Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve čtvrtek oznámila, že Izrael povolává tým svých vyjednavačů o Pásmu Gazy zpět z Kataru ke konzultacím. Děje se tak den poté, co teroristické hnutí Hamás předalo zprostředkovatelům svou odpověď na návrh příměří. Americký zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff ve čtvrtek večer oznámil, že USA z Dauhá rovněž povolaly svůj tým ke konzultacím, jelikož Hamás patrně „nejedná v dobré víře“.
Vysoce postavený zdroj z Hamásu ve čtvrtek agentuře Reuters sdělil, že stále existuje šance na uzavření dohody o příměří, ale pravděpodobně to několik dní potrvá, jelikož Izrael otálí.
Hamás podle zdroje v reakci na nejnovější návrh příměří uvedl, že jeho součástí by měla být klauzule, která by Izraeli zabránila obnovit válku, pokud by během šedesátidenního příměří nedošlo k dohodě. Hamás podle zdroje také navrhl nový mechanismus propuštění rukojmích výměnou za palestinské vězně a tvrdí, že to zatím nebylo předmětem jednání.
„Vážíme si snah našich katarských a egyptských zprostředkovatelů a snah amerického zvláštního zmocněnce Steva Witkoffa dosáhnout průlomu v jednáních,“ uvedla kancelář izraelského premiéra. Server The Times of Israel (ToI) v této souvislosti napsal, že není jasné, zda toto prohlášení znamená, že jednání ztroskotala.
Witkoff ve čtvrtek večer uvedl, že USA povolaly z Kataru svůj tým ke konzultacím, a to po nejnovější odpovědi Hamásu. Ta podle Witkoffa naznačuje, že Hamás o příměří v Gaze nestojí a „nejedná v dobré víře“. „Nyní budeme zvažovat alternativní cesty, jak dostat domů rukojmí a snažit se vytvořit stabilnější prostředí pro obyvatele Gazy. Je škoda, že se Hamás zachoval tak sobecky,“ dodal s tím, že USA chtějí konec konfliktu a trvalý mír.
Starmer, Macron a Merz se v pátek spojí, aby probrali situaci v Pásmu Gazy
Britský premiér Keir Starmer se v pátek spojí s kolegy z Francie a Německa k naléhavému jednání o tom, jak zastavit zabíjení v Pásmu Gazy. Oznámil to ve čtvrtek podle agentury Reuters britský ministerský předseda. Utrpení a hladovění v Gaze je podle něj nevýslovné a neobhajitelné. Podle Starmera se všichni shodují na nutnosti vyvinout na Izrael tlak, aby změnil svůj postup a umožnil vpustit do Pásma Gazy více humanitární pomoci.
„Zítra (v pátek) budu mít mimořádný hovor s partnery z E3 (Francie, Německo a Spojené království), během kterého prodiskutujeme, co můžeme ve vší naléhavosti udělat pro zastavení masakrů a pro poskytnutí potravin obyvatelstvu, které je zoufale potřebuje,“ uvedl Starmer ve čtvrtečním prohlášení. Dodal, že budoucí příměří v Gaze bude směřovat „na cestu k uznání palestinského státu“. Starmer tak bude hovořit s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem.
Izrael a Hamás čelí sílícímu tlaku doma i ze zahraničí, aby uzavřely dohodu, jelikož se humanitární situace v Pásmu Gazy prudce zhoršuje kvůli rozšířenému hladovění jeho obyvatel.
Izraelská média citovala vysoce postaveného představitele, podle něhož je nový text návrhu na příměří něčím, s čím „Izrael může pracovat“. Izraelská stanice Channel 12 ale uvedla, že brzké uzavření dohody není pravděpodobné vzhledem k nedořešeným otázkám, včetně toho, kam se má izraelská armáda během příměří stáhnout.
Nejmenovaný informovaný palestinský zdroj Reuters sdělil, že pozice Hamásu je „flexibilní, pozitivní a bere v úvahu narůstající utrpení v Gaze a nutnost zastavit hladovění“.
V uplynulých týdnech v Pásmu Gazy v důsledku podvýživy zahynuly desítky lidí, uvedly tamní úřady. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu uvedla, že od začátku roku si hlad v Pásmu Gazy vyžádal životy 21 dětí mladších pěti let. Ve čtvrtek ministerstvo zdravotnictví v Gaze sdělilo, že na podvýživu zemřeli další dva lidé, podle šéfa nemocnice Šífa šlo o dva pacienty, kteří zahynuli po několika dnech bez jídla.
Izrael od 2. března zavedl blokádu jakýchkoliv dodávek do Pásma, kterou částečně uvolnil až na konci května po kritice a nátlaku mezinárodního společenství a opakovaných varováních mezinárodních organizací ohledně již existující akutní podvýživy a hrozícího hladomoru v Pásmu Gazy. Dne 26. května zahájila v Pásmu činnost Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi.
OSN a mezinárodní humanitární organizace upozorňují, že mechanismus zavedený GHF je neefektivní, porušuje humanitární principy a umožňuje Izraeli používat jídlo jako zbraň. V posledních týdnech jsou pravidelně hlášeny případy střelby či palby z granátometů u center GHF ze strany izraelských jednotek, při nichž byly zabity už stovky Palestinců.
Izrael tvrdí, že během války do Pásma Gazy vpustil dostatek potravin pro 2,2 milionu obyvatel Gazy a viní OSN z jejího pomalého doručování. OSN naopak uvádí, že funguje co nejefektivněji v podmínkách, které Izrael stanovil.
V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů místního ministerstva zdravotnictví zabito skoro 60 000 Palestinců.
