Článek
„Nejlepším pokračováním našich hrdinů jsou jejich děti. A je naší posvátnou povinností udělat vše pro to, aby toto pokračování stálo za to,“ prohlásila v červnu Jekatěrina Kolotovkinová.
Mluvila o své kampani Za lásku, jejímž cílem je přesvědčit Rusky, že se ani v době války nemusí bát počít dítě.
Iniciativa nabízí psychologické poradenství, sezení o radostech mateřství i oslavy propuštění z porodnice s profesionálním focením. Aby se ženy vojáků mohly projektu zúčastnit, musí předložit doklad o účasti svých manželů ve válce proti Ukrajině a uvést, v jakém stadiu těhotenství se nacházejí.
„Díky našemu programu se za dva měsíce narodilo osm dětí. Tři z nich nikdy neuvidí své otce,“ popsala Kolotovkinová, která je sama manželkou generála. V prvním roce války získala ocenění za svůj přínos pro prezidentskou kancelář a dlouhodobě s ní na podobných iniciativách spolupracuje.
Zdaleka nejde o jediný podobný projekt. Významným hlasem za zvyšování porodnosti je v době války i ruská pravoslavná církev, která se objevuje v několika kampaních.
V rámci iniciativy Mateřství organizátoři slibují ženám osobní požehnání k porodu. Když jsou ženy propuštěny z porodnice, místní jáhen jim předá ikonu a rodinu doprovází psycholog – napojený na ruskou pravoslavnou církev.
Ženy jako matky nebo partnerky vojáků
Nízká porodnost je v Rusku dlouhodobým problémem, který se v důsledku války na Ukrajině ještě prohloubil. Všechny podobné akce jsou tak součástí širší kampaně za zlepšení demografické situace v zemi a prosazování kremelské vize „tradičních rodinných hodnot“.
Úřady k tomu ale nepoužívají jen pozitivní motivaci. Zpřísňují také podprahově omezení potratů. Přestože jsou v Rusku zákony o interrupci na papíře velmi liberální, v realitě narážejí ženy na odmítání provedení zákroku i nedostupnost prostředků.
Jak se Kreml snaží zvýšit porodnost
Rusko ztrácí na frontě desítky tisíc mužů a další ze země prchají. Roste proto i tlak na ruské ženy, aby neukončovaly svá těhotenství. Přesvědčují je v ulicích, u lékaře i v médiích.
Souvisí s tím i širší narativ, který ruská vláda prosazuje. Od začátku války se proměnil obraz žen, které úřady velebí. Většinou tak jde o matky nebo manželky vojáků, které je podporují a čekají na ně doma.
„Jsme hrdí na ženy, které vychovaly hrdiny speciální operace, a na mladé muže, kteří se přihlásili jako vojáci na smlouvu,“ uvedla na jaře senátorka Darja Lantratovová, spolupředsedkyně ženského hnutí Jednotné Rusko.
„Rusko není ze své podstaty patriarchální, ale v této době se tam neobjevují jiné hlasy. Přední aktivistky musely zemi opustit a čelí stíhání. Režim nutně potřebuje podporu Rusů pro válku a tu rámuje kolem myšlenky, že jde o obranu tradičních hodnot,“ vysvětlila dříve pro Seznam Zprávy odbornice na genderovou politiku v Rusku Janet Johnsonová, která působí na americké Brooklyn College.
Ženy jsou podle ní nyní ve společnosti vnímány právě jako podporovatelky mužů bojujících na frontě než jakkoliv jinak.
Naproti tomu ty, které se rozhodnou potomky nemít, čelí ostrakizaci. Na konci minulého roku podepsal prezident Vladimir Putin zákon o zákazu propagace života bez potomků. Legislativa fakticky staví lidi, kteří se rozhodnou z jakýchkoliv důvodů nemít děti a otevřeně o tom mluvit, mimo zákon.
