Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb
Online

Ruská agrese roste, vojáci střílejí po civilistech

Foto: AP/Marienko Andrew, ČTK

Následky neděleního ostřelování Charkova. Ruské jednotky útočí na veškeré - tedy i civilní - cíle.

6. 3. 0:00
aktualizováno • 6. 3. 23:50

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v on-line reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 6. 3. 2022

  • Ruské jednotky se soustředí na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym.
  • Odpoledne Kreml oznámil, že vojáci zničili vojenskou leteckou základnu ve Starokosťantynivu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval, že ruský útok zcela zničil také civilní letiště ve městě Vinnycja.
  • Kvůli pokračujícímu ruskému ostřelování selhal i druhý pokus evakuovat civilisty z obléhaného ukrajinského Mariupolu. Město je už sedmý den pod palbou, bez vodu, elektřiny či léků.
  • Konflikt na Ukrajině je válka, ne speciální vojenská operace, odmítl tvrzení Moskvy papež František.
  • Ministr vnitra Rakušan: V Česku je už kolem 100 tisíc uprchlíků z Ukrajiny.
  • Visa a Mastercard dočasně přerušily své aktivity v Rusku. Ruské platební karty nebudou fungovat v zahraničí.
  • USA diskutují s Polskem o možnosti poskytnout Ukrajině polské stíhačky Mig výměnou za americké F16 pro Polsko.
  • Rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou budou pokračovat třetím kolem v pondělí.

Situaci jsme sledovali i v sobotu:

  • Pentagon: Rusko se nyní zřejmě nechystá zaútočit na Oděsu

    Americké ministerstvo obrany informovalo o vývoji války na Ukrajině. Podle jeho informací se nyní Rusové bezprostředně nechystají zaútočit na Oděsu, píše BBC. Ukrajina předtím varovala před možným bombardováním tohoto přístavního města.

    Američané současně uvedli, že postup Rusů je pouze omezený, ruský konvoj před Kyjevem dál stojí a dál se také bojuje o nadvládu na nebi. Američané odhadují, že na Ukrajinu už vstoupilo 95 procent ruských vojáků, kteří se před invazí shromáždili na hranicích.

  • Macron mluvil s Putinem o ochraně ukrajinských jaderných elektáren

    Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a následně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tématem byla ochrana ukrajinských jaderných elektráren. Francie po Rusku dál požaduje klid zbraní a ochranu civilistů.

  • Do Izraele přicestovaly stovky židovských uprchlíků z Ukrajiny

    Do Izraele přicestovalo zhruba 400 židovských uprchlíků z Ukrajiny, včetně sirotků. Na letišti je přivítal premiér Naftali Bennett, informuje dnes zpravodajský web BBC.

    „Izrael je můj druhý domov, možná teď můj první,” uvedla Anna z Kyjeva po příletu do Tel Avivu. Má v plánu zůstat u svých příbuzných. „Jsem velmi emotivní. Chci jen spát a cítit se bezpečně a vím, že tady se bezpečně cítit budu,” dodala.

    Izrael očekává v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu velký nárůst imigrace. Odhaduje se, že by mohl přijmout kolem 200 000 Ukrajinců, kteří jsou Židé nebo mají židovské příbuzné, a zhruba 600 000 Rusů ve stejné kategorii, píše BBC.

    Izraelský premiér Bennett dnes na letišti přivítal 90 dětí z židovského sirotčince v ukrajinském městě Žitomír. Premiér po schodech z letadla snesl malého chlapce a políbil jej na čelo.

  • Své služby v Rusku pozastavila nově i streamovací platforma Netflix

    Společnost Netflix v neděli oznámila, že se rozhodla pozastavit svou činnost v Rusku „vzhledem k okolnostem na místě“, informoval deník The New York Times.

    Toto rozhodnutí přichází poté, co streamovací služba v pátek uvedla, že zastaví všechny budoucí projekty v Rusku, včetně akvizic.

    Netflix má v Rusku momentálně více než jeden milion zákazníků a noví zákazníci se už nebudou moci zaregistrovat. Podle agentury Bloomberg ovšem není jasné, jaký dopad může mít dnešní rozhodnutí společnosti na stávající účty.

  • Rusko se podle televize Nexta chystá odpojit od globálního internetu

    Rusko zahájilo přípravy na odpojení se od globálního internetu, uvedla dnes na svém twitterovém účtu běloruská nezávislá televize Nexta s odvoláním na dokument ruské vlády. Nejpozději do pátku se podle ní všechny servery a domény musejí přesunout do ruské zóny.

  • V Irpini zemřelo osm civilistů, hlásí starosta města

    Podle starosty města Oleksandra Markušyna bylo v Irpini během evakuace zabito 8 lidí. Úmrtí čtyř z nich, mezi nimi dvě děti, měl starosta vidět na vlastní oči.

