Hlavní obsah

Kallasová: Zmrazené biliony Rusko nedostane, pokud nezaplatí reparace

Foto: Evropský parlament/Daina Le Lardic

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

aktualizováno •

Pokud Rusko nebude po skončení války na Ukrajině platit reparace, není možné uvažovat o vrácení zmrazených ruských prostředků čítajících přes pět bilionů korun, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Článek

Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to v sobotu podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.

„Nedokážeme si vůbec představit, že … pokud … dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.

Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu korun) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají Unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.

Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.

Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu v sobotu řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.

Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl v sobotu při příchodu na jednání.

Doporučované