Hlavní obsah

Glosa: Scholz se pochlapil, řada je na Macronovi

Milan Rokos
redaktor
Foto: Profimedia.cz

Německý kancléř Olaf Scholz v úterý oznámil zastavení certifikace plynovodu Nord Stream 2.

Reklama

Zastavení certifikace plynovodu Nord Stream 2 je první citelnou odvetou za invazi na východ Ukrajiny. Paradoxní je, že přišla ze strany Německa, které čelilo kvůli své váhavosti vůči Kremlu ostré kritice.

Článek

Když v minulých týdnech zaznívalo z Bílého domu nebo Downing Street varování před ruskou invazí na Ukrajině, Německo vesměs mlčelo. Vláda kancléře Olafa Scholze navíc odmítala poslat ohrožené Ukrajině zbraně a i při své cestě do Washingtonu se kancléř vyhýbal zmínce o plynovodu Nord Stream 2. Místo Scholze to nakonec udělal americký prezident Joe Biden, což je vzhledem k poloze plynovodu a Německu jako odběrateli ruského plynu až bizarní.

Řada odborníků i politiků byla přesvědčená, že projekt plynovodu za miliardy už zastavit nejde, ať si němečtí Zelení říkají, co chtějí. Den po Putinově uznání separatistických kvazirepublik na východě Ukrajiny – a tedy de facto okupaci této části země – se ale Němci probudili. Scholzovo úterní oznámení, že vláda zastavuje certifikaci, bez níž nemůže být plynovod uveden do provozu, museli Ukrajinci ocenit.

Nakonec to bylo skoro všemi kritizované Německo, kdo zasadil ruskému agresorovi první odvetný úder. Kancléř Scholz tak potvrdil, že na dlouhé roky trvající shovívavost ze strany evropského lídra se už Kreml nemůže spoléhat. A nepomůže mu ani Gerhard Schröder, jeho věrný zaměstnanec v Berlíně.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

.

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Svůj návrh sankcí už zveřejnila i Evropská unie, ministři je schválí možná už v úterý večer. Po Scholzově gestu je teď řada na francouzském prezidentovi Emmanuelu Macronovi, jehož země nyní Unii na půl roku předsedá. Právě on by měl zajistit, aby unijní sankce Rusko pocítilo co nejvíc a neopakovala se bezzubá opatření z roku 2014, kterým se mohli v Kremlu jen smát.

Macron má s Ruskem své zkušenosti z takzvané Normandské čtyřky. Ani jeho diplomatické snažení při rozhovorech s Putinem nikam nevedlo a od dalších imperiálních výbojů vládce Kremlu neodradilo. Teď se může projevit jako rozhodný vůdce – před blížícími se prezidentskými volbami se ostatně image evropského lídra jen hodí. Zvláště když hlavní sokyni v souboji o Elysejský palác sponzorují právě ruské peníze.

A tak zadřený francouzsko-evropský motor EU může nakonec nahodit společná politika vůči muži, jenž sní o obnovení SSSR a zničení demokratického světa…

Reklama

Doporučované