    Obyvatelé prchající z města Irpiň nedaleko Kyjeva se dnes ocitli pod palbou ruských sil a museli se skrýt, uvedla agentura Reuters.

    „Zemřela rodina,“ řekl podle serveru CNN starosta. „Před mýma očima zemřely dvě malé děti a dva dospělí. (…) Irpiň je ve válce, Irpiň se nevzdala. Část města byla skutečně obsazena ruskými útočníky, ale další část bojuje a nevzdává se.“

  • Dánsko zvýší výdaje na obranu a chce snížit závislost na ruském plynu

    Dánsko výrazně navýší svůj obranný rozpočet a v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu bude usilovat o nezávislost na ruském plynu. Podle agentury Reuters to dnes oznámila dánská premiérka Mette Frederiksenová.

    Severská země bude postupně zvyšovat své obranné výdaje tak, aby do roku 2033 dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), což odpovídá nárůstu ročních výdajů na obranu o zhruba 18 miliard dánských korun (62 miliard Kč). Rozhodnutí bylo učiněno po dohodě mezi hlavními parlamentními stranami. Ty se také shodly, že během příštích dvou let vyčlení sedm miliard dánských korun (24 miliard Kč) na posílení dánské obrany, diplomacie a humanitárního úsilí.

    „Historické časy vyžadují historická rozhodnutí,” uvedla Frederiksenová. Doplnila, že jde o „největší investici do dánské obrany v poslední době”.

  • Z Ukrajiny do Polska před válkou uprchl už přes milion lidí

    Počet lidí, kteří uprchli před ruskými vojsky z Ukrajiny do Polska, přesáhl milion. Na twitteru o tom informovala polská pohraniční stráž, která uvedla stav k dnešním 20:00 SEČ. V posledních dnech ukrajinsko-polské hranice překročilo okolo 100 000 lidí denně, za sobotu polští pohraničníci odbavili asi 129 000 osob.

    „Dnes ve 20:00 počet lidí, kteří uprchli z Ukrajiny do Polska, přesáhl jeden milion. Je to milion lidských tragédií, milion lidí, které z jejich domovů vyhnala válka,” napsali polští pohraničníci.

  • Západní média se hromadně stahují z Ruska kvůli přísným cenzurním opatřením

    Odchod z Ruska či zastavení vysílání oznámila v posledních dnech řada západních médií, včetně těch prominentních. Už v pátek s tím přišly třeba britská BBC, americké CNN i ABC nebo kanadská CBC. V sobotu jejich kroky následovala i další evropská média, například německé televizní stanice ARD a ZDF nebo italský veřejnoprávní rozhlas a televize RAI. V neděli oznámilo, že svou činnost v Rusku musí pozastavit, Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL).

  • Záběry z města Nova Kachovka, kde ruské jednotky začaly střílet do protestujících

    Ve městě Nova Kachovka na jihu Ukrajiny dnes vyšly do ulic protestovat proti ruské okupaci asi dva tisíce lidí. Ruské síly následně začaly na civilisty střílet a odpalovat omračující granáty. Zranily přitom pět lidí, uvedla ukrajinská tisková agentura Interfax Ukrajina s odvoláním na očité svědky.

  • Tiktok pozastavuje živé vysílání a nahrávání nového obsahu z Ruska

    Z Ruska se stahuje další technologická společnost, oznámil deník The New York Times.

    Čínská videoaplikace TikTok uvedla, že pozastaví živé vysílání a nahrávání nového obsahu z Ruska, zatímco přezkoumává bezpečnostní důsledky nového zákona, který hrozí vězením každému, kdo podle úřadů šíří „falešné” zprávy o ruské armádě.

    „Budeme nadále vyhodnocovat vývoj okolností v Rusku, abychom určili, kdy bychom mohli plně obnovit naše služby, přičemž bezpečnost je naší nejvyšší prioritou,” uvádí společnost s tím, že zasílání zpráv skrze aplikaci bude fungovat i nadále.

  • Společnost American Express pozastavuje svou činnost v Rusku a Bělorusku

    Společnost American Express se přidala ke společnostem Visa a Mastercard, které pozastavení svých operací v Rusku oznámily v sobotu, píše agentura Reuters.

    „Vzhledem k pokračujícímu neoprávněnému útoku Ruska na ukrajinský lid společnost American Express pozastavuje veškeré operace v Rusku,” uvedla společnost vydávající kreditní karty v prohlášení na svých internetových stránkách.

    „Rovněž ukončujeme veškeré obchodní operace v Bělorusku,” dodala společnost.

  • Ukrajina vyzvala k ukončení členství Ruska a Běloruska v MMF a Světové bance

    Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes vyzval k ukončení členství Ruska a Běloruska v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a Světové bance (SB). Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajina je nyní terčem ruské invaze, na které se podílí také Bělorusko.

