Jednání nikam nevedou. Ukrajina nabízí schůzku Zelenského s Putinem

Americký ministr obrany Lloyd Austin nařídil vyslat celkem 500 vojáků na další podporu spojenců země v NATO. V současné době mají USA v Evropě přibližně 100 000 vojáků, informoval list Kyiv Independent.

Server CNN uvedl, že podle Pentagonu budou američtí vojáci rozmístěni v Polsku, Rumunsku, Německu a Řecku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolává všechny ukrajinské vojáky z veškerých mírových misí ve světě kvůli obraně Ukrajiny před ruskou agresí. Oznámil to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na zástupce šéfa prezidentské kanceláře, který o Zelenského výnosu informoval.

Upozornil, že do misí byli vysíláni především vynikající vojenští profesionálové, kteří jsou nyní potřební především pro posílení ukrajinské armády.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nevěří, že se v příštích dnech či týdnech podaří najít diplomatické řešení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. V dohledné době bude zřejmě válka pokračovat, řekl v pondělí Macron na svém prvním mítinku před prezidentskými volbami.

„Nemyslím si, že v příštích dnech a týdnech se dojedná řešení, i když v to doufám. Domnívám se, že z krátkodobého hlediska zřejmě bude pokračovat válka,“ uvedl Macron. Na vině je podle něj ruský prezident Vladimir Putin, který odmítá klid zbraní, informovala francouzská média.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba potvrdil, že se ve čtvrtek 10. března plánuje setkat s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, uvedl server CNN.

Kuleba v pondělí v ukrajinské televizi řekl, že pokud je na seriózní věcný rozhovor připraven Lavrov, pak je připraven i on.

Rakouský kancléř Karl Nehammer se dnes vyslovil proti tomu, aby země měnila cokoliv na svém vojensky neutrálním postavení. Veřejnou debatu na toto téma rozvířila ruská invaze na Ukrajinu.

„Rakousko bylo neutrální, Rakousko je neutrální a Rakousko také neutrální zůstane,“ citovala dnes agentura APA vyjádření kancléře v katarském Dauhá. „Rakouská neutralita prokázala a prokazuje dobrou službu,“ řekl Nehammer s tím, že současná debata o ukončení neutrality není to, co Rakousko v době „nejhorší krize od druhé světové války“ potřebuje. „Za mě je tato debata ukončena,“ dodal Nehammer.

V odstavené ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl je už přes 12 dní uvězněno více než 100 zaměstnanců. Odejít nemohou od prvního dne ruské invaze na Ukrajinu, kdy nad zařízením převzaly kontrolu ruské jednotky, píše zpravodajský server BBC. Na místě zůstává i dalších 200 ukrajinských gardistů, kteří v době útoku zajišťovali bezpečnost objektu.

Pracovníci jaderné elektrárny se nadále věnují svým povinnostem a atmosféra je klidná. Mají však omezené zásoby jídla a léků a podle BBC narůstají obavy, že způsobený stres bude mít dopady na jejich schopnost bezpečně vykonávat potřebné úkony.

Ukrajiský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil na svých sociálních sítích další video, které má potvrdit, že je stále v hlavním městě. „Zůstávám v Kyjevě. Neskrývám se. A nikoho se nebojím,“ říká na záběrech Zelenskyj.

Letecký poplach ale zatím ve městě na jihu Ukrajiny nebyl aktivovaný, uvádějí ukrajinská média.

Rusko otevřeně pohrozilo možností pozastavit dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1. Možnost zmínil místopředseda ruské vlády Alexander Novak ve vysílání státní televize, uvádí německá agentura DPA.

Rusko plánuje zavést humanitární koridory z několika ukrajinských měst od úterního dopoledne, odkdy má platit klid zbraní, uvedla dnes ruská média s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.

„Ruská strana vyhlašuje klid zbraní a je připravena zajistit humanitární koridory na Ukrajině od 8. března od 10:00 moskevského času (08:00 SEČ),“ napsala agentura TASS. Dodala, že Rusko je připraveno otevřít humanitární koridory z Kyjeva a dále z měst Černihiv, Sumy, Charkov a Mariupol.

