Hlavní obsah

Manévry u hranic NATO. Rusko chce ukázat, že ho vleklá válka neoslabila

Záběry ze cvičení Západ 2025.Video: telegram/mod_russia

Testování jaderných úderů a simulované útoky. Začalo cvičení Západ, které už desítky let pořádají Moskva a Minsk. V minulosti podobné manévry znamenaly maskování pro větší chystané operace a budou tak ostře sledované.

Článek

V Bělorusku v pátek začala vojenská cvičení, kterým budou speciální pozornost věnovat i členské státy Severoatlantické aliance.

Manévry pořádané Ruskem a jeho velmi blízkým spojencem se odehrávají v napjaté době - jen pár dnů poté, co ruské drony vstoupily na polské území, což přimělo Varšavu a spojence NATO zintenzivnit svou obranu.

Země dočasně zcela uzavřela hranice s Běloruskem, což ruské ministerstvo zahraničí označilo za destruktivní a konfrontační a za snahu o eskalaci napětí v srdci Evropy.

Polsko spolu s Litvou, Lotyšskem a Estonskem omezilo v blízkosti hranic s Běloruskem letecký provoz.

Cvičení budou probíhat do úterý. Moskva uvedla, že mají simulovat odražení nepřátelského útoku. Analytici tvrdí, že ústředním cílem je ukázat, že ruská armáda je silná i po třech a půl letech války na Ukrajině, která podle odhadů stála Moskvu více než milion obětí.

V přehledu shrnujeme zásadní otázky, které se s vojenskými manévry u hranic s NATO pojí.

Proč jsou cvičení sledovaná?

Manévry Západ už v minulosti sloužily k vyvolání obav uvnitř Severoatlantické aliance. Poslední vojenská cvičení v roce 2021 Moskva částečně použila jako krytí pro přesun svých vojsk do Běloruska, odkud pak v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu.

Předchozí cvičení, která se odehrávala v letech 2009 a 2013, zahrnovala podle západních představitelů simulované jaderné údery proti Varšavě a Stockholmu.

Ruské drony nad Polskem

Jeden skončil na králíkárně, další ale padaly i v blízkosti vojenských základen a muničních skladů. Polsko dál počítá ruské drony.

I když letošní manévry, které se konají jednou za čtyři roky, budou probíhat ve skromnějších podmínkách, znamenají návrat Ruska a Běloruska k cvičením na strategické úrovni poprvé od rozsáhlé invaze na Ukrajinu.

Pohyb vojsk a zbraní nedaleko hranic NATO se koná na pozadí ruského rozmísťování taktických jaderných zbraní v Bělorusku.

„Letošní cvičení s největší pravděpodobností naznačí, jak Moskva očekává, že se bude odehrávat válka proti NATO,“ napsala Německá rada pro zahraniční vztahy v nedávné zprávě.

„I když neexistuje žádné akutní nebezpečí eskalace, cvičení poskytne NATO důležité ponaučení o ruské koncepci budoucí války.“

Co o manévrech víme?

Letošní cvičení nedostojí svým běžným standardům, což podle vojenských expertů poukazuje na zaneprázdněnost Moskvy s jí rozpoutanou válkou v sousední zemi.

Očekává se, že se cvičení zúčastní přibližně 30 tisíc vojáků, ale analytici varují, že skutečný počet bude pravděpodobně mnohem vyšší. Pro srovnání: v roce 2021 se zapojilo kolem 200 tisíc vojáků, značná část z nich se následně podílela na útoku na Ukrajinu.

Rusko uvedlo, že cvičení budou probíhat ve dvou fázích, přičemž první se zaměří na obranu a koordinaci a druhá na znovudobytí pozic a porážku nepřátelských sil. 

Běloruský ministr obrany Viktar Chrenin předznamenal, že vojska si při cvičení Západ 2025 vyzkouší plánování úderů jadernými zbraněmi a raketami Orešnik. Agentura Reuters označila manévry za demonstraci síly.

+5

Většina cvičení se uskuteční v okolí města Barysaŭ, asi 74 kilometrů od Minsku, ačkoli některé „malé jednotky budou plnit praktické úkoly k odrazení hypotetického nepřítele“ v oblastech blízko hranic s Polskem a Litvou. Manévry mají probíhat také v Baltském a Barentsově moři.

Polští představitelé se domnívají, že cvičení mohou simulovat také útok na Suwalský koridor – úzký úsek území NATO spojující Polsko s Litvou mezi Běloruskem a ruskou Kaliningradskou exklávou. Vojenští experti přitom považují koridor za jeden z nejzranitelnějších bodů Aliance.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko tyto obavy odmítl jako „naprostý nesmysl“, zatímco úředníci v Minsku dříve tvrdili, že cvičení byla přesunuta mimo hranice NATO, „aby se snížilo napětí“.

Kdo všechno se účastní?

Přestože prim hrají spojenci Bělorusko a Rusko, nebudou sami. Podle vyjádření Moskvy se manévrů účastní také pozorovatelé a vojenské kontingenty dalších partnerských zemí Ruska.

Podle německé zpravodajské agentury DPA jsou to především státy Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), mezi jejíž členy patří například Arménie, Kazachstán, Kyrgyzstán či Tádžikistán.

Jaká je protireakce?

Ve stejnou dobu pořádají vlastní cvičení členské země NATO, které sdílí s Ruskem hranici.

Manévry Tarassis 25 se účastní 10 severoevropských zemí NATO, zatímco Litva uspořádá vlastní cvičení národní obrany Thunder Strike.

Polsko tento týden pořádá cvičení Iron Defender-25, kterého se účastní 30 tisíc vojáků. „Polsko zareaguje na cvičení Západ 2025 adekvátním způsobem z naší strany,“ řekl polské televizi RMF náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk.

Co tím ruský režim sleduje?

Vzhledem k tomu, že se cvičení Západ konají v době, kdy válka na Ukrajině trvá už déle než tři roky, půjde také o snahu režimu ukázat, že se ho nijak nedotkla, domnívají se analytici.

„Myslím, že účelem je, aby Vladimir Putin ukázal, že je stále silný, že válka na Ukrajině se jich ve skutečnosti nedotkla. Ale nemyslím si, že je to pravda,“ popsal v analýze pro think tank Centrum pro analýzu evropské politiky generálporučík ve výslužbě Lance Landrum.

„Jsou velmi schopní, ale kolik toho doopravdy zvládnou ve válce na Ukrajině a kolik je už stála? Myslím, že je to divadlo pro národy a světová média jako součást jejich vlivové kampaně,“ dodal.

Foto: president.gov.by

Diktátor Alexandr Lukašenko při manévrech Západ 2021.

Ruský prezident Putin může podle experta také doufat, že získá další vyjednávací sílu v pokračujících jednáních s USA o ukončení války.

Cvičení Západ mohou také hodně odhalit o stavu vztahů mezi Běloruskem a Ruskem. „Ačkoli vztahy mezi Lukašenkem a Putinem jsou harmonické, oba vůdci mají odlišné zájmy, a proto pravděpodobně budou chtít Západu vyslat velmi odlišné signály,“ poznamenal Ryhor Astapenia, ředitel běloruského programu v think tanku Chatham House.

Právě Lukašenko se nyní snaží k Západu vysílat spíše mírumilovné signály. Prosazuje narativ deeskalace, slibuje, že ovlivní Putinovy kroky a učiní ústupky, jako je propuštění politických vězňů.

Doporučované