    Šmyhal podle Reuters uvedl, že podepsal oficiální žádost o ukončení členství Ruska a Běloruska v MMF a SB adresovanou zahraničním vládám, včetně vlády Spojených států. "Tyto dvě země porušily své závazky a zaměřily svou politiku na válku," dodal.

  • Záporožská jaderná elektrárna pokračuje v provozu pod ruským velením

    Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) uvedla, že ji Ukrajina informovala o tom, že v elektrárně stále pracují řadoví zaměstnanci, kteří jsou však nyní podřízeni rozkazům velitele tamních ruských sil.

    „Jsem velmi znepokojen,” uvedl v prohlášení šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi a dodal, že ruské síly odpojily některé mobilní sítě a internet, což komplikuje komunikaci s elektrárnou.

    „Vedení a zaměstnancům musí být umožněno vykonávat jejich životně důležité povinnosti ve stabilních podmínkách bez zbytečných vnějších zásahů nebo nátlaku,” dodal.

    Podle ukrajinského jaderného regulačního orgánu zůstává úroveň radiace v oblasti v normě.

  • Od začátku války se z ciziny vrátilo 143 000 Ukrajinců

  • Američtí zákonodárci jsou proti zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou

    Členové amerického Kongresu se většinově postavili proti zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou. Spojené státy by podle nich měly na ruskou invazi reagovat raději zákazem dovozu ruské ropy. Zavedení bezletové zóny odmítají kvůli možnosti vypuknutí jaderného konfliktu.

    Na tomto postoji se shodují demokraté i republikáni, píše americký deník The New York Times, podle kterého zákonodárci své postoje artikulovali v různých televizních zpravodajských pořadech.

  • Druhá největší ruská banka VTB se chystá stáhnout z Evropy

    Druhá největší ruská banka VTB se chystá ukončit své aktivity v Evropě poté, co ji tvrdě zasáhly sankce zavedené západními zeměmi kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Informoval o tom dnes list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Odchod z Evropy již tento týden oznámila největší ruská banka Sberbank, která působila také v České republice.

    VTB má aktivity v oblasti investičního bankovnictví v Londýně a aktivity v oblasti drobného bankovnictví v Německu, kde má zhruba 160 000 klientů. Podle zdrojů nyní dospěla banka k závěru, že v důsledku sankcí není schopna mimo Rusko působit.

  • Premiér Fiala: Putin nepoužije jaderné zbraně, platí na něj jen síla

    Ruský prezident Vladimir Putin podle premiéra Petra Fialy (ODS) nenaplní svou hrozbu a jaderné zbraně nepoužije. Chce pouze demokratické země rozdělit a zastrašit. Ruského prezidenta může odradit jejich odhodlání použít sílu, které je chrání. Fiala to dnes uvedl ve svém pořadu otázek a odpovědí z Kramářovy vily.

    „Ta pravděpodobnost, že by to někdo použil, ta je minimální. I Vladimir Putin ví, že by to byl konec pro Rusko,” uvedl Fiala k možnosti použití jaderných zbraní v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Putin před týdnem nařídil uvést jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Podle Fialy tím chce ruský prezident pouze znejistit, zneklidnit a rozdělit společnosti demokratického Západu. „Že by to mohl opravdu použít, to nehrozí,” uvedl premiér.

  • Téměř 20 000 cizinců chce bojovat na Ukrajině, uvedl Kuleba

    Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby podalo žádost o zapojení se do ukrajinských bojových sil už téměř 20 000 cizinců.

    Stalo se tak poté, co ukrajinská vláda včera spustila internetové stránky pro podávání žádostí, poukazuje stanice BBC.

    Kuleba na online brífinku v neděli uvedl, že k bojům na Ukrajině se přihlásili dobrovolníci z celkem 52 zemí.

  • Michel: Zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou by mohlo rozpoutat světovou válku

    Zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou by mohlo rozpoutat světovou válku, řekl dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Toto opatření opakovaně požaduje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mluvčí ruského ministerstva obrany varoval, že jakoukoliv zemi, která ukrajinským vzdušným silám poskytne svá letiště, může Moskva považovat za účastníka konfliktu.

    Západní lídři zavedení bezletové zóny, která podle Zelenského může zabránit dalšímu zabíjení ukrajinského obyvatelstva, odmítají ze strachu z širšího konfliktu v Evropě. Zelenskyj proto žádal, aby mu západní země poskytly alespoň stíhačky.

    Zapojení bojových letounů do operací nad Ukrajinou by za současných podmínek znamenalo, že se „NATO zapojilo do války, a tudíž riskujeme třetí světovou válkou", uvedl Michel v rozhovoru se stanicí France Inter. Zároveň odmítl, že by sankce zavedené Aliancí a EU proti Rusku znamenaly vyhlášení války. Mají podle něj „vyvinout tlak a poškodit (ruský) režim”, nikoliv tamní obyvatelstvo.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy