Hlavní obsah

„Zásah, povedlo se.“ Lidstvo v noci poprvé otestovalo planetární obranu

Foto: Profimedia.cz

Ilustrace zobrazující sondu DART blížící se k malému měsíci Dimorphos.

Reklama

26. 9. 18:34
aktualizováno • 27. 9. 6:16

V noci na úterý do malého měsíce Dimorphos vzdáleného 11 milionů kilometrů od Země narazila sonda DART americké vesmírné agentury NASA. Tento „vesmírný kulečník“ představuje završení první cvičné mise planetární obrany v historii.

Článek

Hodinu a čtrnáct minut po půlnoci zakončila sonda NASA s názvem DART (Double Asteroid Redirection Test) svou cestu k malému měsíci Dimorphos obíhajícím planetku Didymos.

Narazila do něj s cílem vychýlit dráhu tělesa a ověřit tím kapacity lidstva pro případ, kdy by byla nutná obrana planety před nebezpečným tělesem. Dimorphos ani planetka Didymos samy o sobě Zemi nikterak neohrožují. Jde jen o ideální soustavu pro cvičnou misi.

Asi půltunová sonda byla do vesmíru vypuštěna loni na podzim a projekt, na němž s NASA spolupracovala i Evropská vesmírná agentura (ESA), měl rozpočet 330 milionů dolarů (asi 8,5 miliardy korun). Do měsíce o průměru pouhých 160 metrů narazila rychlostí téměř sedm kilometrů za sekundu, což by mělo stačit na vychýlení měsíce z jeho dráhy.

Zda a jak se podařilo změnit jeho trajektorii, zjistí NASA za několik dnů či týdnů, informovala o tom NASA na twitteru.

Sonda DART dění snímala vlastní kamerou a dění po nárazu zachytila doprovodná italská minisonda LiciaCube z bezpečné vzdálenosti. Komentované vysílání, kde bude NASA informovat o výsledcích i ukazovat první dostupné záběry, je dostupné na NASA TV, nebo na sociálních sítích americké vesmírné agentury.

Velká česká stopa

Přímo z interního systému NASA test bedlivě sledoval i astronom Petr Pravec z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, který se na misi výrazně podílel. „Měsíček“ Dimorphos, jak tělesu říká, totiž sám objevil, a nejen to. S kolegou Petrem Scheirichem také vedl tým zodpovědný za fotometrická měření soustavy planetky a měsíce, bez nichž by NASA nemohla předpovědět pozici měsíce v době nárazu sondy.

Mohlo by vás zajímat

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nedávno zveřejnil jako svou astronomickou fotografii dne snímek pořízený českým fotografem. Daniel Ščerba v srpnu zachytil nadoblačné blesky, které se vyskytly nad silnou bouří nad severními Čechami:

Pravec objevil Dimorphos v už roce 2003, kdy se planetka Didymos přiblížila k Zemi na poměrně malou vzdálenost. Pozorování v té době nebylo a ani nemohlo být nijak spojené se současnou misí NASA.

„Věděli jsme, že díky poměrně těsnému přiblížení k Zemi můžeme asteroid (později pojmenovaný Didymos, pozn. red.) pozorovat s pomocí i relativně malých pozemských dalekohledů a získat kvalitní fotometrická data,“ vysvětlil Pravec Seznam Zprávám, co ho k objevu měsíce Dimorphos vedlo.

„V datech se pak ukázalo, že tam ve skutečnosti není jen jedno těleso, ale dvě. Tehdy jsem samozřejmě neměl nejmenší tušení, že by ten nově objevený měsíček mohl být cílem takové mise,“ dodal.

NASA si Dimorphos jako cílovou destinaci prvního testu planetární obrany v historii vybrala v roce 2015. Důvodů, které k tomu přispěly, je podle Pravce tolik, že by to mohlo vydat i na samostatnou přednášku, v krátkosti se ale dají shrnout celkem jednoduše - tento malý měsíček obíhající planetku Didymos se na misi hodil prostě nejlépe ze všech známých těles.

„NASA mě tehdy kontaktovala jakožto objevitele a také proto, že už jsme měli vypracovanou metodu fotometrického měření a detekce měsíčku. Domluvili jsme se, že budou potřeba další měření,“ zavzpomínal Pravec na rok 2015, kdy začal pracovat na získání dat nutných pro úspěch mise DART.

Česko-americký tým vedený Pravcem a Scheirichem k měření využil 11 velkých pozemských dalekohledů v rozmezí šesti následujících let. Až pak podle získaných dat mohli experti NASA vytvořit orbitální model soustavy a vypočítat, kdy a jak sonda do měsíčku může narazit.

Na rozdíl od roku 2003, kdy byl Dimorphos blízko Zemi, nebyly podmínky v roce 2015, a ani v letech dalších, tak dobré. Pravec a jeho tým proto potřeboval větší dalekohledy v rozmezí průměru tři až deset metrů. I s těmi bylo nicméně možné měření provádět jen v určitou dobu, která se opakovala každé dva roky. Data dostatečná pro naplánovaní mise tak odborníci měli pohromadě až po měřeních v roce 2015, 2017, 2019 a 2021.

Jak se mise povedla, nezjistíme hned

Pravec střet sondy pozoroval jen jako divák, jeho úloha v projektu tím ale neskončí. Čekají ho další pozorování a vyhodnocování dat o změně dráhy měsíce.

Prohlédněte si unikátní snímky vesmíru

NASA v červenci zveřejnila čtyři snímky z vesmírného teleskopu Jamese Webba. V dosud neviděném detailu si můžete prohlédnout mlhovinu Carina, planetární mlhovinu „Eight-Burst“, exoplanetu (planetu mimo sluneční soustavu) WASP-96 b a skupinu galaxií Stephanův kvintet.

„Hlavním cílem bude zjištění nové oběžné dráhy, což bude úkol na nadcházející dny, týdny a měsíce. Bezprostředně po impaktu nebude změna dráhy pozorovatelná. Musí se počkat, až se rozptýlí vyvržený materiál, což zřejmě potrvá několik dní,“ vysvětlil Pravec.

Na přesná měření je podle astronoma potřeba delší časová řada, a proto jeho práce na projektu potrvá ještě měsíce. O úspěchu či neúspěchu samotné mise bude podle něj do značné míry jasno už dřív.

„Hodnocení úspěšnosti mise má několik úrovní. Základ je samozřejmě se trefit, což budeme vědět hned. Změřit novou oběžnou periodu ale potrvá nejspíš dny až týdny,“ řekl Pravec.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované