USA odmítly plány ohledně polských stíhaček

Ukrajina skrze humanitární koridory evakuovala zhruba 48 000 lidí. Uvedla to agentura Interfax-Ukrajina s odvolání na prohlášení zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta. Předseda poslaneckého klubu ukrajinské vládní strany Sluha národa David Arachamija dříve uvedl, že se podařilo zajistit odchod 40 000 ohrožených civilistů. Problémy s evakuací podle něj přetrvávají v Kyjevě, Charkově a Mariupolu.

Ruský ústavní soud ohlásil své vystoupení z Konference evropských ústavních soudů, uvedla dnes agentura Interfax. Rozhodnutí o vystoupení k 5. březnu následovalo poté, co o den dříve byly na návrh několika ústavních soudů rozeslány formuláře k hlasování o ukončení či pozastavení členství ruského ústavního soudu a přidruženého členství běloruského ústavního soudu. Za vyloučení obou soudů z konference se zasazoval předseda českého Ústavního soudu Pavel Rychetský.

„Členství ústavního soudu Ruské federace v konferenci autoři dané iniciativy navrhli ukončit se zřetelem na to, že ústavní soud svým rozhodnutím z 19. března 2014 schválil anexi Krymu a patří ke státním institucím, které nevyjádřily jasný nesouhlas vůči počínání Ruské federace na Ukrajině, a proto nelze dále počítat s efektivní a poctivou spoluprací,“ citoval Interfax z oznámení.

Americké ministerstvo obrany dnes zavrhlo jakékoliv plány poskytnout Ukrajině stíhací letouny MiG-29, řekl jeho mluvčí John Kirby. Šlo by podle něho o „vysoce riskantní krok“, který by zároveň výrazně nezlepšil kapacitu ukrajinského letectva.

Kirby uvedl, že šéf Pentagonu Lloyd Austin dnes mluvil se svým polským protějškem Mariuszem Blaszczakem a sdělil mu, jaký názor mají Spojené státy na věc. Poděkoval mu za ochotu, kterou Polsko projevilo. Řekl také, že Spojené státy hledají nové možnosti, jak poskytnout ukrajinské armádě bojující proti ruské invazi další techniku, jako jsou systémy protiletecké obrany.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes oznámila, že ztratila spojení se zařízením sledujícím bezpečnost v Záporožské jaderné elektrárně, které se v rámci invaze na Ukrajinu v uplynulých dnech zmocnila ruská vojska. Podobný problém hlásila MAAE také v případě vyřazené jaderné elektrárny Černobyl.

Šéf organizace Rafael Grossi uvedl, že je „znepokojen náhlým přerušením toku těchto dat do vídeňského sídla MAAE z obou lokalit, ve kterých se nachází velké množství jaderného materiálu v podobě vyhořelého nebo čerstvého jaderného paliva a dalších druhů jaderného materiálu,“ uvedla MAAE v prohlášení.

Důvod, proč zařízení na obou ukrajinských jaderných elektrárnách obsazených ruskými vojsky přestala data vysílat, není podle MAAE jasný.

Se Sergejem Lavrovem a Dmytrym Kulebou se v turecké Antalyi setká i generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Diskutovat se šéfy resortů zahraničí bude o zajištění bezpečnosti jaderných elektráren na území Ukrajiny, informuje server Al-džazíra.

Evropští výrobci hnojiv, jako jsou firmy Yara International a Borealis, nyní snižují výrobu. Hlavní příčinou je růst cen zemního plynu, které se zvyšují v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Snížení výroby hnojiv podle expertů může vést k dalšímu růstu cen potravin, které jsou už teď na rekordech, upozornila agentura Bloomberg.

Ruská invaze rozbouřila trhy s komoditami a na rekord zvýšila cenu zemního plynu, který je hlavní surovinou pro výrobu dusíkatých hnojiv. To nutí výrobce omezit výrobu čpavku, zvyšují se kvůli tomu ceny vstupů v zemědělství a narůstá i riziko celosvětového potravinového šoku.

Za naprosto nepřijatelné a bezdůvodné označil bombardování nemocnice v Mariupolu šéf vatikánské diplomacie Pietro Parolin.

„Je děsivé vidět takové barbarské použití vojenské síly proti nevinným civilistům suverénní země,“ komentovala nálet na nemocnici v Mariupolu mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.

Mluvčí OSN Stéphane Dujarric zdůraznil, že žádné zdravotnické zařízení nikdy nesmí být terčem. OSN a Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvaly k „okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení, nemocnice, zdravotníky a sanitky“, uvedl mluvčí na pravidelném setkání s novináři.

Společnost Adidas zavře v Rusku obchody a zruší webové stránky.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přiletěl do turecké Antalye. Zítra se zde sejde se svým ukrajinským protějškem Dmytrym Kulebou. Setkání šéfů resortů zahraničí z Ruska a Ukrajiny bude první střet vysokých diplomatů od začátku ruské invaze na Ukrajinu, informuje server Al-džazíra.

