Hlavní obsah

Litva zvyšuje vojenskou pohotovost. Bojí se mobilizace v Kaliningradě

Foto: Rokas Tenys, Shutterstock.com

Litva kromě zvýšení pohotovosti sil rychlé reakce vyzvala také k větší pomoci Ukrajině. Ilustrační snímek.

Reklama

Litva se obává částečné ruské mobilizace v Kaliningradské oblasti, ruské exklávě sevřené mezi Polskem a Litvou. Vilnius v reakci na Putinův projev uvedl do stavu zvýšené pohotovosti síly rychlé reakce.

Článek

Kaliningradská oblast, kde žije téměř milion lidí, je vklíněná mezi Polskem a Litvou. Náleží ale Rusku, pro něž má strategický význam. Nyní se ho stejně jako zbytku země týká částečná mobilizace, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin ve středu ráno.

„Vzhledem k tomu, že mobilizace proběhne v blízkosti litevských hranic, síly rychlé reakce jsou ve stavu zvýšené pohotovosti,“ uvedl ministr obrany Arvydas Anušauskas. Takové síly jsou pak schopné ihned reagovat na vypuknutí konfliktu. Vilnius chce takovým krokem zabránit jakýmkoliv provokacím z ruské strany.

Kaliningrad se vyznačuje velkou vojenskou a hlavně námořní ruskou základnou. Rusko má v oblasti i rakety krátkého doletu, v květnu tam ruští vojáci mimo jiné nacvičovali útok s taktickými raketami Iskander, které mohou nést jaderné zbraně.

Oblast se stala také bodem sporu mezi Moskvou a Vilniusem, když Litva v červnu začala uplatňovat unijní sankce i na dovoz zboží z Ruska do Kaliningradské oblasti po železnici vedoucí po litevském území. Zákaz dovozu se týkal jen některého zboží, a to hlavně vojensky významného, například oceli nebo stavebnin.

Po upřesnění Evropské komise, že sankce se nevztahují na vnitrostátní přepravu, Litva musela od blokace dovozu zboží ustoupit (psali jsme zde).

Více k ruské částečné mobilizaci

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil v mimořádném projevu částečnou mobilizaci. Platí okamžitě a týká se 300 tisíc rezervistů.

Co Putina vedlo k vyhlášení kroku, kterému se dlouhé měsíce všemi možnými způsoby vyhýbal?

Litva rovněž vyzvala k větší podpoře Ukrajiny. „Zvažujeme také, jak dále posílit naši podporu Ukrajině, a vyzýváme všechny naše spojence, aby tuto podporu rovněž zvýšili. Ruská agrese na Ukrajině musí být zastavena,“ uvedl ministr.

Anušauskas již dříve uvedl, že částečná mobilizace, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, je známkou toho, že se Moskva nachází v nejisté situaci, informuje litevská veřejnoprávní LRT. „Nuže, Putinova ‚vítězná třídenní válka‘ dospěla do fáze mobilizace. Takže je to dost špatná situace,“ napsal ministr na Facebooku.

Finsko, které s Ruskou federací sousedí, ve středu uvedlo, že jsou jeho obranné síly dobře připraveny. „Pokud jde o okolí Finska, mohu říci, že vojenská situace je stabilní a klidná. Naše obranné síly jsou dobře připraveny a situace je pečlivě monitorována,“ uvedl podle agentury Reuters finský ministr obrany Antti Kaikkonen. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu požádalo Finsko letos spolu se Švédskem o vstup do Severoatlantické aliance.

Lotyšsko oznámilo, že nenabídne útočiště žádnému Rusovi, který by před mobilizací vojsk prchal, uvedl ve středu na Twitteru lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs s odkazem na bezpečnostní obavy.

Ruská částečná mobilizace, která začala platit ve středu, se má týkat asi 300 tisíc lidí, uvedl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Dotknout se má hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností. Putin ve středu v televizním vystoupení uvedl, že vyhlášení mobilizace je obranou před Západem, který se podle něho snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko.

Reklama

Doporučované