce po 17:30 SELČ se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala nad 176 eury (přes 4300 Kč) za megawatthodinu (MWh), a vykazovala tak růst o více než deset procent. Před rokem plyn v TTF stál zhruba 21 eur/MWh.

Možné řešení prohlubující se plynové krize budou hledat v úterý šéfové resortů pro energetiku členských států v Bruselu, informuje britská BBC.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované