Článek
Co minulý týden způsobilo tragickou havárii letadla v Indii, při které zemřelo skoro 300 lidí, zůstává nejasné.
„Zatím je zde víc otázek než odpovědí,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy letecký expert a bývalý pilot Karel Mündel z Fakulty dopravní ČVUT.
Možných příčin pádu letadla Boeing 787 společnosti Air India podle něj zůstává celá řada. „Zcela nelze vyloučit i takové možnosti jako omyl při ovládání podvozku, kdy při povelu zasunout podvozek pilot mohl sáhnout na špatnou páku a zasunout klapky místo podvozku,“ vysvětluje.
Jako jedna z příčin havárie Boeingu společnosti Air India se uvádí ztráta tahu obou motorů. Co tomuto scénáři podle vás napovídá a co mluví proti němu?
Zkusím na to odpovědět trochu jinak. Tomu letadlu prokazatelně chyběla energie na to, aby dokončilo vzlet. Proč tu energii nemělo, jde zatím určit jen velmi obtížně.
Dané letiště není vysoko, ale byla zde teplota 37 stupňů Celsia, což samo o sobě výrazně snižuje výkon letadla. Nicméně by to neměla být dostatečná příčina pro to, aby se stalo, co se stalo.
Všechno ostatní už je z kategorie spekulací. My nebudeme spekulovat, ale řekneme, co by se mohlo stát. Motory mohly dávat výrazně nižší výkon než je k provedení vzletu potřeba. Jestli to tak bylo, to nám řekne dešifrovaný zapisovač havarijních dat. Ten se našel a teď jde o to, aby se nějakým způsobem zpracovala data.
Jak dlouho obvykle trvá, než se podaří získat odpovědi?
Díval jsem se do zpráv na toto téma a v pondělí začala pracovat společná komise Boeingu a indických expertů na bezpečnost letového provozu. Během pár dní bychom teoreticky mohli vědět, co ta data obsahují.
Jaká je pravděpodobnost, že by selhaly oba dva motory?
Pravděpodobnost, že by vysadily oba dva motory najednou, je prakticky nulová. To by byla veliká rána třeba i pro firmu Rolls Royce. Motory jsou dneska moc spolehlivé na to, aby oba dva zničehonic přestaly pracovat.
Takže v úvahu přichází následující varianty. Špatně nastavené páky ovládání motorů a nezkontrolovaný výkon na přístrojích. To vyloučit nelze, ale musí se to potvrdit.
Dalším důvodem pro vysazení obou dvou motorů nebo prudkou ztrátu tahu by mohli být ptáci. Indická strana nicméně prohlásila, že k „bird striku“ nedošlo. Navíc videa jsou dost dobře čitelná, takže si myslím, že kdyby k němu došlo, byly by vidět zášlehy z motoru, jelikož takzvaně pumpuje. Tady to vypadalo, že letadlo letí velmi klidně.
Každopádně letadlo letělo na hranici svých vztlakových možností, spíš za hranicemi, čili v režimu, který nazýváme přetažení, anglicky stall. To znamená, že nevyvozuje dostatek vztlaků na to, aby bezpečně stoupalo. Proto ta balistická křivka, po které skončilo v ubytovně nemocničních zaměstnanců.
Dalším důvodem pro menší než potřebný vztlak pro provedení vzletu by mohla být nesprávná konfigurace letadla. Ta je obvykle hlídaná automatickými systémy, které jsou na palubě. Když třeba nemáte vysunuté vztlakové klapky, systém vás dost důrazně varuje.
Mohlo by se ale stát, že by třeba piloti počítali výkony na jednu výchylku vztlakových klapek a použili menší než tu počítanou. To je zase jenom domněnka, kterou musí potvrdit zapisovače. Tady už bude třeba poslechnout si komunikaci mezi piloty, protože z té se dozvíme, v jaké konfiguraci chtěli startovat. Pokud by jejich diskuze byla v rozporu s tím, co je na zapisovači, je to problém, ale zároveň vysvětlení, proč letadlo udělalo, co udělalo.
Tak široké to zatím je. Zcela nelze vyloučit i takové možnosti jako omyl při ovládání podvozku, kdy při povelu zasunout podvozek pilot mohl sáhnout na špatnou páku a zasunout klapky místo podvozku. I takové varianty jsou pořád otevřené.
