Článek
Jste-li soucitní, tento odstavec přeskočte. „Moc se bojím, prosím, přijeďte! Přijeďte pro mě! Prosím, přijedete?“ V té chvíli už byla pětiletá Hind Radžabová zraněna na ruce, noze, zádech. Zůstala sama v autě mezi šesti mrtvými příbuznými, které krátce předtím v Gaze postříleli izraelští vojáci. Vyděšená, v bolestech. Se světem ji pojil pouze telefon a hlas záchranářů, kteří s ní mluvili celé tři hodiny. Když k ní po dlouhém vyjednávání dorazili pomocníci, ozbrojenci židovského státu připravili o život i je. Psal se 23. leden 2024.
Dívčina rodina nalezla rozstřílený vůz 10. února. Hind dodýchala opuštěná. O pár metrů dále v poničené sanitce ležely ostatky obou záchranářů. Izraelská armáda (IDF) zkraje odmítala, že by měla s incidentem co do činění. Aby tuto středu (19. srpna) přiznala, že zabíjela ona. A zahájila trestní vyšetřování, ačkoliv i navýsost věcná agentura Reuters s odvoláním na ochránce lidských práv konstatuje, že „podobná pátrání vedou k odsouzení jen zřídka“.
Podle informací webu The Jerusalem Post ke všemu nebudou stíháni střelci, nýbrž koordinátoři příjezdu palestinských záchranářů.
Mimochodem, IDF shodila ze stolu další kontroverzní kauzy vyjma případu z března 2025, kdy Izraelci v Gaze pobili patnáct humanitářů najednou. Jejich těla spolu s rozbitými vozy nepietně shrnuli na hromadu a zasypali zeminou. Chtěli prý mrtvoly ochránit před hladovými zvířaty. Pravděpodobnější je, že maskovali útok na nevinné.
Tragický příběh malé Hind na filmovém plátně:
Připusťme pro tentokrát, že to IDF myslí se spravedlností pro Hind vážně. A že nechystá pouhou frašku mající ukonejšit mezinárodní justici. Armáda je totiž pro Izrael - jeho duši, srdce, mozek - klíčová. Procházejí jí takřka všichni židé obou pohlaví. Povahou spíše milice sobě rovných občanů Izraelce tmelí, rodí se tu manželství, celoživotní spojenectví, podniky. Nemluvě o lídrech všelijakých ideových táborů. Uniformy by měly odolávat tlaku politiků a dodržovat zákony. Jinými slovy: v sázce je teď pověst sboru, který ztělesňuje Izrael jako celek.
Jistě, bylo by snadné svalit vinu na jednotlivce, který stiskl spoušť. Odpovědnost nesou nejen důstojníci IDF, ale i premiér Benjamin Netanjahu s ministry, kteří nepokrytě vyzývají k vraždění, vyhánění Arabů. To oni zašpinili Izrael kahanistickým rasismem a tribálním populismem. Pohrdání zasluhují zéloti, kteří mladým Izraelcům - vojákům stejně jako osadníkům - opakují, že Palestinci nejsou lidé. Že je přirozené, ba záslužné mordovat je po desetitisících (v Pásmu Gazy), terorizovat a vyhánět z jejich domů (na Západním břehu).
Dennodenně pak vyděšenou dívenku na sociálních sítích popravují propagandisté a fanatici, ty české nevyjímaje, kteří srdcervoucí příběh rámují, relativizují všemi těmi „je to smutné, ale…“ A ano, předškolačku nepřímo popravili i palestinští extremisté z Hamásu a jejich urputná nenávist, která teroristickým útokem ze 7. října 2023 svrhla region do pozemského pekla.
Navzdory znepokojivým problémům, kterým čelí, zůstává armáda - spolu s justicí a občanskou společností - hrází proti šovinistickému, teokratickému blouznění kabinetu krajní pravice. Jakkoli se to po jejím angažmá v Pásmu Gazy i na Západním břehu může jevit jako lehce absurdní, právě ona může zachránit demokratický charakter země. Pokud se znovu naučí pojmenovat chyby, chránit řád i tam, kde ji nemilují, a chovat se eticky. Mnohé zprávy naznačují, že morálka uniforem v posledních letech utrpěla i proto, že je v beztrestné nelidskosti podporují ti političtí vůdci, které mohou říjnové volby smést.
Nicméně, pokud se Izrael a s ním celá planeta dozví, že palestinské mládě jménem Hind zemřelo nedopatřením, nebo dokonce chybou příbuzných, a že příslušníci IDF za nic nemohou, nenávist se zaraduje. Dojdou-li výložky navíc k závěru, že zakopat postřílené záchranáře i se sanitkami do hromadného hrobu patří k dobrým mravům židovské armády, nenávist propukne v nadšení.
Izrael si zvykne na to, že smrt libovolné arabské předškolačky je prostě jen nepříjemnost, se kterou otravují naivní humanisté nechápající nutnost židovské sebeobrany. A zbytek lidstva zjistí, že se Izrael vzdává lidskosti, kterou přitom jeho zakladatelé považovali za základní hodnotu svého státu.