Podle Rady pro lidská práva si ruská invaze na Ukrajinu vyžádala potvrzených 516 zabitých a 908 zraněných. Ve skutečnosti mohou být počty výrazně vyšší.

Oběti a zraněné mají na svědomí především výbušné zbraně, informuje britská BBC.

„Ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině selže a nehledě na vyústění vojenského konfliktu nakonec odejde z války jako poražený.“ Na tiskové konferenci to dnes řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Putin má podle něj v plánu Ukrajinu týrat, ovšem nemůže si získat přízeň Ukrajinců ani postavit do jejich čela loutkovou vládu.

„Jsem přesvědčen, že Putin selže a Rusko utrpí strategickou porážku,“ citoval Blinkena deník The Guardian. Jeho slova navazují na vyjádření některých komentátorů, podle nichž Putin už válku prohrál, protože reakce Ukrajinců na vpád ruských vojsk vyvrátila jeho argumentaci použitou ke zdůvodnění invaze.

Blinken nicméně naznačil, že ona strategická porážka nemusí zahrnovat porážku vojenskou. „Můžete se zmocnit země, ale nemůžete se zmocnit srdcí a myslí jejích obyvatel,“ uvedl ministr zahraničí Spojených států při společném vystoupení se šéfkou britské diplomacie Liz Trussovou po jednání ve Washingtonu.

Ukrajina během dneška evakuovala 40 tisíc ohrožených civilistů, uvedl předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa David Arachamija. Problémy s evakuací podle něj přetrvávají v Kyjevě, Charkově a Mariupolu.

„Za jediný den bylo evakuováno přes 40 tisíc žen a dětí z celé Ukrajiny. Snažili jsme se evakuovat 100 tisíc, ale nepodařilo se to. Nadále pracujeme na nejproblematičtějších oblastech: Mariupol, Charkov a Kyjevská oblast,“ napsal Arachamija na facebooku.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) možný výpadek chlazení v jaderné elektrárně Černobyl nepovažuje za hrozbu pro Českou republiku. „Není reálné, aby se toto vyhořelé jaderné palivo kvůli výpadku chlazení poškodilo natolik, aby nás to ohrozilo,“ sdělil v dnešním prohlášení SÚJB. Samovolná exploze tohoto paliva je podle něj fyzikálně vyloučena.

Černobylská jaderná elektrárna je bez dodávek elektrického proudu, což by bez včasné opravy mohlo vést k úniku radiace, protože elektřina je nutná k chlazení spotřebovaného jaderného paliva. Oznámila to dnes státní společnost Enerhoatom, která spravuje čtyři funkční ukrajinské jaderné elektrárny.

Na území Mariupolu vzniká podle tamních úřadů masový hrob. „Bohužel, mrtvých těl je moc,“ řekl pro Financial Times úředník Vitalij Falkovskyj. „Je to nutné opatření, protože nemůžeme lidi pohřbívat normálně. Márnice jsou plné,“ dodává.

„Za dva dny bylo do hrobu pohřbeno 60 lidí z řad civilistů, padlých vojáků, ale i osob, které zemřely přirozenou cestou,“ informuje britská BBC.

Francouzská vláda počítá s vytvořením ubytovacích kapacit pro 10 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, která čelí invazi ruských vojsk. Řekl to dnes vládní mluvčí Gabriel Attal. Francie podle něj zkoumá i další otázky, jako je například přijímání ukrajinských dětí do francouzských škol, a připravuje se na to, že válka na Ukrajině nebude mít brzký konec.

Náměstkyně ministra vnitra Marlène Schiappaová oznámila, že do Francie už dorazilo 5 tisíc Ukrajinců prchajících z válkou sužované vlasti. Mnozí se snaží dostat do Británie, ta ovšem na rozdíl od jiných evropských zemí nechce uprchlíky pouštět na své území bez víz. Zatím jich udělila jen několik stovek a vláda premiéra Borise Johnsona za to čelí silné kritice.

Evropské akcie dnes prudce posílily. Smazaly tak část výrazných ztrát z předchozích čtyřech dnů, které vyvolala ruská invaze na Ukrajinu a následné protiruské sankce. Panevropský index STOXX Europe 600 si připsal 4,68 procenta a obchodování uzavřel na 434,45 bodu. Zaznamenal tak nejvýraznější jednodenní nárůst za dva roky.

Hlavní index německých akcií DAX vzrostl o 7,92 procenta na 13 847,93 bodu. I to je nejvýraznější vzestup za poslední dva roky.

Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko zatím po útoku na dětskou nemocnici a porodnici v Mariupolu potvrdil 17 zraněných. Jsou mezi nimi členové personálu i rodící ženy, píše BBC. Žádné dítě podle Kyrylenka zraněno nebylo.

Podniknutý ruský útok proběhl podle gubernátora v době dohodnutého příměří, které mělo umožnit evakuaci civilistů.