Článek
Inflace způsobila v posledních letech ve velké části světa krizi životních nákladů. Někteří vyvolávači strachu využili obtíží miliard lidí k tvrzení, že klimatická opatření jsou cenově náročná a jdou proti zájmům obyčejných lidí. Nic nemůže být dále od pravdy.
Narativ „zelení versus chudí“ je rozdělující a je často využíván ke krytí krátkodobých zájmů a zisků. Jedinou stabilní a ekonomicky udržitelnou budoucností je přitom energetická bezpečnost, odolnost vůči katastrofám, dobře financovaná koordinovaná obnova po nich – a především udržení globálního oteplení do 1,5 stupně Celsia.
Fosilní paliva – uhlí, ropa a plyn – jsou tou hlavní příčinou krize životních nákladů, která napíná rozpočty miliard domácností k prasknutí. Ceny se prudce mění, což se stává často. Nynější výkyvy jsou ale dnes silně přiživovány nejistotou a konflikty. Ty vedou k růstu nákladů na dopravu, cen jídla, elektřiny i dalších nejzákladnějších potřeb domácností. V některých zemích, které jsou silně závislé na fosilních palivech, vzrostly roční účty domácností v roce 2022 až o tisíc amerických dolarů jen v důsledku nákladů právě na energie.
Podle ekonomických autorit, jako jsou Ministerstvo financí USA, Indická rezervní banka nebo Evropská centrální banka, se náklady spotřebitelů ještě zvýší a hospodářský růst se zpomalí, protože dopady změny klimatu budou stále intenzivnější. Vysoké ceny energií jsou také příčinou poklesu ziskových marží podniků, poškozují hospodářský růst a omezují právo na přístup k energiím na celém světě. Inflace pak nejvíce dopadá na nejchudší domácnosti.
To vše se děje v době, kdy klimatické katastrofy sílí ve všech zemích. Letošní rok bude pravděpodobně nejteplejší za posledních 125 tisíc let. Ničivější bouře, nepředvídatelné deště a záplavy, vlny veder a sucha již způsobují obrovské ekonomické ztráty. A postihují stovky milionů lidí na celém světě.
Fosilní paliva nelze odstavit ze dne na den. Ale existuje spousta příležitostí a prostoru k opatřením, která se v současné době neuskutečňují. V roce 2022 například vydaly vlády na dotace fosilních paliv více než sedm bilionů dolarů z peněz daňových poplatníků nebo z půjček. Dotace přitom nechrání reálné příjmy nejchudších domácností. Jsou to peníze, které by jinak mohly být využity na zlepšení zdravotní péče, budování infrastruktury – včetně obnovitelných zdrojů a rozvodných sítí – nebo na sociální programy na zmírnění chudoby. Pokud by došlo k odpovědnému a postupnému zrušení těchto dotací, pomohlo by to nejchudším a posílilo ekonomiku zemí, které jsou na nich nyní závislé.
V letošním roce jsme v sekretariátu OSN pro změnu klimatu vypracovali analýzu dosavadních globálních opatření v oblasti klimatu. Jasně z ní vyplývá, že pokrok je příliš pomalý. Ukázalo se ale také, že máme k dispozici mnoho nástrojů, jak urychlit klimatická opatření, která zároveň povedou k budování silnějších ekonomik. Máme znalosti i nástroje, abychom tento přechod urychlili a zároveň zajistili, že bude spravedlivý a nikoho nenechá pozadu v prachu cesty.
Miliardy lidí potřebují, aby se jejich vlády chopily této sady nástrojů a začaly je používat. To zahrnuje přesun miliard dolarů z investic do nové výroby fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. OZE zajistí stabilní, spolehlivou a levnější energii, jež následně podpoří hospodářský růst. Jde o poptávku i nabídku. Těm z nás, kteří poptávají energii, aby mohli rozsvítit, je třeba poskytnout čisté možnosti, jak to udělat. A také fiskální prostor pro investice do našich komunit a jejich schopnosti přizpůsobit se měnícímu se světu.
Pokud zástupci vlád přijedou na letošní klimatickou konferenci OSN do Dubaje naladěni ke spolupráci a zaměří se na řešení, máme důvod k optimismu. Na COP28 můžeme dosáhnout dohody na ztrojnásobení světové kapacity obnovitelných zdrojů energie. Můžeme zdvojnásobit energetickou účinnost. Můžeme zdvojnásobit finanční prostředky na pomoc zemím s adaptací na dopady změny klimatu. Můžeme uvést do života fond na krytí ztrát a škod způsobených klimatickými změnami, který pomůže zajistit klimatickou spravedlnost. A můžeme splnit staré sliby týkající se financování tranzice a nastínit, jak budeme financovat další kroky.
Jedna konference nemůže změnit všechno. Může nás ale posunout k realizaci národních závazků do roku 2025.
Odmítám si nechat zakrývat oči strašením. Odmítněme to všichni.
