Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Minulý týden se Donald Trump v Japonsku setkal s americkými vojáky. Postěžoval si, že mu demokraté v roce 2020 ukradli jeho „velké volební vítězství“, načež si za své dosavadní působení v úřadu vystavil samé jedničky. Ukončil prý osm válečných konfliktů, zastavil inflaci, snížil ceny potravin a došlápl si na zahraniční partnery tak úspěšně, že se zavázali investovat do americké ekonomiky neuvěřitelných 17 bilionů dolarů. Hned po návratu nechal v Bílém domě od základu předělat koupelnu u Lincolnovy ložnice. Nový styl klade důraz na nejdražší mramor a zlato.
A jak to vypadá na domácí politické scéně? Upřímně řečeno, není to pěkný pohled. Americká federální vláda je od 1. října 2025 v bankrotu a nefunkční. Propast mezi většinovými republikány a menšinovými demokraty je tak hluboká, že se Kongres začátkem října 2025 zachoval jako majitel obchodu, který na dveře vyvěsí nápis ZAVŘENO, otočí v zámku klíčem a jde domů.
Příčinou je, že se demokraté a republikáni nedohodli na vládním rozpočtu, který připravil prezident a jeho lidé v Kongresu. Republikáni svůj návrh předkládají jako nedělitelný celek. Kongres ho prý musí schválit beze změny.
Demokraté naopak trvají na tom, že o rozpočtu je třeba jednat. Nelíbí se jim, že návrh vyškrtl jeden bilion dolarů, kterým dosud federální vláda přispívala jednotlivým státům, aby se snížila cena zdravotního pojištění pro občany s nižšími příjmy (ACA). V praxi to znamená, že člověk s ročním platem 28 000 dolarů dnes za zdravotní pojištění utratí 27 dolarů měsíčně. Pokud ale federální subvence skončí, bude muset stejný občan zaplatit přes 130 dolarů. ACA pojištění dnes používá 24 milionů Američanů a mnozí si takové navýšení nemohou dovolit.
Stejný problém mají demokraté s tím, že návrh rozpočtu vyškrtl 187 miliard dolarů z programů SNAP a WIC. Díky nim mají rodiny s nízkými příjmy – především matky, děti a invalidé – přístup ke zdravému jídlu za subvencované ceny. Oba programy využívá přes 48 milionů Američanů. Tohle nevypadá dobře, zejména, když Trump právě teď – navíc ke zmíněné koupelně – k Bílému domu dostavuje zlatem vyzdobený taneční sál. Kongres a soudy proto hledají způsob, jak SNAP provizorně financovat alespoň na měsíc.
Více o Trumpových úpravách Bílého domu se dočtete zde:
Republikánský rozpočet též snižuje daně. To je vždycky populární, ale současný návrh to dělá krutě. Domácnost s ročním příjmem pod 15 000 dolarů by do budoucna měla platit vyšší daně, zatímco poplatníci s příjmem přes milion dolarů za rok by zaplatili do státní pokladny o 97 000 dolarů méně. Daňoví specialisté spočítali, že 80 procent všech benefitů skončí v kapsách nejmovitějších deseti procent.
Už v roce 2017 snížil Trump daně nejvyšší příjmové kategorii, čímž zvýšil státní deficit. Navrhovaný rozpočet novým snížením daní připraví státní pokladnu o další biliony. Místo úspor, které snad mohly omlouvat nahoře zmíněné škrty v sociální oblasti, se už tak obrovský deficit v letech 2025 až 2034 dál zvýší o 3,4 bilionu dolarů. (Citované číslo je od politický neutrálních ekonomů v Kongresu.)
Dopad bankrotu americké federální vlády, který trvá už přes měsíc, ale nelze vyjádřit jen sumami peněz, které si normální člověk stejně nedokáže představit. Věc má také lidský rozměr.
