Hlavní obsah

Izrael seznámil USA s plánem útoku na Írán, pokud jednání o jádru selžou

Foto: Profimedia.cz

Americký bojový letoun F-15 spolu se strategickým bombardérem B1-B Lancer hlídkují nad Středomořím.

Reklama

13. 12. 2021 16:15

Administrativa Joea Bidena se proti izraelskému krizovému scénáři nepostavila, stále ale není přesvědčena o tom, že by chtěl Írán svůj jaderný program využít k výrobě atomové bomby.

Článek

„Připravte se na íránskou hrozbu v operační fázi.“ Tak měl znít rozkaz izraelského ministra obrany Bennyho Gance směrem k armádním velitelům. Ganc při čtvrteční schůzce se svým americkým protějškem Lloydem Austinem a šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem americké spojence seznámil nejen s jeho zněním, ale i s datem, kdy by k útoku na Írán mohlo dojít. Informoval o tom server The Times of Israel.

Ganc v pátek řekl, že USA i evropské země už s Íránem „ztrácejí trpělivost“. Odkazoval tak k jednáním o návratu k mezinárodní dohodě o íránském jaderném programu známé pod zkratkou JCPOA, která zatím bez výsledku probíhají ve Vídni.

Íránským jaderným programem se o víkendu zabývala i skupina G7, sedm nejvyspělejších ekonomik světa. Podle britské ministryně zahraničí Liz Trussové, jejíž země schůzku hostila, jsou vídeňské rozhovory pro Írán „poslední šancí přijít k jednacímu stolu se seriózním řešením“. „Je životně důležité, aby tak učinili. Neumožníme Iránu, aby si opatřil jadernou zbraň,“ dodala.

Zdroje z Bílého domu také minulý týden listu The New York Times prozradily, že prezident Biden už před dvěma měsíci zadal svému poradci pro národní bezpečnost Jakeu Sullivanovi za úkol znovu posoudit plány Pentagonu na vojenskou akci proti Íránu pro případ, kdy by diplomacie selhala. Američané také nyní údajně plánují spíše zostření ekonomických sankcí než jejich uvolnění.

Americká veřejnost další válku nechce

V plánu jsou také rozsáhlé americko-izraelské vojenské manévry, při nichž by armády měly simulovat vojenský úder proti režimu ajatolláhů. Íránský režim se netají tím, že by v takovém případě útok opětoval a napadl by i americké vojáky rozmístěné v sousední Sýrii.

Navzdory snaze o společný postup vůči Íránu se ale postoje izraelské vlády a Bidenovy administrativy stále liší. Ganc například přiznal, že se od Američanů nedozvěděl žádné konečné datum, do kterého by měli opustit vídeňská jednání, pokud by stále nedocházelo k pokroku. Izraelský ministr nicméně věří, že USA budou o vojenské akci v takovém případě uvažovat více než dříve.

Co je JCPOA

Dohodu o íránském jaderném programu (JCPOA, doslova Společný komplexní akční plán a omezující opatření) podepsaly světové mocnosti spolu s Íránem v roce 2015. Írán se v ní zavázal k tlumení svého jaderného programu a jeho kontrole inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii výměnou za uvolnění ekonomických sankcí. Pakt podle většiny pozorovatelů Írán dodržoval, izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale vyzýval k jeho vypovězení např. kvůli tomu, že neřešil otázku konvenčních raket. Dohodu po svém zvolení jednostranně vypověděl americký prezident Donald Trump. Írán poté oznámil, že se jí už nebude řídit.

„Amerika je nejsilnější zemí světa, a i proto nespěchá s použitím síly. Nechává ji typicky až do pozdější fáze,“ řekl Ganc, jenž si uvědomuje, že pro případný americký útok na Írán by Bidenova administrativa těžko získávala veřejnou podporu. Převládající americké vnímání konfliktů na Blízkém východě je nyní to, že je potřeba se poučit z těch minulých a spíše v oblasti přímo nezasahovat.

Jeden z kandidátů na místo šéfa generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir na sobotní konferenci Izraelsko-americké rady přiznal, že by byl útok na Írán bez koordinace s Washingtonem velmi obtížný. Dodal ale, že nakonec je to izraelská vláda, která je odpovědná za osud země i za ochranu svých občanů.

Deník New York Times také napsal o napjatém telefonátu mezi izraelským premiérem Naftalim Bennettem a šéfem americké diplomacie Blinkenem před deseti dny. Politici údajně ukončili hovor, aniž by se na něčem dohodli, a projevila se i rozdílnost názorů na obou stranách Atlantiku.

Zatímco Izrael se obává, že Američané uzavřou s Íránem dočasnou dohodu, která výměnou za utlumení části jaderného programu přinese Teheránu ukončení části sankcí, Washingtonu se zase nelíbí izraelské sabotážní akce. Bidenova administrativa se obává, že utajené izraelské útoky na íránská jaderná zařízení povedou jen k tomu, že Írán bude ve vývoji pokračovat ještě usilovněji.

Izraelský premiér zareagoval na neshody tím, že na další jednání s Američany vyslal separátně výše zmíněného Gance i ministra zahraničí Jaira Lapida. Všichni měli jednat o íránském jádru, každý z nich měl přitom klást důraz na jiný aspekt problému.

Současná izraelská vláda si sice na rozdíl od té předchozí, již vedl Benjamin Netanjahu, dává na odhalení roztržky se svým hlavním spojencem pozor, neshody v některých tématech jsou ale zřejmé. Bennettově vládě se například nelíbí americký plán na opětovné otevření konzulátu pro Palestince v Jeruzalémě, jenž nechal zavřít Bidenův předchůdce Donald Trump.

Už tradiční neshody pak panují v otázce rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Izraelcům se také nelíbilo, že Bidenova administrativa zařadila na svůj sankční seznam izraelské technologické firmy NSO Group a Candiru, jejichž výrobky používají autoritářské režimy ke špehování opozice a lidskoprávních aktivistů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované