Největší experiment v dějinách hubnutí právě začal

V pátek 21. března vypršel v Indii patent na semaglutid, účinnou látku přípravků Ozempic a Wegovy od dánského výrobce léků Novo Nordisk. Během několika hodin začalo více než čtyřicet firem prodávat vlastní verze léku.

Cenová válka v Indii je mimořádně ostrá. Ceny klesly doslova přes noc o 60 až 90 procent. Sun Pharma nabízí svou verzi za 750 rupií týdně (cca 170 korun), Natco Pharma prodává lahvičky od 1 290 rupií měsíčně (cca 300 korun), firma Eris Lifesciences přišla s cenou 220 rupií za jednu dávku – necelých 60 korun. Značkový Ozempic přitom v Indii stál kolem 9 tisíc rupií, tedy 2 tisíc korun (než Novo Nordisk před vypršením patentu snížil ceny svých značkových přípravků o více než třetinu).

Cynicky řečeno, současné ceny jsou podobné jako částka, kterou pacient ušetří za měsíc na potravinách, když přípravek snižující chuť k jídlu začne užívat.

Potenciál přitom není malý; indický trh s léky proti obezitě vzrostl za pět let pětinásobně. Země má sto milionů diabetiků a zhruba čtvrtinu dospělé populace s nadváhou nebo obezitou. Dosud si moderní léky mohl dovolit málokdo; teď je může předepsat prakticky každý lékař a pacient za ně zaplatí částku srovnatelnou s měsíčním předplatným streamovací služby.

Indie je ale jen začátek. V nadcházejících měsících vyprší patent také v Číně, kde má v závěrečné fázi schvalování přes deset kopií, a dále v Brazílii, Turecku a Jihoafrické republice. Dohromady jde o země představující asi 40 procent světové populace a zhruba třetinu všech dospělých žijících s obezitou.

Je to historicky ojedinělá situace. Výzkumníci odhadují, že semaglutid je možné masově vyrábět za cenu kolem tří dolarů měsíčně na pacienta. To, co se právě odehrává, je svého druhu přirozený experiment. A jeho výsledky ovlivní i Česko a další země, které si na levnější verze budou muset ještě roky počkat.

Pro čtenáře, kteří vývoj těchto léků nesledovali od začátku – jejich příběh jsme podrobně popsali dříve. Semaglutid napodobuje hormon GLP-1, který naše střevo vypouští po jídle. Potlačuje chuť k jídlu, zpomaluje trávení, reguluje hladinu cukru v krvi. Nefunguje úplně u každého, ale zhruba u 80 % těch, kdo ho vyzkouší, ano.

Původně šlo o lék na cukrovku druhého typu, schválený v roce 2017 pod názvem Ozempic. Že pacienti výrazně hubnou, byl nečekaný vedlejší efekt. V roce 2021 americká FDA schválila vyšší dávku pod názvem Wegovy přímo k léčbě obezity. V klinických studiích vedl k úbytku zhruba 15 % hmotnosti za necelý rok a půl a funguje u přibližně 80 % pacientů.

Zásadní je ovšem jedno „ale“: po vysazení se váha vrací. Dvě velké studie z roku 2025 – jedna z nich publikovaná v Lancetu – potvrdily, že v prvním roce po vysazení pacienti nabrali dvě třetiny shozené hmotnosti zpět a ve třetím roce přibírání pokračovalo. Lékaři proto stále důrazněji mluví o obezitě jako o chronické nemoci srovnatelné s vysokým krevním tlakem.

„Původně se myslelo, že dočasné užívání přenastaví metabolismus trvale. Ale to se bohužel nepotvrdilo,“ říká obezitoložka Dita Pichlerová z Fakultní nemocnice Motol pro Seznam Zprávy. Léky je tedy třeba brát dlouhodobě, stejně jako třeba medikamenty na vysoký krevní tlak.

Základní patent na semaglutid byl přihlášen v březnu 2006. Standardní dvacetiletá ochrana tedy končí v březnu 2026 a v Indii, Číně nebo Brazílii tomu tak skutečně je – tyto země totiž nemají mechanismy, které by ji prodloužily.

V Evropské unii ale existuje takzvaný dodatkový ochranný certifikát (SPC), který prodlužuje patentovou ochranu o maximálně pět let jako kompenzaci za dobu strávenou schvalováním léku. Smysl je logický: farmaceutická firma podá patent, ale než lék projde klinickými zkouškami a regulačním procesem, uplyne z dvacetileté ochrany řada let. SPC část této ztráty vynahrazuje. Pro semaglutid je v Evropě udělen do března 2031. V USA funguje obdobný mechanismus, v tomto případě také do konce roku 2031.

Svět se proto v otázce přístupu k těmto lékům rozštěpil na dvě části. Na jedné straně země, kde budou kopie za zlomek dosavadní ceny, na druhé USA a EU, kde si Novo Nordisk zachová monopol dalších pět let.

Situace je ovšem přece jen složitější, než se na první pohled zdá. Novo Nordisk disponuje rozsáhlým portfoliem takzvaných sekundárních patentů, které chrání konkrétní dávkování, aplikační zařízení nebo jednotlivé indikace.

Podle analýzy neziskové organizace I-MAK má firma 154 udělených amerických patentů souvisejících se semaglutidem, z nichž 49 vyprší až po hlavním patentu; některé sahají až do roku 2042. A firma se pere o každý z nich: jen v říjnu 2025 si v Evropě vymohla 26 předběžných soudních zákazů za porušení jednoho ze svých patentů.