Ruský prezident Vladimir Putin při letošním přání ženám k jejich mezinárodnímu dni. „To nejdůležitější je ve vašich silách – zázrak zrození nového života. A citlivost a štědrost mateřského srdce, teplo mateřské lásky proměňují a zdobí svět kolem nás,“ vzkázal mimo jiné.
Peníze a tlak na mladé ženy
Že je porodnost jednou ze zásadních priorit ruské vlády, ukazují i peníze, které do projektů investuje. Ve čtvrtém roce války proti Ukrajině zvýšila podporu vojenským rodinám.
Jen letos vynaložila Nadace prezidentských grantů na projekty související s manželkami vojáků přibližně 16 milionů rublů (asi pět milionů korun), vypočítal deník The Moscow Times.
Organizace Stát se matkou pak letos na jaře obdržela od prezidentské kanceláře téměř tři miliony rublů (asi 800 tisíc korun) na již zmíněný program Za lásku.
Vedle toho začala vláda tlačit i na mladší ženy – často ještě ve školním věku –, aby se těhotenství nebály. Například ministr zdravotnictví Michail Muraško veřejně vyjádřil politování nad širším společenským smýšlením, podle něhož by žena měla nejprve získat vzdělání, vybudovat si kariéru a finančně se zabezpečit, než začne uvažovat o založení rodiny.
Podle exilového zpravodajského serveru 7×7 se nejméně 40 ruských regionů zavázalo, že od letošního roku budou platit vysokoškolačkám nejméně 100 tisíc rublů (asi 25 tisíc korun) za to, že budou mít děti.
O ruském školství
Ve školách se zavedly kurzy rodinných hodnot, které mají za cíl učit „duchovní a morální hodnoty“. Údajným cílem programu je vštípit „prorodinné hodnoty a postoje, jako je manželství, velké rodiny a cudnost“ a propagovat chování, které řeší ruské „demografické výzvy“.
Jak napsal exilový server Meduza, tvůrci tvrdí, že „hodnota rodinného života je mezi mladými lidmi často snižována kvůli negativnímu vlivu destruktivních ideologií“.
Popularitu mladého rodičovství se snaží Kreml zvýšit i skrze popkulturu. Jedním z příkladů této poslední snahy je ruská reality show „Mámou v 16 letech“. Většina epizod má podobný průběh, mladá dívka zjistí, že je těhotná, má lehké pochybnosti, ale na konci je vděčná, že si dítě nechala, a nabádá i další ženy ve stejné situaci, ať to udělají stejně.
„Dítě přináší štěstí, ať se děje cokoli,“ říká jedna z dívek Kristina na konci epizody. „Nikdy tě neopustí; pro něj jsi na prvním místě. Všechny ty řeči o tom, že ‚zůstaneš s dítětem sama‘ – to je nesmysl. Se svým dítětem nikdy nejsi sama.“
Demografická krize Putina trápí dlouhodobě
V posledních letech Rusko zažívá neustálý demografický pokles, protože do reprodukčního věku vstupuje mnohem méně početná generace žen, které se narodily v období pádu Sovětského svazu.
Pokud se nepočítají anektované oblasti, což Kreml ve svých výpočtech pro umělé zvýšení čísel dělá, má Rusko přibližně 143 milionů obyvatel. To je asi o pět milionů méně než v roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz.
Rusko však dokázalo udržet celkovou populaci na stabilní úrovni díky migrantům, většinou ze zemí Střední Asie, kteří do Ruska přicházejí za prací. Tyto počty se však snižují kvůli zatvrzelému postoji ruské společnosti k migrujícím pracovníkům, což se ještě zhoršilo po teroristickém útoku na koncertní halu Crocus.
Navíc vzhledem k sankcím klesají pro pracovníky ve srovnání s jinými destinacemi i mzdy v přepočtu na dolary.
Nepříznivou situaci, ke které se Putin vyjadřoval už před 20 lety, prohloubila i pandemie koronaviru. Nyní při válce na Ukrajině umírají zejména mladí muži, což tvoří problém právě pro reprodukci.
