Článek
Americká internetová společnost Google nemusí prodat svůj prohlížeč Chrome ani operační systém Android. Podle agentur o tom rozhodl soud ve Washingtonu, který tak zamítl požadavek amerického ministerstva spravedlnosti. Soud ale firmě nařídil sdílet data s jinými podniky v zájmu posílení konkurence v oblasti internetového vyhledávání. Zároveň Googlu zakázal uzavírat dohody s výrobci mobilních a dalších zařízení, které by znemožňovaly předinstalování konkurenčních produktů na těchto přístrojích.
Rozhodnutí je výsledkem pětiletého soudního sporu mezi jednou z nejziskovějších společností na světě a vládou Spojených států. Ta se pokouší internetového giganta rozdělit, podle soudce ale zašla ve svých požadavcích příliš daleko.
Americký soudce Amit Mehta v srpnu 2024 rozhodl, že Google si v rozporu se zákonem udržuje monopol na poli internetového vyhledávání, čímž potlačuje konkurenci a brání inovacím. V úterý však Mehta nezakázal dohody, kterými si Google zajišťuje výchozí pozice pro svůj vyhledávač na mobilních a dalších zařízeních, s odůvodněním, že jejich zákaz by způsobil více škody než užitku, píše agentura AP.
Tyto dohody zahrnují platby ve výši více než 26 miliard dolarů (přibližně 550 miliard korun) ročně, a to společnostem jako Apple či Mozilla. Povolení těchto dohod ale soudce vyvážil rozhodnutím o povinnosti sdílet data týkající se internetového vyhledávání s konkurenty. Google již dříve uvedl, že se plánuje odvolat, píše agentura Reuters s tím, že může trvat roky, než bude společnost povinna konat v souladu s rozhodnutím soudu.
Americké antimonopolní orgány zahájily soudní tažení proti údajným monopolům velkých technologických firem již za první administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Pokračovaly v nich i za vlády jeho nástupce Joea Bidena. Ministerstvo spravedlnosti po úterním rozsudku uvedlo, že zvažuje další kroky, píše Reuters.
Google čelí velké hrozbě ze strany stále populárnějších nástrojů umělé inteligence (AI), včetně oblíbeného chatbota ChatGPT od OpenAI, které již nyní oslabují jeho dominantní postavení. Pokud by společnosti zabývající se AI získaly přístup k datům, které je podle názoru soudu Google povinen sdílet, mohly by posílit vývoj chatbotů a v některých případech i vyhledávačů a webových prohlížečů založených na umělé inteligenci, píše agentura Reuters.
„Peníze, které do tohoto odvětví proudí, a rychlost, s jakou se tak děje, jsou ohromující,“ napsal ve svém 230 stran dlouhém rozsudku Mehta. Dodal, že společnosti zabývající se umělou inteligencí jsou již nyní v lepší pozici, aby mohly Googlu konkurovat, než jakýkoli vývojář vyhledávačů za poslední desítky let.
Podle analytika Deepaka Mathivanana ze společnosti Cantor Fitzgerald představují požadavky na sdílení dat pro Google konkurenční riziko, ale nikoliv bezprostřední. „Bude trvat delší dobu, než si spotřebitelé tyto nové zkušenosti osvojí,“ napsal Mathivanan agentuře Reuters.
Akciové burzy ohodnotily rozsudek jako úspěch pro Google. Akcie jeho mateřské společnosti Alphabet posílily po skončení obchodování o sedm procent. Akcie Applu přidaly téměř tři procenta.
