Článek
Mexiko se v posledních měsících potýká s epidemií spalniček. Podle ministerstva zdravotnictví se od začátku loňského roku nakazilo přes 17 tisíc lidí a nejméně 40 jich zemřelo.
Vše přitom podle epidemiologů vypuklo nenápadně. Mají za to, že se nákaza do státu Chihuahua dostala ze sousedního Texasu, napsal server americké televize CNN.
Byť je obtížné určit pohyb mikroskopického patogenu, mexické úřady se domnívají, že ho do země přivezl devítiletý chlapec, který se začátkem loňského roku vrátil z návštěvy příbuzných v texaském městě Seminole.
Nedlouho poté se u něj objevila typická červená vyrážka, o několik týdnů později už byly nakaženy desítky jeho spolužáků a škola musela zavřít.
Mennonitská komunita zemědělců poblíž města Cuauhtémoc se tak stala ohniskem nákazy. Spalničky se postupně rozšířily do chudých domorodých komunit s nízkou proočkovaností, kde navíc řada lidí trpěla podvýživou a dalšími zdravotními problémy.
A do konce roku 2025 úřady v Chihuahue evidovaly na 4500 případů, více než celé Spojené státy dohromady.
V současnosti spalničky zaměstnávají zdravotníky po celém Mexiku. „Všechno pochází z ohniska nákazy v Chihuahua,“ řekl CNN ředitel epidemiologických informací mexického ministerstva zdravotnictví Miguel Nakamura.
Úřady provedly u více než stovky případů genetické testy. Každý z nich měl genotyp D8 a linii MVs/Ontario.CAN/47.24, který se objevil už v roce 2024 v Kanadě a později v Texasu.
Největším ohniskem spalniček ve Spojených státech za posledních více než 30 let se přitom stalo již zmíněné sedmitisícové Seminole, kde rovněž žije mennonitská komunita. V něm se nakazilo přes 760 lidí, přičemž 99 pacientů skončilo v nemocnici a dvě malé dívky zemřely.
Paradox úspěchu
Nemoc se v Mexiku i USA šíří, ačkoliv byla v obou zemích před více než čtvrt stoletím označena za vymýcenou.
Podle epidemiologů není viníkem současného stavu hoch, který cestoval do sousední země, ale klesající proočkovanost.
Zmiňují v té souvislosti případ z ledna 2025, kdy do jižního státu Oaxaca přijela neočkovaná pětiletá dívka s kmenem spalniček běžným v Asii. Dopad nákazy byl omezený. „Naštěstí skončila ve vysoce proočkované komunitě a virus se dostal jen k malému počtu lidí,“ vysvětlil Miguel Nakamura.
„Nevidíte děti s příznaky obrny ani s komplikacemi spalniček, jako je hluchota nebo meningitida. Přestali jsme mít případy spalniček, takže si lidé začali říkat: ‚Proč bych se měl bát?‘“ vysvětlil Samuel Ponce de León, profesor epidemiologie na Mexické národní autonomní univerzitě, paradox úspěšné očkovací kampaně v 90. letech.
Dezinformace
Americká veřejnoprávní stanice NPR uvádí, že mexická vláda rozjela kampaň, kdy chce každý týden proti spalničkám naočkovat až 2,5 milionu lidí.
Ani Mexiku se ale, stejně jako většině světa, nevyhnulo šíření dezinformací o vakcínách. Zdravotníci podle NPR zaznamenali nárůst obav ohledně očkování. Musí tak trávit čas vyvracením informací, které lidé viděli například na TikToku.
Lékař Alexis Hernández CNN popsal překvapení svých podřízených, když začali klepat na dveře mennonitů v Cuauhtémocu a naléhali na ně, aby se nechali očkovat. Někteří podle něj odmítli. „Měli vědecké články vysvětlující, proč by se vakcína neměla aplikovat,“ řekl. „V angličtině.“
Spalničky přitom patří mezi nejnakažlivější nemoci na světě, když každý infikovaný může hypoteticky nakazit až osmnáct dalších.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby mělo dvě dávky vakcíny alespoň 95 procent populace. V Seminole však bylo naočkováno jen přibližně 77 procent školkových dětí a v mennonitských komunitách v Chihuahua podle místních zdravotníků dokonce jen kolem třiceti procent obyvatel.
Ve Spojených státech epidemie znovu otevřela debatu o očkování, a to v době, kdy ministerstvo zdravotnictví vede Robert F. Kennedy Jr., známý svým skeptickým postojem k vakcínám.
Kennedy vydával protichůdná vyjádření, když někdy očkování doporučoval a jindy varoval před údajnými vedlejšími účinky. Světová zdravotnická organizace přitom vakcínu dlouhodobě označuje za bezpečnou a účinnou.
V Mexiku je podle epidemiologů problém spíše v nedostatečném financování zdravotnictví. „Pravda je taková, že peníze do vakcín prostě netekly,“ řekl infekční lékař Alejandro Macias. V oblasti Chihuahua dostaly v roce 2024 doporučenou první dávku vakcíny pouze asi dvě třetiny ročních dětí.
Mexické vládě se nakonec podařilo epidemii výrazně zpomalit rozsáhlou očkovací kampaní. Jen ve státě Chihuahua dostala vakcínu téměř polovina ze čtyř milionů obyvatel.
Počet případů začal postupně klesat v době, kdy se Mexiko chystá na mistrovství světa ve fotbale. V Guadalajaře, kde jeden ze svých zápasů odehraje i česká reprezentace, úřady kvůli spalničkám na několik týdnů zavedly nošení roušek ve školách.