Tato města byla v poslední době terčem ruského bombardování a ostřelování. Předchozí přísliby humanitárních koridorů, kterými by mohlo odejít civilní obyvatelstvo do bezpečí, se nesplnily.

Ukrajina chce přímé rozhovory prezidentů Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina, protože Kyjev ví, že tím, kdo v Moskvě vydává rozkazy, je Putin. Podle agentury Reuters to dnes večer řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

„Náš prezident se ničeho nebojí, včetně přímého setkání s Putinem,“ dodal Kuleba. „Pokud se Putin také nebojí, ať přijde na schůzku, ať si sednou a promluví si,“ citoval Reuters ministra.

Evropská komise (EK) posoudí možnost vstupu Ukrajiny, Moldavska a Gruzie do Evropské unie. Podle francouzského předsednictví se na tom dnes shodli zástupci unijní sedmadvacítky. Ukrajina, Moldavsko a Gruzie minulý týden předložily Radě EU oficiální žádosti o členství v EU. Předání těchto žádostí komisi představuje první krok na cestě k oficiálním přístupovým rozhovorům.

Vypracování těchto posudků v komisi podle unijního zdroje agentury DPA obvykle trvá rok až rok a půl. Po kladném stanovisku EK však proces přistoupení do EU zpravidla trvá roky.

Lotyšsko dnes zablokovalo vysílání dalších 18 ruskojazyčných televizních kanálů. Lotyšská Národní rada pro elektronická masmédia (NEPLP) krok zdůvodnila tím, že stanice patří společnostem, na něž se vztahují americké sankce. Opatření vstoupí v platnost po zveřejnění v úředním věstníku, uvedla agentura DPA.

Lotyšsko bezprostředně po útoku ruských vojsk na Ukrajinu zablokovalo několik ruskojazyčných televizních stanic. NEPLP tak podle svého vyjádření učinila s cílem zabránit ohrožení národní bezpečnosti této pobaltské země, která je členským státem Evropské unie i Severoatlantické aliance.

Ruské jednotky opakovaně ostřelují předměstí Kyjeva, včetně města Irpiň, které je už tři dny odříznuté od elektřiny, vody a topení, podotkla AP.

Lídři Spojených států, Německa, Francie a Británie jsou odhodláni dál stupňovat opatření namířená proti Moskvě za pokračování ruské invaze na Ukrajině. Po videokonferenci amerického prezidenta Joea Bidena s německým kancléřem Olafem Scholzem, britským premiérem Borisem Johnsonem a hlavou francouzského státu Emmanuelem Macronem to dnes uvedl Bílý dům.

Podle prohlášení Berlína se také čtveřice shodla, že ochrana civilistů na Ukrajině musí být prvořadým úkolem a že trvá na požadavku stažení ruských vojáků.

Tématem on-line schůzky, která podle Bílého domu trvala asi 80 minut, bylo kromě postupu proti Moskvě a samotné situace na Ukrajině také pokračování obranné i humanitární pomoci Ukrajincům.

Podle náčelníka generálního štábu ukrajinské armády mělo ke sestřelení dvou ruských vojenských letounů dojít přibližně ve 20:30 a ve 21:10 místního času, uvedla ukrajinská armáda na sociálních sítích.

Zeman už dříve v televizním vystoupení ruskou vojenskou akci na Ukrajině odsoudil.

Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) podle zahraničních agentur povolila hráčům jednostranně vypovědět smlouvu s ruskými kluby. Fotbalisté tak podle FIFA budou moci učinit do 30. června 2022.

Informuje o tom deník Ukrajinská pravda a agentura Unian. Podle ukrajinských úřadů nedošlo k žádným zraněním a hlášeny nejsou ani oběti na životech.

Ukrajinským jednotkám námořní pěchoty se podle generálního štábu během noční operace podařilo zničit 30 z 49 rozmístěných ruských vrtulníků na chersonském letišti.