Lídři Evropy se v Kyjevě shodli na nabídce příměří od pondělí

/Od naší zvláštní zpravodajky v Kyjevě/

„Evropa jako celek nebyla už velmi dlouho takto silná a jednotná.“ Těmito slovy popsal britský premiér Keir Starmer sestavení „koalice ochotných“ - spojenectví evropských zemí, které má za úkol chránit možnou dohodu o ukončení ruské války na Ukrajině.

Potřeba takové iniciativy nabrala na naléhavosti poté, co americký prezident Donald Trump Evropu zaskočil, když bez konzultace spustil vlastní jednání s Vladimirem Putinem.

V sobotu se někteří její členové - lídři ekonomicky nejsilnějších zemí Evropy - sešli v Kyjevě, den poté, co Moskva oslavovala konec druhé světové války na Rudém náměstí, kterého se mimo jiné zúčastnil i slovenský premiér Robert Fico a sklidil za to hodně kritiky. Seznam Zprávy byly u toho. „Je to historický den. Ukazuje se Evropa, která se vnímá jako mocnost. Naším společným cílem je nezávislá a prosperující Ukrajina. Pokud bude Moskva dále blokovat příměří, tak my Evropané v těsné koordinaci se Spojenými státy zvýšíme tlak,“ řekl Emmanuel Macron novinářům v rozhovoru, který poskytl stanici TF1.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé dnes po telefonu mluvili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání bylo plodné, uvedl na síti X ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha.

Ukrajina je podle něj připravena začít už od pondělí dodržovat Spojenými státy navržené třicetidenní příměří. „Ukrajina a její spojenci jsou připraveni na plné nepodmíněné příměří na souši, moři a ve vzduchu na nejméně 30 dní počínaje pondělím,“ uvedl na síti X Sybiha. Podle něj to může otevřít cestu k mírovým rozhovorům, pokud Rusko odsouhlasí trvalé příměří a bude zaveden mechanismus, který bude jeho dodržování monitorovat.

Zavedením 30denního příměří začíná cesta směrem k trvalému a spravedlivému míru na Ukrajině, uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Podle něj je nutné podporovat tyto snahy „nepřetržitou a konkrétní pomocí“. „Z našeho dnešního jednání je jasné, že jsme zavázáni a budeme pokračovat v podpoře Ukrajiny,“ uvedl Rutte podle Reuters.

Za Česko se akce zúčastnil premiér Petr Fiala, který se však na jednání připojil online. Ukrajina totiž původně – a dlouho dopředu – plánovala, že se lídři koalice sejdou už o den dříve při příležitosti květnových oslav, z toho však sešlo kvůli plánům Starmera s Macronem, kteří v den ruské vojenské přehlídky museli plnit jiné závazky na domácí půdě.

Že však přesto přijedou do Kyjeva, Volodymyr Zelenskyj oznámil v pátek večer. Starmer přicestoval přímo z Osla, na nádraží je uvítal šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak, a společně se přesunuli na Majdan, kde uctili památku padlých vojáků. Následně proběhla jednání v kyjevském hotelu Intercontinental, kterých se zúčastnil také nový německý kancléř Friedrich Merz nebo polský premiér Donald Tusk.

„To, že tady dnes stojíme, znamená víc než slova. Nejde jen o symboliku – jde o odpovědnost,“ řekl při příjezdu Tusk.

Podle nejmenovaného zdroje stanice se navíc dnešního kyjevského jednání zúčastnil také zástupce Spojených států. Jednání probíhala za přísných bezpečnostních opatření a podle informací Seznam Zpráv se zaměřila na dva klíčové body: podobu mezinárodních bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a podporu výzvy k třicetidennímu příměří mezi Moskvou a Kyjevem, včetně přípravy jeho návrhu ve spolupráci se Spojenými státy.

Pokud Rusko návrh odmítne, mají následovat koordinované protiruské sankce, uvedla agentura Reuters s odvoláním na francouzský diplomatický zdroj.

