Hlavní obsah

Na Monu Lisu chrstly polévku. Bojují tím prý za zdravé a udržitelné potraviny

Foto: Profimedia.cz

Mona Lisa po nedělním útoku polévkou.

Nejslavnější obraz na světě Mona Lisa se stal v neděli terčem útoků klimatických aktivistů. Jde tak o další umělecké dílo, které skupiny zabývající se klimatickou změnou napadly ve snaze upozornit na problematiku.

Článek

Článek si můžete poslechnout v audioverzi.

Dvě environmentální aktivistky zaútočily v neděli dopoledne polévkou na nejslavnější obraz na světě, Mona Lisu. Dílo v galerii Louvre chrání pancéřové sklo, a tak se mu pravděpodobně nic nestalo. Ženy svůj čin odůvodnily snahou podpořit „právo na zdravé a udržitelné potraviny“. Místnost s obrazem byla okamžitě evakuována a uklízí se.

K akci se přihlásila skupina s názvem Riposte alimentaire, která se zabývá stavem potravin ve světě a klimatickou změnou. Incident skupina vysvětlila jako „zahájení (kampaně) občanského odporu s jasným požadavkem, který je prospěšný pro všechny: sociální jistoty pro udržitelné potraviny.“

Symbol pařížského umění namalovaný Leonardem da Vincim v 16. století, je typicky obklopen turisty s fotoaparáty. Obraz je umístěn za silnou skleněnou a neprůstřelnou vitrínou, která je účinným štítem proti vnějším zásahům. Tak tomu ale nebylo vždy.

Podívejte se na video z útoku:

Únos i poškození kyselinou

Významné ochraně tohoto díla předcházelo několik pokusů o vandalské poškození obrazu. Už před více než sto lety, v roce 1911, byl obraz renesančního mistra dokonce ukraden.

Vincenzo Peruggia, zaměstnanec nejnavštěvovanějšího muzea světa, se přes noc ukryl ve skříni, aby obraz odnesl. Dílo se našlo až o dva roky později, když se ho pokusil prodat jednomu obchodníkovi se starožitnostmi v italské Florencii.

Právě k umístění bezpečnostního skla se Louvre uchýlil poté, co začátkem 50. let muž polil obraz kyselinou.

Později, v roce 1956, pak hodil další vandal na obraz kámen, rozbil skleněný štít a poškrábal obraz, přičemž z něj odpadlo i trochu barvy. Muž původně tvrdil, že k činu neměl žádný skutečný důvod.

„Měl jsem v kapse kámen a najednou mě napadlo ho hodit,“ citovala ho tehdy policie. Později se ale ukázalo, že muž neměl domov a chtěl se v chladném počasí dostat do vězení. V roce 2009 se žena pokusila na obraz hodit hrnek, ten se ale roztříštil o ochranné sklo.

O deset let později muzeum uvedlo, že kvůli ochraně díla instalovalo průhlednější formu neprůstřelného skla. V roce 2022 pak přišel první útok spojený s aktivismem, kdy muž hodil na dílo dort a vyzval pak lidi, aby „mysleli na planetu Zemi“.

Další útoky na umělecká díla

Mona Lisa přitom není jediným slavným uměleckým dílem, které se stalo terčem útoků aktivistů a prostředkem ke sdělení jejich poselství.

Před dvěma lety se dva muži přilepili na obraz Dívka s perlou od Johannese Vermeera a přilehlou zeď, zatímco další na ně házeli hustou červenou barvu. Umělecké dílo vystavené v muzeu Mauritshuis v Haagu ovšem také chrání sklo, tudíž nebylo poškozeno.

Ekologičtí aktivisté pak ve stejném roce potřísnili rajčatovou polévkou obraz „Slunečnice“ nizozemského malíře Vincenta van Gogha v Národní galerii v Londýně.

Aktivisté ze skupiny Last Generation (Poslední generace) pak hodili bramborovou kaši na Monetův obraz „Les Meules“ (Kupky sena) v muzeu Barberini v Postupimi, připomněla stanice France 24.

Doporučované