Hlavní obsah

Intimní pohled do útrob zvířat. Vědci jich naskenovali tisíce, podívejte se

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: openVertebrate

Snímek z projektu openVertebrate.

Reklama

Po šesti letech katalogizace zveřejnili vědci virtuální galerii 3D skenů zvířat ze světových muzeí a depozitářů. Skeny více než 13 tisíc zvířat si lze nyní volně prohlédnout v online katalogu openVertebrate.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na projektu pracovali američtí vědci z osmnácti muzeí a univerzit. Cílem bylo sdílet vědecké poznatky a zpřístupnit materiály cenných exemplářů odborné komunitě, studentům, ale i široké veřejnosti a inspirovat k dalším objevům. Své poznatky shrnuli v odborném časopise BioScience.

Foto: openVertebrate

Díky zobrazovací metodě mohou vědci detailně zkoumat vzácná zvířata. 3D modely poskytují intimní pohled na útrob těl, který byl v předchozích letech možný pouze pitvou.

Skenování bylo uskutečněno pomocí výpočetní tomografie (radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání, pozn. red.) a také pomocí neinvazivního difuzního CT (diceCT) a fotogrammetrie. Díky tomu mohou vědci prozkoumat vnitřní anatomii zvířecích těl a převést tato data do 3D modelů. Kromě kostry se takto dají zobrazit i měkké tkáně, takže je většinou ze snímku velmi dobře poznat, o jaké zvíře se jedná.

+8

Floridské muzeum přírodní historie, které se na projektu podílelo, na svých stránkách uvádí, že nejvíce práce dalo vědcům oskenovat keporkaka. Patnáctimetrovou velrybu museli rozebrat na jednotlivé kosti, ty nafotit a pak to všechno znovu poskládat dohromady – digitálně, ale i fyzicky.

Trochu vynalézavosti si vynutily ovšem i některé menší vzorky, jako tomu bylo v případě sbírky želv z Kalifornské akademie věd. Vědci museli přijít na způsob, jak vyfotografovat každou želvu v rotaci 360 stupňů. Problematické se ukázalo fotografování spodní strany, protože jejich zakřivené skořepiny je znemožňovaly držet ve vzpřímené poloze. Po několika pokusech a omylech se rozhodli umístit exempláře na nafukovací plovací trubky.

Díky novým katalogizačním metodám ale vědci nepřestávají žasnout a objevovat dosud netušené. Například v roce 2023 prováděl Edward Stanley rutinní CT skenování myší bodlinatých a byl překvapen, když zjistil, že jejich ocasy jsou pokryty vnitřní vrstvou kostěných plátů, nazývaných osteod. Před tímto objevem byli za jediné žijící savce s těmito strukturami považováni pásovci.

Foto: oVert / Edward Stanley

Detail ocasu myši bodlinaté.

CT skeny z projektu oVert pomohly třeba také odhalit, že žáby během své evoluční historie více než 20krát ztratily a znovu získaly zuby.

A další studie dospěla k závěru, že Spinosaurus, který byl větší než Tyrannosaurus rex a byl považován za vodního tvora, byl ve skutečnosti špatný plavec, a proto pravděpodobně zůstal na souši.

Foto: FLORIDA MUSEUM IMAGE / Daniel Paluh

Tyto snímky ukazují rozmanitost mezi obojživelníky. Mloci a červoři (vlevo dole a vpravo) mají zuby nejen v horní a dolní čelisti, ale také na vrchu tlamy (znázorněné žlutě).

Foto: Edward Stanley

Analýza oVert dat z více jak 500 vzorků odhalila, že žáby během své evoluční historie ztratily zuby více než 20krát. To je více než kterákoli jiná skupina obratlovců.

Přírodovědná muzea vznikla v 16. století jako kabinety kuriozit, kde pár bohatých shromažďovalo vzácné a exotické exempláře, které si většinou nechávali pro sebe. „Když lidé poprvé sbírali exempláře do svých muzeí, neměli ponětí, co jim budoucnost přinese,“ řekl Edward Stanley, účastník projektu openVertebrate (oVert) a vědecký pracovník Floridského muzea.

Většina muzejních sbírek zůstává za zavřenými dveřmi a jsou přístupné pouze vědcům, kteří za nimi musí buď cestovat, nebo požádat o zapůjčení malého počtu exemplářů poštou. I to byl jeden z dalších impulsů pro výzkumný tým oVert. „Nyní máme vědce, učitele, studenty a umělce po celém světě, kteří tato data používají na dálku,“ dodal David Blackburn, další účastník projektu oVert na stránkách Floridského muzea.

oVert primárně poskytuje dva typy dat: nezpracovaná tomografická data pro výzkumníky a pak 3D modely, které si lze volně prohlížet online, stahovat nebo dokonce vytisknout na 3D tiskárně. Více si lze prohlédnout zde nebo výše na videu.

Reklama

Doporučované