Zelenskyj účast evropských lídrů v Kyjevě označil za „silný signál Moskvě“ a zopakoval, že jakékoli jednání o příměří musí vycházet z ukrajinských podmínek. „Ukrajina se nevzdá území výměnou za mír, který by trval jen pár měsíců. Potřebujeme spravedlivé a trvalé řešení,“ uvedl ukrajinský prezident.

Klíčovým prvkem koalice má být tzv. uklidňující síla složená ze západních vojáků, která by v budoucnu mohla působit přímo na ukrajinském území. Koncept se ale zatím potýká s nejasnými obrysy a naráží na neshody i nepřipravenost. Podle několika zdrojů navíc koalice trpí vážným nedostatkem ochotných účastníků – s výjimkou především Velké Británie a Francie.

Paříž a Londýn, které celý proces prakticky řídí, rozeslaly 11. dubna členským státům koalice dotazník s cílem zjistit, jaké kapacity jsou jednotlivé země připraveny nabídnout k rychlému nasazení na Ukrajině – včetně letadel, lodí, dronů či samotných vojáků.

„Odpovědi měly být odevzdány do 18. dubna a právě na jejich základě by se mohly začít rýsovat konkrétní scénáře a časové harmonogramy,“ popisuje Seznam Zprávám novinář Richard Jozwiak z Rádia Svobodná Evropa.

Podle diplomatických zdrojů se uvažuje o nasazení koaličních sil na období pěti let, přičemž první jednotky by měly dorazit na Ukrajinu do 72 hodin po uzavření příměří. Jejich úkol by nebyl bojový – pohybovaly by se daleko od linie dotyku, za předpokládanou nárazníkovou zónou, kterou by mohla dohlížet OSN, a až za linií ukrajinských ozbrojených sil.

Navzdory účasti více než 30 zemí je podle dostupných informací připraveno vyslat vojáky pouze šest z nich, pokud by to situace vyžadovala. Cílem je nasazení přibližně 25 000 vojáků, což je výrazně méně než původní návrh britského vojenského velení na sílu o 64 000 příslušnících.

Francie a Spojené království se přesto snaží bezpečnostní záruky pro Ukrajinu zajistit, samy to ale nezvládnou. „Je potřeba víc akce a iniciativy nejen od dvou zemí. Všichni vidíme, že Macron a Zelenskyj jsou dobří kamarádi, ale jen společně Evropu neubrání, pokud bude potřeba. Nápad koalice ochotných byl sice dobrý, ale zatím to spíš vypadá jen jako spojenectví pár zemí,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy ukrajinský analytik Volodymyr Fesenko.

Oslavy v Moskvě se mezitím blíží ke konci a s tím i jednostranné ruské příměří, které Putin vyhlásil minulý týden. Americká ambasáda v Kyjevě obdržela zpravodajské informace o tom, že Kreml na následující dny plánuje velký vzdušný útok na Ukrajinu. Podle zdrojů Seznam Zpráv by k tomu mělo dojít z noci na pondělí v ranních hodinách.

A protože postoj USA zůstává nejednotný, mezi evropskými lídry panují obavy z eskalace. Jako realističtější a méně riziková alternativa tak přichází v úvahu Ukrajinu vyzbrojit natolik, aby dokázala odrazit budoucí ruské útoky – nebo ještě lépe, aby od nich dokázala odradit zcela.

„Otázka dnes nezní, kolik evropských vojáků bude na Ukrajině, ale jaké zbraně a kolik financí dostane ukrajinská armáda, která má stovky tisíc příslušníků a bude bránit zemi při příští agresi,“ řekl serveru RFE/RL jeden z evropských vojenských plánovačů.

Jiný diplomat pak poznamenal, že řada států stále více považuje právě tuto cestu za nejlepší – i proto, že nechtějí riskovat životy vlastních vojáků v ukrajinské válce.

Článek jsme aktualizovali v celém rozsahu.