Hlavní obsah

Jako v bondovce. Po plynovodech má Evropa strach z dalších sabotáží

Foto: Profimedia.cz

Místo úniku plynu z plynovodu Nord Stream 2 v Baltském moři.

Reklama

Po výbuších plynovodů v Baltském moři se v Evropě šíří obavy z dalších útoků na kritickou infrastrukturu. Norsko posílilo bezpečnost ropných plošin. V Unii se mezitím ukazuje prstem na Rusko.

Článek

Dva plynovody nejspíš nenávratně zničené na více místech, sabotáž a dvě detonace. Zní to jako scénář z filmu o Jamesi Bondovi, ale je to evropská realita energetické války.

Zatím se přesně neví, jak k poškození plynovodů vedoucích po dně Baltského moře došlo ani kdo za útokem stojí. Jisté je jen to, že prospěch má z havárie Rusko, píše v komentáři německý server RND. „Kreml netěží ani tak z trhlin v potrubí, kterým by beztak žádný plyn v dohledné době neproudil,“ podotýká.

Nejistota a strach ze zranitelnosti

„Vycvičenému agentovi tajných služeb Vladimiru Putinovi napomáhá zpráva o jejich zničení – vyvolává totiž nejistotu a strach. Ukazuje nám Evropanům, jak zranitelné jsou naše dodávky energie. Co když příště zasáhne velkou pobřežní větrnou farmu větrných elektráren nebo důležitý ropovod z Norska do Německa,“ pokračuje německý server.

Odpovědí podle něj ale nemá být strach, nýbrž ochrana kritické infrastruktury, kybernetická ochrana, fungující tajné služby a také politika odstrašování.

Německý Der Spiegel přitom v úterý napsal, že informace o riziku útoků na plynovody v Baltském moři měla německá vláda údajně už několik týdnů. Berlín měla varovat americká tajná služba CIA. Magazín to napsal s odkazem na několik obeznámených zdrojů.

Mluvčí německé vlády věc nekomentoval.

Co se stalo v Baltském moři a proč je v plynovodech stále plyn?

Ze tří z celkových čtyř větví podmořských plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 po pondělním náhlém poklesu tlaku uniká plyn. Skandinávští seismologové informovali, že v pondělí zaznamenali na dně Baltského moře výbuchy.

Plyn uniká ze tří míst poblíž dánského ostrova Bornholm, a to v dánských i švédských vodách.

Foto: Gazprom, Seznam Zprávy

Trasa Nord Streamu 1 a 2 v Baltském moři.

Nord Stream 1 je největším plynovodem v Evropě s kapacitou přes 59 miliard metrů krychlových ruského plynu ročně. Navzdory tomu, že Rusové dodávky ukončili, stále se v něm nacházel plyn, aby bylo možné obnovit jeho provoz.

Plyn lze z Ruska do Německa dodávat pouze pod vysokým tlakem  v potrubí je kolem 105 barů. Pro srovnání: pneumatika auta má obvykle 2,5 baru. Aby se takového tlaku dosáhlo, musí být potrubí neustále naplněno plynem. Jedině tak se objem, který je do potrubí napumpován na jedné straně, dostane na druhou.

Plyn byl i v plynovodu Nord Stream 2, i když se nikdy do provozu neuvedl. Potrubí je vyplněné plynem kvůli tlakovým testům a přípravě na provoz. Ta byla zastavena po ruské invazi na Ukrajinu.

Německá média už v průběhu úterý psala, že spolková vláda předpokládá, že došlo k záměrné sabotáži.

Stejnou verzi zopakovaly i evropské političky: švédská premiérka Magdalena Anderssonová, dánská premiérka Mette Frederiksenová i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Podle lotyšského ministra zahraničí Edgarse Rinkévičse tímto incidentem vstoupila Evropa do nové fáze hybridní války.

Sabotáž jako signál pro Evropu?

O té píše také dánský analytický server Politiken: „Možná sabotáž je signálem pro Evropu: možná si seženete plyn i jinde než v Rusku, ale nemůžete si být jistí, že k vám nakonec dorazí.“

Že by šlo o technickou havárii plynovodů, vyloučil v úterý německý ministr hospodářství. O sabotáži už hovořil také polský premiér Mateusz Morawiecki.

Podle předsedkyně německého parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Strackové-Zimmermannové nelze vyloučit, že jde o útok „v režii Ruska“.

Rozhovor Milana Rokose s expertem na energetiku Jiřím Gavorem:

Na Rusko ukazuje i švédský bezpečnostní expert Magnus Christiansson ze Švédské univerzity obrany. „Je tu zjevný zájem na tom, aby Rusko mohlo tvrdit, že nemůže dodávat plyn do Evropy. Zvláště pokud jde o vyšší moc, kdy můžete říci, že jde o nehodu,“ cituje profesora švédský list Göteborgs-Posten.

Christiansson ale nechtěl komentovat, jak mohl případný útok vypadat. Domnívá se ale, že s takovým scénářem se počítalo už při stavbě plynovodů.

„Jsem naprosto přesvědčený o tom, že už na začátku byly provedeny různé přípravy přesně pro tento typ scénáře, tedy přiškrcení toku plynu na Západ,“ myslí si švédský expert na bezpečnost v Baltském moři.

Norský ministr energetiky Terje Aasland v této souvislosti informoval, že Oslo kvůli incidentu zvýší úroveň bezpečnosti v okolí svých ropných plošin i pevninských terminálů.

Reklama

Doporučované