Článek
Za něco málo přes měsíc se populace gazel pískových v rezervaci Sawa v jižním Iráku snížila ze 148 na 87.
Nedostatek dešťů a financí je připravil o jídlo. Sucho spaluje zemi, vysychají jezera, což vede k poklesu výnosů plodin.
Ředitel přírodní rezervace Sawa Turki al-Jayashi na snímku přidává doplňky výživy do vodního žlabu v rezervaci Samawa v jižní provincii Mutanná v Iráku, 8. června.
Prezident Barham Sálih varoval, že otázka změny klimatu „se musí stát národní prioritou Iráku, protože představuje existenční hrozbu pro budoucnost našich příštích generací“.
Gazely se krmí z provizorních žlabů vyrobených z rozřezaných pneumatik umístěných pod vlnitou kovovou střechou v rezervaci Sawa, 8. června.
Gazela písková, která se nachází již na červeném seznamu ohrožených zvířat, se pozná podle jemně zakřivených rohů a srsti pískové barvy.
Některé gazely, včetně mláďat ještě bez rohů, okusují seno na zemi. Jiné se ukrývají před sluncem pod plechovou střechou.
Léto ještě ani nezačalo a teploty už v některých částech země vystoupaly na 50 stupňů Celsia.
Ve třech dalších iráckých rezervacích dále na sever se počet gazel pískových za poslední tři roky snížil o 25 procent na 224 zvířat, uvedl úředník ministerstva zemědělství, který požádal o zachování anonymity.
Dezertifikace nyní postihuje 39 procent irácké půdy, varoval prezident země Barham Sálih.
„Nedostatek vody negativně ovlivňuje všechny naše regiony. Povede to ke snížení úrodnosti naší zemědělské půdy,“ řekl agentuře AFP Sálih.
Mladá gazela písková dostává lékařskou péči v zařízení v jižní provincii Mutanná v Iráku.
