Článek
Americký prezident Donald Trump téměř na týden zmizel z veřejného prostoru, což v případě politika, který pojímá své prezidentství částečně jako nepřetržitou reality show vyžadující každodenní přítomnost v médiích, vyvolalo spekulace o jeho zdravotním stavu. Obsah jeho dopředu avizovaného vystoupení v Oválné pracovně Bílého domu, v němž dle různých zpráv měl oznámit přejmenování ministerstva obrany na ministerstvo války, byl tak nakonec až na druhém místě. Hlavní zprávou tohoto týdne bylo, že jeho zdravotní stav není zřejmě tak špatný, jak se spekulovalo.
Přejmenování ministerstva Trump nakonec toto úterý neoznámil. Jen potvrdil, že na návratu k názvu, které měl úřad během první a druhé světové války, se pracuje a bude předložen Kongresu. Hlavní zprávou na poli vojenství se nakonec stalo, že Donald Trump rozhodl přesunout velitelství amerických vesmírných sil z Colorada do Alabamy.
Toto rozhodnutí nikterak nesouvisí s lepší připraveností USA na případnou válku s vnějšími nepřáteli země. Bylo jen potvrzením pokračující Trumpovy války s domácími politickými protivníky.
Jak sám zmínil, v Alabamě, která pevně patří do tábora takzvaných červených států, v nichž mají republikáni a Trump silnou podporu, zvítězil v prezidentských volbách o 47 procent. Zato Colorado v posledních letech volí většinově spíš demokraty. A navíc, jak si postěžoval Trump, praktikuje ve velkém korespondenční hlasování, které on chce zrušit.
Válka s modrými státy, v nichž mají demokraté většinu, byla přítomná i v jeho dalších vyjádřeních. Trump znovu potvrdil, že hodlá vyslat federální bezpečnostní složky do Chicaga, údajně hlavně kvůli boji s vysokou mírou zločinnosti a ochraně imigračních pracovníků.
Americký prezident víceméně ignoroval verdikt federálního soudu, který o den dříve rozhodl, že nasazení národní gardy a federálních bezpečnostních složek v Los Angeles v červnu tohoto roku - bez souhlasu guvernéra státu Kalifornie - bylo nezákonné. Toto rozhodnutí, které vstoupí v platnost 11. září, aby Bílý dům měl čas se odvolat, předurčuje, jak soudní systém zareaguje na případné vyslání bezpečnostních složek do třetího největšího amerického města Chicaga.
Trump zcela ignoroval guvernéra státu Illinois J. B. Pritzkera, který řekl, že pro nasazení federálních sil v jeho státě není ve světle klesající kriminality důvod. Společně s guvernérem Kalifornie Gavinem Newsomem varoval před tím, co nazval Trumpovým autoritářským tažením, jehož cílem je podrobit si bašty demokratů ve Spojených státech.
Jak upozorňují někteří američtí političtí analytici, Trumpovo nasazování federálních bezpečnostních sil a národní gardy ve velkých městech v demokratických státech souvisí nejen obecně s jeho autoritářskými tendencemi, ale konkrétně také s volbami do Kongresu v příštím roce.
Trump se snaží zajistit, aby si republikáni udrželi většinu v obou komorách Kongresu nejen s pomocí nátlaku a zastrašování, jaké představuje přítomnost federálních bezpečnostních sil v baštách demokratů. Usiluje také o prosazení změn v americkém volebním systému.
Americký prezident konkrétně chce, aby byla eliminována elektronická volební zřízení a korespondenční volba. Ideálně by se podle něj mělo volit jen s pomocí papírových hlasovacích lístků. Zároveň se Trump chystá vydat prezidentský dekret, který by nařídil, že každý volič musí mít voličský průkaz. Už v březnu podepsal dekret, že se voliči musí prokázat pasem nebo jiným podobným dokladem totožnosti.
Tento dekret byl okamžitě zablokován soudem s tím, že prezident nemá pravomoci zasahovat do volebních procedur, a že je to zjevný pokus vyřadit z voleb menšiny a omezit účast mladých lidí. Soudy zřejmě odmítnou i případný dekret vyžadující voličské průkazy. Stejný osud pravděpodobně čeká i Trumpovy další pokusy nasadit federální bezpečnostní složky ve velkoměstech v modrých státech ovládaných demokraty.
To Trump dobře ví. Jeho strategie zjevně spočívá v tom, že zatímco se Bílý dům bude proti těmto rozhodnutím odvolávat až k Nejvyššímu soudu, bude panovat chaos, kterého bude možné případně využít buď ke zpochybnění výsledků voleb v příštím roce, nebo dokonce samotných voleb.
Pokud by totiž například nasazení federálních sil v modrých městech vyústilo do velkých demonstrací nebo střetů s federálními složkami, může prezident vyhlásit výjimečný stav. A během něho se volby vůbec nemusejí konat.