Pád letadla společnosti Air India, 12. června.Video: AP
Pokládáte na základě vašich zkušeností za pravděpodobné, že by k něčemu takovému mohlo dojít?
Přehmátnutí se bohužel stávají. Ne vždy mají fatální konec. Docela nedávno, tuším, že to je dva roky, takové přehmátnutí způsobilo katastrofu letadla ATR 72 v Nepálu, kde pilot, místo aby vysunul klapky, zapraporoval oba dva motory. Ve stresu a spěchu sáhl na úplně jinou páku.
V podstatě jsme v situaci, kdy zůstává spoustu variant, dokud nebude alespoň hrubý popis letu na základě dat ze zapisovače. Jakékoliv spekulace o chybě posádky nebo její předčasné obviňování nejsou na pořadu dne.
Teprve, kdyby se opravdu došlo k tomu, že něco udělali špatně, tak se můžeme bavit, jak je možné, že to udělali. Lidi jsou na světě od toho, aby dělali kiksy, může to být v rámci partnerských vztahů i při řízení letadla. Na oboje bychom měli být trénovaní, ale stejně se takové věci dějí. Zatím je zde víc otázek než odpovědí.
Na internetu se objevila celá řada možných scénářů a teorií. Jedna z nich tvrdí, že havárii měl na svědomí mimovolný pohyb pilotního sedadla. Nic takového dosud ovšem nebylo prokázáno a podle všeho se jednalo o hoax. Pokud od toho odhlédneme, mohlo by se něco takového stát?
Ten, kdo vypustil tuhle zprávu, by asi měl být sám popotahovaný za poplašné zprávy.
Tím nechci říct, že by se to nemohlo stát. Stát se to může, ale aby to způsobilo katastrofu letadla… Když se s vámi rozjede sedačka, protože se třeba odemkne mechanicky, nebo se nedej bože nějak elektricky aktivuje motor, který na velkých letadlech se sedačkami pohybuje, pustíte řízení a řídit bude ten druhý.
Na malých letadlech se párkrát stalo, že ujela sedačka s pilotem a způsobilo to dost prudký zásah do řízení, ale katastrofické následky by to mít nemělo. Tohle je opravdu spekulace až za hranu.
A když se vrátíme ke ztrátě tahu motorů, o jak vzácnou poruchu se jedná? Známe nějaké příklady z minulosti? Pokud se nepletu, tak k tomu došlo i v případě havárie, která skončila přistáním na řece Hudson.
Hudson je jasný. Tam došlo ke srážce s ptáky. Motory ztratily výkon, protože byly poškozené ze srážky.
Jeden motor možná samovolně ztratí výkon, ale dva najednou, to je skutečně velmi málo pravděpodobné. Ostatně proto máme dvoumotorová letadla, aby když jeden motor vysadí, druhý to utáhl. Byť s nějakými omezeními, ale ta omezení v téhle fázi víceméně neexistují. Jsou marginální a to letadlo je certifikované na to, aby letělo na jeden motor.
Takže chyby mohou spíše spočívat v tom, že nějakým způsobem nedošlo k nastavení vypočítaného požadovaného vzletového výkonu.
Jsou velmi známé případy, kdy byla použita nesprávná letová data. Byla tam třeba špatně zadaná váha. Klasicky největší problém je, když jedno letadlo má počítačový systém nastavený na imperiální jednotky, to znamená libry, stupně Fahrenheita a podobně, a jiné letadlo používá kilogramy a stupně Celsia. Tam se po tom snadno dá udělat chyba. Lze to označit za lidské selhání, je to ale spíš systémová záležitost - to, že někdo dovolil, aby flotila byla takhle zmixovaná.
Nedá se to označit za běžnou závadu. Došlo k něčemu dost mimořádnému.
Co havárie znamená pro další fungování Boeingů 787?
Zatím nic. Dokud se prokazatelně nebude vědět, že šlo o softwarovou chybu - a to se pozná až z letových dat -, bylo by dost unáhlené, aby se uzemnila flotila letadla, které už více než 12 let létá a docela spolehlivě. Je to první nehoda Dreamlineru. Boeing má už dost svých problémů na to, aby si ještě přidělával další. Nemyslím si navíc, že na vině je letadlo jako takové.
