Korupční skandál v Evropském parlamentu bobtná

Okruh lidí z prostředí Evropského parlamentu, kteří měli být zapojeni do korupce ve prospěch arabských zemí, se rozšiřuje.

V zatykači, který minulý týden vydal belgický vyšetřovací soudce, jsou podle zpravodajského webu Politico.eu zmíněny dvě europoslankyně, o kterých se dosud v souvislosti s případem nehovořilo.

Jde o Belgičanku Marii Arenaovou a Italku Alessandru Morettiovou, které byly podle zatykače členkami tzv. „kvadrumvirátu“. Do něj měli patřit ještě europoslanci Andrea Cozzolini z Itálie a Marc Tarabella z Belgie, kteří byli minulý týden zatčeni. Zmíněný zatykač se týká právě Cozzoliniho.

Celou skupinu měl řídit bývalý italský europoslanec Pier Antonio Panzeri, který s belgickými žalobci uzavřel dohodu o vině a trestu. Nejznámější obviněnou je bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu, Řekyně Eva Kailiová.

Skandál s kupováním vlivu otřásl Bruselem poté, co belgické úřady v prosinci 2022 provedly razie v domech a kancelářích kvůli obvinění, že Katar a Maroko rozdávaly peníze a dary členům Evropského parlamentu, aby si zajistily přízeň této instituce.

Uvedený zatykač podle Politica svědčí o tom, že korupční síť v Evropském parlamentu byla větší, než se doposud zdálo. Aféra postihuje hlavně eurosocialistickou frakci (S&D), do které obvinění poslanci patřili.

Například během schůzky o usnesení parlamentu o Kataru koncem roku 2021 se poslankyně Arenaová a Morettiová podle dokumentu řídily pokyny šéfa skupiny Panzeriho. Ten už v té době nebyl europoslancem a pokyny dával přes svého bývalého asistenta Giuseppe Meroniho, který tehdy pracoval v eurosocialistické frakci.

Právě z jeho textových zpráv rozpoznali vyšetřovatelé identitu členů skupiny. „Katar vyřešen,“ uvedl podle zatykače Meroni v jedné zprávě určené bývalému šéfovi Panzerimu.

Meroni jakoukoli vinu popřel. „Mohu říci jen to, že to byla zákonná výměna informací v rámci pravidelné parlamentní politické činnosti,“ řekl na dotaz serveru.

Také europoslankyně Morettiová odmítla, že by se provinila. „Nikdy jsem se ve své politické činnosti neřídila pokyny pana Panzeriho, v prosinci 2021 nebylo projednáno žádné usnesení,“ řekla s odkazem na zmíněnou schůzku o Kataru. Její kolegyně Arenaová odmítla dotaz komentovat.

Belgické úřady nepožádaly Evropský parlament, aby zbavil Arenaovou a Morettiovou imunity, což je krok nezbytný k jejich vyšetřování nebo obvinění.

Arenaová minulý měsíc odstoupila z funkce předsedkyně parlamentního podvýboru pro lidská práva. Na tomto postu přitom původně nahradila údajného šéfa celé skupiny Panzeriho.

Minulý měsíc vyšlo najevo, že Arenaová včas neoznámila, že ji katarská vláda v květnu 2022 zaplatila letenky a ubytování v Dauhá. Podobně její kolegyně Morettiová až v lednu dodatečně nahlásila dotovanou cestu do Kataru z února 2020.

Zatykač také podle Politica zdůrazňuje roli Maroka ve skandálu. V jednom ze zachycených rozhovorů se mluvilo o umístění europoslanců do zvláštního parlamentního výboru, který vyšetřoval použití sledovacího spywaru Pegasus k odposlouchávání telefonů novinářů, aktivistů a politiků. Maroko podle dřívějších zpráv mohlo použít spyware k hacknutí španělské vlády.

Zatýkací rozkaz jmenuje dva Maročany, kteří měli sehrát výraznou úlohu ve zkorumpování poslanců. Jedním z nich je nynější velvyslanec Maroka ve Varšavě Abderrahin Atmoun, který měl podle dokumentu rozdávat hotovost a zároveň úzce spolupracovat s marockou rozvědkou.