Karťák nebo figurína z vosku. Důkaz, že Lukašenko žije, vyvolal posměch

Je na nohou, a i když chraptí a je evidentně znavený, mluví – a žije. To mají dokazovat záběry běloruského diktátora Alexandra Lukašenka. Režim tím chce utnout bující spekulace o jeho zdravotním stavu.

Kanál Lukašenkovy tiskové mluvčí zveřejnil i fotografie z návštěvy velitelství vzdušných sil a sil protivzdušné obrany, které ovšem záhy vyvolaly posměch.

Na první pohled je totiž patrné, že fotky prošly úpravou, aby na nich Lukašenko vypadal lépe. Retuš se ovšem příliš nevyvedla, protože zeštíhlení Lukašenkova obličeje, vyhlazení a dobarvení pleti a úprava očí vypadají zejména na jedné z fotografií (úvodní snímek k tomuto článku) velmi nápadně.

Na to velmi rychle zareagovali Bělorusové a pozorovatelé na sociálních sítích a z fotografie se stal meme. „Dnes někdo vykradl muzeum Madame Tussaud,“ vtipkovali odpůrci diktátora s narážkou na slavné muzeum voskových figurín.

Objevily se i vtipy s „karťákem“, tedy instalovanou podobiznou vytištěnou v životní velikosti na papíře, nebo s tematikou taxidermie.

Tiskové oddělení zjevně vtipy zaregistrovalo, protože kritizovanou fotografii rychle stáhlo.

Na zveřejněném videu Lukašenko zdaleka tak „fit“ nevypadá a při rozhovoru o bezpečnosti státu je patrné, že chraptí, lapá po dechu a dělá vynucené pauzy. Je také podstatně bledší a má větší kruhy pod očima.

V práci pak už byl Lukašenko i v úterý, kdy zřejmě v Minsku přijal gubernátora ruské Vladimirské oblasti a chraplavě mluvil o další integraci Běloruska s Ruskem.

Před pondělním výstupem se diktátor nechal vidět 9. května v Minsku, kde se účastnil oslav Dne vítězství. Navzdory tradici, která je zároveň součástí propagandy běloruského režimu, ale Alexandr Lukašenko tentokrát projev nepřednesl.

Týž den o něco dříve vyvolaly spekulace o jeho zdravotním stavu záběry z Moskvy, kam Lukašenko dorazil na vojenskou přehlídku. Neušel však ani pár set metrů pěšky, vypadal nesvůj a nemocně a z fotografií bylo patrné, že má na pravé ruce obvaz. Pravděpodobně kvůli zavedené kanyle.

Ostatně obvaz je patrný i na fotce z 15. května, tentokrát ale na levé ruce.

Z Moskvy odjel Lukašenko 9. května dřív než ostatní Putinovi zahraniční hosté a objevily se i nepotvrzené informace, že jeho kolonu doprovázela sanitka.

Od oslavy v Minsku pak Lukašenkova tisková služba mlčela a vydala jen pár obecných zpráv, které se činnosti diktátora netýkaly.

V neděli se objevily i informace, že prezidentská kolona dorazila do nemocnice na okraji Minsku. Šéf běloruské KGB Ivan Těrtěl současně strašil rizikem teroristických útoků a pokusů o destabilizaci situace „na objednávku Západu“.

Vše vyvolalo explozi spekulací o Lukašenkově zdravotním stavu a zároveň i debatu o tom, co by se v Bělorusku dělo, pokud by diktátor zemřel.

Podle běloruské ústavy, která je ovšem v praxi často jen cárem papíru, při konci Lukašenka ve funkci ze zdravotních důvodů přebírá předseda Rady republiky čili horní komory parlamentu. V jejím čele teď stojí Natallja Kačanava, jež dříve vedla Lukašenkovu administrativu.

Pokud by Lukašenka někdo zavraždil, otěže má převzít bezpečnostní rada, kterou tvoří velitelé bezpečnostních složek a armády. Ta by pak vyhlásila výjimečný stav nebo stanné právo.

Podle jednoho z představitelů běloruské exilové opozice Pavla Latušky má už Moskva pro oba případy připravené scénáře. Kačanava byla loni v Moskvě, kde se sešla mimo jiné s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

Bezpečnostní radu zas vede Alexander Valfovič, absolvent prestižních ruských vojenských škol. Podle Latušky jde o „agenta Kremlu“.

O slovo se hlásí i opozice v čele se Svjatlanou Cichanouskou, kterou režim vyhnal po krvavém potlačení prodemokratické revoluce v roce 2020.

„O zdravotním stavu diktátora Lukašenka koluje mnoho zvěstí. Pro nás to znamená jediné: měli bychom být dobře připraveni na každý scénář. Obrátit Bělorusko na cestu k demokracii a zabránit Rusku ve vměšování. Potřebujeme, aby mezinárodní společenství bylo proaktivní a rychlé,“ napsala Cichanouská v týdnu na twitteru.

Podle Pavla Latušky má opozice plán a ví také o dvou hlavních problémech: pokusu Ruska o převzetí moci a také o elitě režimu, která se bude snažit udržet u moci a vyhnout se možným trestům za perzekuce obyvatel a za podíl na invazi na Ukrajinu, pokud by došlo k převratu.

„Hodně bude záležet na aktivitě běloruské společnosti, na připravenosti Bělorusů zapojit se do tohoto procesu. Ani deset, ale dokonce ani padesát tisíc lidí situaci nezmění. Do ulic musí vyjít celá země,“ řekl polskému listu Rzeczpospolita.

Potřebná bude podle Latušky generální stávka. Jen takové okolnosti podle něj umožní, aby moc v zemi převzal přechodný kabinet zformovaný Cichanouskou. Ten by měl dovést zemi ke svobodným volbám. V současnosti kabinet pracuje jako exilová vláda v Litvě a v Polsku.

Podle běloruské novinářky Hanny Ljubakové současná zdravotní indispozice Lukašenka znamená, že si nevyhnutelný konec jeho éry uvědomili i režimní propagandisté.

„Vládnoucí elity teď budou přemýšlet, kdo další přijde. I když se to zdá obtížné, teď je ten rozhodující okamžik ukázat jim alternativu. Jinak to bude Rusko,“ napsala s dovětkem, že už teď je s některými mocenskými strukturami režimu nutné vyjednávat.