Hlavní obsah

Vražda, únos i záchrana 31 lidí. „Pro Hamás jsme Židi, pro Izraelce teroristi“

Foto: X.com@Isaac_Herzog

Izraelský prezident Jicchak Hercog oceňuje Jusefa Zeadnu za záchranu nejméně 30 mladých lidí před teroristy z Hamásu.

Reklama

Během teroru rozpoutaného Hamásem 7. října se jim stalo snad vše, co šlo. Zkušenosti rodiny Zeadnových dokreslují těžkou pozici, v jaké se léta nacházejí izraelští beduíni.

Článek

Teroristický útok palestinského hnutí Hamás na jih Izraele 7. října za sebou nechal více než 1 400 mrtvých, přes 230 dalších lidí teroristé unesli do Pásma Gazy (Hamás v sobotu uvedl, že 60 rukojmích je v důsledku izraelských úderů nezvěstných). Tisíce lidí zemřely při odvetných operacích izraelské armády. Konflikt ovlivnil osudy stovek až tisíců rodin na obou stranách.

Události velmi citelně zasáhly také rodinu Zeadnových (nebo Alziadnových, jak se také uvádí). Její součástí jsou muž, který zachránil desítky lidí před teroristy, i oběti Hamásu - mrtvý i unesení. Osud této rodiny podrobně zmapoval britský deník Guardian.

Devětadvacetiletý Abdul Zeadna trávil 7. říjen na pláži pár set metrů od Pásma Gazy, chtěl si odpočinout od práce v továrně. Ale už se nevrátil, teroristé ho zavraždili. Jeden z příbuzných vyprávěl, že ho rozstříleli takovým způsobem, jako by ho „udusali“ kulkami.

Třiapadesátiletého Jusefa Zeadnu teroristé unesli, stejně jako jeho dceru Aišu a syny Hamzu a Bilala. Hamás mezitím zveřejnil fotografii, kde dva mladší muži leží na zemi, nazí do půl těla a střežení ozbrojenci.

Jusefův jmenovec, osmačtyřicetiletý řidič minibusu Jusef Zeadna 7. října pracoval. Měl na hudebním festivalu Supernova, místě jednoho z největších masakrů onoho dne, vyzvednout skupinu dívek, jež si od něj den předem objednaly odvoz.

Masakr na festivalu Supernova

Připomeňte si reportáž našeho zvláštního zpravodaje, který navštívil místo konání festivalu Supernova pár dní po masakru.

Dívky ho ráno před útokem varovaly a prosily, aby pro ně co nejrychleji přijel. Jusef hrdinsky přispěchal a do svého minibusu vzal 31 lidí, které pod palbou odvezl do bezpečí. „Neváhal jsem. Hned jsem jim jel pomoct,“ vzpomínal Jusef pro web Israel21.

Za jeho odvahu mu osobně poděkoval i izraelský prezident Jicchak Hercog, označil ho za hrdinu a součást „krásné tváře Státu Izrael“. Hamás mu kvůli tomu vyhrožoval.

Rodina tak symbolizuje vše, co Izrael během černého dne zažil. Přesto se tak úplně necítí být pevnou součástí židovského státu. Nejde totiž o tradiční izraelskou rodinu.

Jít s Izraelem, nebo Hamásem? Ani jedno

Občanství mají izraelské, jde však o beduíny vyznávající islám. Tato menšina tvoří necelá čtyři procenta populace židovského státu. „Jsme mezi dvěma mlýnskými kameny,“ vysvětlil Guardianu Daham Zeadna, bratr zachránce Jusefa.

„Když děláte věci izraelským způsobem, Hamás vás označí za Žida. Když děláte věci palestinským způsobem, tak vás Izraelci vnímají jako teroristu z Hamásu,“ rozvedl Daham, v jak těžké situaci se jeho rodina i celá komunita beduínů nachází.

Jak se izraelští beduíni po teroristických útocích Hamásu konečně dočkali provizorních bombových krytů.

+6

Rodina se teď soustředí na to, aby se jí podařilo osvobodit své unesené příbuzné. Nejlepší šanci vidí v tom, když je nenápadně odliší od ostatních rukojmích. Poukážou na to, že nejde o izraelské Židy.

Neúčastní se proto protestů v Tel Avivu a Jeruzalémě jako příbuzní dalších rukojmí Hamásu. Dokonce ani nepřidali Jusefa a jeho tři děti na seznam unesených, jejichž portréty se objevují v celosvětové kampani žádající propuštění víc než 200 lidí.

Na druhou stranu však váhají s navázáním kontaktu s teroristy přes arabská média. Obávají se, že by pak čelili tlaku ze strany Izraelců. Rodina si přeje, aby konflikt skončil a oni mohli žít v bezpečí a míru.

Menšina na okraji společnosti

Podle starosty izraelského města Rahat, kde je beduínská většina, Aty Abu Mdegema situace rodiny zrcadlí stav, ve kterém se ocitá celá komunita. „Stojíme mezi rasismem izraelského režimu a brutalitou Hamásu,“ řekl starosta Guardianu.

Beduíni platí daně a slouží v izraelské armádě, která je tradičně využívá jako průzkumníky a stopaře. Nicméně jejich postavení ve společnosti ovlivňují předsudky. Židovští osadníci od založení Izraele obsazovali jejich území a ničili jejich domovy. Vláda se ostýchá v jejich městech stavět protiraketové kryty, a tak jsou beduíni často ponecháni napospas raketovým útokům Hamásu.

Při teroristickém útoku 7. října bylo zavražděno celkem 19 beduínů. Většina z nich sloužila v armádě. Na druhou stranu tato komunita rozhodně nevítá bombardování Gazy. Mnoho z nich tam totiž má přátele a příbuzné.

Reklama

Doporučované