Článek
Západ Kuby včetně její metropole Havany ve středu postihl další výpadek elektřiny, který se dotkl asi 3,5 milionu lidí, informovala agentura EFE s odvoláním na místní vládu.
Ministerstvo energetiky desetimilionové karibské země posléze uvedlo, že výpadek způsobila porucha na přenosovém vedení mezi dvěma velkými tepelnými elektrárnami. Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel opět přičetl výpadek americkým sankcím.
Dodávky elektřiny se zastavily na západě Kuby ve středu časně ráno místního času, což způsobilo mimo jiné chaos v dopravě v téměř dvoumilionové Havaně. Zavřeny kvůli tomu zůstaly školy i obchody, některé z nich, které mají vlastní generátory, se ale později otevřely, zatímco se před nimi tvořily fronty. Ještě v jednu hodinu odpoledne místního času bylo bez elektřiny asi 60 procent kubánské metropole, napsal server Martí Noticias.
Několikahodinové výpadky elektřiny jsou na Kubě časté, postihují všechny regiony a často znamenají i přerušení dodávek vody. Za poslední rok postihlo zemi i pět celostátních výpadků a v některých případech trvalo kompletní obnovení i několik dnů.
Americké sankce
Komunistická vláda z výpadků viní Spojené státy a jejich sankce, které tvrdě dopadají na místní ekonomiku. V zemi je ale zastaralá a nedostatečně udržovaná energetická infrastruktura. Vláda krizi v posledních letech řeší generátory a také několika plovoucími elektrárnami, které jí poskytlo Turecko.
V poslední době ale nemá Kuba dostatek paliva, které nemůže nakupovat kvůli chybějícím devizám. Problém způsobilo i snížení dodávek ropy z Venezuely, která stejně jako Kuba čelí americkým sankcím kvůli tomu, že režimy v těchto zemích porušují lidská práva.
Asi 95 procent elektřiny na Kubě pochází ze spalování fosilních paliv, z velké části z ropy. Řešením by přitom na tomto slunném ostrově mohly být solární elektrárny. S jejich výstavbou slíbila v minulých letech Kubě pomoci Čína, která patří k jejím největším obchodním partnerům. Zatím ale v této věci příliš nepokročila, mimo jiné proto, že Havana zaostává i ve splácení dluhů.
Výpadky proudu představují i značnou zátěž pro národní hospodářství, které v roce 2024 zaznamenalo pokles o 1,1 procenta, uvedla agentura EFE. Za posledních pět let kumulativní pokles dosahuje 11 procent. Výpadky proudu také přiživují sociální nespokojenost na Kubě a přispěly i k protivládním demonstracím v červenci 2021, v srpnu 2022 či v březnu 2024.
