„Raději měl zůstat nemocný.“ Ministři hromadně odsoudili Fica kvůli Moskvě

/Od naší zvláštní zpravodajky na Ukrajině/

Zatímco Rusko velkolepě slavilo konec druhé světové války za účasti slovenského premiéra Roberta Fica a českého europoslance Ondřeje Dostála (Stačilo!), ministři zahraničí z pětatřiceti evropských zemí se sešli na symbolické akci ve Lvově.

Spojeni nesouhlasem se současnými kroky Moskvy dali najevo kritiku těm, kteří přijali pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Je to hloupost, že je Fico v Moskvě – raději si měl vybrat být nemocný,“ řekl ve Lvově polský ministr zahraničí a častý kritik Kremlu Radosław Sikorski.

Narážel tím na skutečnost, že slovenský premiér v uplynulých týdnech zrušil kvůli údajným zdravotním problémům hned několik domácích akcí, včetně oslav 1. máje nebo tradiční stavby májky, ale přesto přijal Putinovu pozvánku na vojenskou přehlídku v Moskvě. „Zřejmě se uzdravil zrovna včas,“ dodal Sikorski.

„Všichni v Moskvě, včetně Fica, musí vědět, že s námi musejí počítat. Evropa bude stát za Ukrajinou. Nebudou to mít tak jednoduché,“ prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Kriticky se na adresu slovenského premiéra už dřív vyjádřila i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Za Česko se summitu zúčastnil ministr Jan Lipavský, který byl podle informací svého tiskového mluvčího mezi čtyřicítkou ministrů na akci jediný, kdo byl ve funkci i v době, kdy začala plnohodnotná invaze na Ukrajině.

„Zatímco Putin a jeho kámoši se předvádí na Rudém náměstí, považuji za důležité, abychom společně ukázali, že stojíme za Ukrajinou,“ uvedl Lipavský, který po jednání ukrajinskému ministru zahraničí věnoval příručku o tom, jak rozeznat informační manipulace Kremlu - součást informační kampaně, kterou ministerstvo spustilo v Česku.

Schůzka slibovala otevřenou debatu o budoucnosti evropské pomoci, významné konkrétní výsledky však nepřinesla. Plány na dodání munice i dalších 40 miliard eur pomoci podle expertů stagnují a částky dosud slíbené zdaleka nestačí k pokrytí ukrajinských potřeb, zvlášť v kontextu slábnoucí americké podpory, jak poznamenal i jeden z diplomatů v kuloárech.

„Symbolika skvělá, ale chce to víc akce,“ okomentoval schůzku ukrajinský politolog Volodymyr Fesenko.

Setkání ve Lvově bylo navíc zorganizováno na poslední chvíli – ještě týden předem neměli evropští lídři jasno, zda se na Ukrajině vůbec něco uskuteční.

Původně přitom mělo jít o mnohem ambicióznější akci: Ukrajina pozvala evropské představitele na 9. května do Kyjeva k mimořádnému summitu, který měl sloužit jako přímý protipól moskevské vojenské přehlídce Vladimira Putina. Plánovalo se společné vystoupení s prezidentem Volodymyrem Zelenským i silný signál evropské jednoty a podpory.

Nakonec však zůstalo jen u symbolického gesta – Zelenskyj se s ministry spojil pouze prostřednictvím videohovoru a na místě ve Lvově je přivítal premiér Denys Šmyhal. Zásadní státníci jako francouzský prezident Emmanuel Macron či britský premiér Keir Starmer dali přednost jiným mezinárodním jednáním, summit byl tak výrazně utlumen.

To se ostatně odrazilo i na atmosféře celé akce, která působila neformálněji, uvolněněji a místy až improvizovaně. Politici odpovídali na otázky novinářů, kdekoliv je zrovna potkali, zájem a účast byla přesto vysoká.

Středobodem jednání byl konsenzus na vzniku speciálního tribunálu pro souzení zločinů ruské agrese, který má zřídit Rada Evropy - přední organizace na ochranu lidských práv, která byla založena po druhé světové válce za účelem prosazování práv. „De facto je to průlom, protože může být souzen i Putin,“ řekl Seznam Zprávám jeden ze členů delegace.

Proti zřízení tribunálu se vyslovují Slovensko, Maďarsko a Spojené státy.

„Jsem ráda, že jsme se na tom kolektivně shodli, vysílá to do světa zprávu, že přijímáme odpovědnost za to, aby byli ruští zločinci potrestáni,“ řekla ve Lvově šéfka unijní diplomacie a místopředsedkyně Evropské komise Kaja Kallasová, která mimo jiné také uvedla, že Evropská unie je připravena alokovat jednu miliardu eur ze zmrazených ruských aktiv na podporu ukrajinského obranného průmyslu.

Summitu se zúčastnil také britský ministr zahraničí David Lammy, který potvrdil neochvějnou podporu Spojeného království Ukrajině a vyzdvihl význam nově oznámených sankcí proti ruské stínové ropné flotile.

Ve svém vystoupení označil tyto kroky za klíčový nástroj k ochromení ruské válečné ekonomiky a zároveň zdůraznil, že Londýn bude pokračovat v tlakové strategii vůči Moskvě, dokud nebude dosaženo spravedlivého míru.

„Společně s našimi partnery děláme maximum pro to, aby se Kreml nemohl dál vyhýbat důsledkům své agrese. Tato válka není jen o Ukrajině – je o budoucnosti mezinárodního pořádku, právního státu a bezpečnosti nás všech,“ uvedl Lammy.

Součástí programu summitu byla i prohlídka ukrajinské vojenské techniky. Vystavené zbraně a raketové systémy si prohlédla většina přítomných ministrů. Podle údajů uvedených na informačních štítcích obsahovala přinejmenším třetina vystaveného arzenálu komponenty americké výroby. Delegace provázel ukrajinský voják, který zodpovídal technické dotazy hostů.

Mezitím ruský prezident Putin s Ficem za zády na své dlouho připravované vojenské přehlídce oznámil, že Rusko bude nezničitelnou bariérou „nacismu a rusofobie“ a že v ofenzivě na Ukrajině má podporu celého národa.

Český prezident Petr Pavel to odsoudil a řekl, že Rusko se chová podobně jako nacistické Německo, a zároveň využil situaci k tomu, aby několik měsíců před volbami vyzval k volbě stran, které to myslí s bezpečností Česka vážně.

Ruské velvyslanectví v Česku se proti srovnávání Ruska s nacistickým Německem ohradilo, podle něj vyznívají taková prohlášení v době oslav konce druhé světové války cynicky.