Začněme tím, že 1,4 milionu federálních zaměstnanců je bez výplaty. Zhruba 670 000 z nich sedí doma. Ministerstvo životního prostředí muselo dočasně propustit 89 procent zaměstnanců, ministerstvo školství 87 procent, ministerstvo obchodu 81 procent atd. Jsou ale profese, které mají zákonem danou povinnost pracovat za všech okolností. Patří k nim například letečtí kontroloři, celníci nebo zaměstnanci TSA, služby dohlížející na bezpečnost letišť a pasažérů. Ti všichni pracují bez naděje na finanční odměnu. Je jich 730 000.
Podobně jsou na tom vojáci v aktivní službě, reservisté a členové Národní gardy. Pentagon momentálně podniká kroky najít ve svém rozpočtu peníze, které by šlo jednorázově použít na vojenské platy. Výsledek je zatím nejistý.
K tomu ještě připomeňme, že po nástupu do Bílého domu přinutili Donald Trump a Elon Musk 150 000 federálních zaměstnanců předčasně odejít do důchodu. Teprve když si člověk dá dohromady všechna zmíněná čísla, pochopí rozsah kalamity, v níž se federální vláda Spojených států nachází.
Ráj podle Steva Bannona
Jak jsme se do dnešní krize dostali? Není to výsledek nešťastné náhody, ale systematické práce ideologicky motivované menšiny. Jednou z osobností této skupiny je Russell Vought, spoluautor manifestu „Projekt 2025“, jímž se Trumpova vláda v druhém období řídí. Už léta tvrdí, že nikým nezvolení federální zaměstnanci si uzurpovali moc, která patří výhradně prezidentovi. V roce 2023 Vought řekl, že jeho cílem je úředníky tak ztraumatizovat, aby se třásli strachy při představě, že musí jít ráno do práce. Současná situace ukazuje, že se mu to daří.
Dalším pilířem této skupiny je Steve Bannon. V roce 2017, když sloužil jako Trumpův poradce, o sobě řekl: „Jsem leninista“. A hned své překvapující tvrzení vysvětlil: „Lenin chtěl zničit stát, a to je i můj cíl. Všechno chci zbořit a zničit přitom i vládnoucí establishment.“
Nechme stranou, že Lenin ve skutečnosti stát nezničil, ale naopak ho mnohonásobně posílil. Pro nás je důležité to, že Vought a Bannon mluví jménem republikánů, kteří vidí stát jako nepřátelskou bestii, kterou je třeba rozpočtovými škrty vyhladovět (v originále „starving the beast“). Hádky o finance na sociální služby nebo snižování daní nejbohatším jsou bojem o to, zda stát má občanům sloužit, nebo jim naopak jít z cesty.
V dnešním Washingtonu totiž jedni chápou stát jako instituci, která nás zákony a pravidly usměrňuje, chrání a hodnotově spojuje. Pro druhé je to byrokratický moloch, který překáží výjimečným osobnostem dosáhnout jejich ambicí a zároveň mrhá penězi za jejich líné a neschopné spoluobčany.
Koncem října 2025 řekl Bannon novinářům z týdeníku The Economist, že Trump je „nástroj boží prozřetelnosti, instrument boží vůle“. Je prý Mojžíšem naší doby, který Spojené státy a celý svět vede do ráje.
Jak takový ráj vypadá? zeptali se ho novináři a Bannon jim svou vizi představil: Píše se rok 2029 a do Bílého domu už potřetí (navzdory 22. dodatku k Ústavě) vstupuje právě zvolený Donald Trump, Nigel Farage vládne Velké Británii, ve Francii je u moci Národní sdružení a Německo pevnou rukou řídí AfD. To je ráj z pohledu trumpovských republikánů.
Pro jich kritiky tohle není ráj, ale nehumánní a bezbřehá džungle. Je to anticivilizační apokalypsa, v níž není místo pro solidaritu a vše diktuje kalkul a sebestřednost mocenské menšiny. Je to pravicový extremismus, který produkuje své radikální oponenty na levém konci ideologické skály a ze světa dělá bojiště.