Na druhou stranu se ochrana drolí i tam, kde měla být nejpevnější. Evropský patentový úřad v roce 2024 zrušil dva klíčové patenty Novo Nordisk na orální formu semaglutidu, a to na základě námitek konkurentů. Odůvodnění: patentovaná kombinace dávky a formulace nebyla dostatečně vynálezecká. I když jde o „zázračný lék“, patentovou ochranu to automaticky nezaručuje, konstatoval odvolací senát.

Cesta na trh tedy nebude pro výrobce kopií všude jednoduchá. Dá se očekávat řada soudních sporů. Ale zájem je obrovský – jen v Indii se na startovní čáru postavilo přes čtyřicet firem s více než padesáti značkami.

Dodejme, že Novo Nordisk (a další velké firmy) nespoléhá jen na soudy. V prosinci 2025 podalo u americké FDA žádost o schválení CagriSemy, kombinace semaglutidu s cagrilintidiem, která v klinických studiích dosáhla úbytku hmotnosti 22,7 % za 68 týdnů. FDA by měla rozhodnout v druhé polovině letošního roku. Souběžně firma čeká na schválení orální formy semaglutidu pro obezitu.

Strategie je zřejmá: přesunout pacienty na novější, patentově chráněné přípravky dříve, než vyprší ochrana těch současných. Stejnou cestou jde Eli Lilly s tirzepatidem a dalšími molekulami nové generace.

Ve Spojených státech, kde semaglutid zatím o monopol nepřišel, ale kde si ho může dovolit podstatná část populace, už se efekt projevuje. Podle Gallupova průzkumu z roku 2025 klesla míra obezity z rekordních 39,9 % v roce 2022 na 37 %. To znamená, že obézních dospělých by mělo být zhruba o 7,6 milionu méně. Současně se podíl Američanů užívajících GLP-1 přípravky více než zdvojnásobil na 12,4 %.

Největší pokles obezity je ve věkové skupině čtyřicátníků až šedesátníků, tedy u těch, kdo užívají nejvíce léků. Korelace je silná, i když přísný kauzální důkaz zatím chybí (data vycházejí ze sebehodnocení).

Dodejme, že pokles výskytu obezity se zatím nepromítl do poklesu případů cukrovky. Ta v USA naopak dosáhla rekordu 13,8 %. Jakmile je člověk jednou diagnostikován jako diabetik, zůstává v kategorii bez ohledu na pozdější zhubnutí. Efekt na nové případy se může projevit až za roky.

V Česku nic takového zatím nevidíme. Podle profesora Martina Haluzíka z IKEM léky užívá asi 80 až 100 tisíc pacientů, tedy zhruba jedno procento populace – oproti 12,4 % v USA. Hlavní překážkou zůstává cena: nejmodernější přípravky stojí mezi 3 500 a 10 500 korun měsíčně při léčbě obezity, přičemž by z nich mělo prospěch odhadem 2,4 milionu lidí. Spotřeba přitom roste: v roce 2022 dodali výrobci přes půl milionu balení GLP-1 léků, loni už přes 1,3 milionu.

Co se stane, až začnou léky užívat desítky či dokonce možná stovky milionů lidí v Indii, Číně či Brazílii? Účinek GLP-1 přípravků je totiž výrazně pestřejší, než by nálepka „lék na obezitu a cukrovku“ napovídala.

Dopady může například pocítit potravinářský průmysl. Studie Cornellovy univerzity publikovaná v Journal of Marketing Research v prosinci 2025 analyzovala transakční data desítek tisíc amerických domácností a zjistila, že po zahájení užívání GLP-1 klesly výdaje za potraviny o 5,3 %, u vyšších příjmových skupin o více než 8 %. Výdaje za fast food klesly také o 8 %. Nejvíc se snížily nákupy slaných „snacků“, sladkostí a pečiva; mírně vzrostly naopak nákupy jogurtů a čerstvého ovoce.

Po vysazení léku se vzorce vrátily – a nákupy sladkostí se dokonce mírně zvýšily nad původní úroveň. Profesor Haluzík popisuje totéž v českém kontextu: pacienti přestanou chodit do fast foodů, chtějí saláty a vyváženou stravu. Obvod pasu se jim může zmenšit o dvacet centimetrů.

Méně přímočará je odpověď na otázku, co to udělá se vztahem k pohybu. Lékaři se oprávněně obávají, že kdo hubne „injekcí“, bude méně cvičit – a pohyb přitom má tolik přínosů, že nemáme čas je ani stručně vyjmenovat.

Z klinických studií přitom vyplývá reálný problém: při rychlém hubnutí na GLP-1 tvoří ztráta svalové hmoty 25 až 40 % celkového úbytku váhy. To je srovnatelné s úbytkem svalů, k jakému u zdravého člověka dojde za celé desetiletí stárnutí. Ženy a starší pacienti jsou ohroženi nejvíce. Harvardští vědci proto důrazně doporučují kombinovat léky s posilovacím cvičením a zvýšeným příjmem bílkovin.

Ale z praxe známe i opačný efekt: někteří pacienti, kteří kvůli své váze nemohli nebo nechtěli cvičit, začnou po zhubnutí se sportem. Případová studie z roku 2025 dokumentovala, že pacienti kombinující léky se silovým tréninkem si svalovou hmotu zachovali – dva ze tří ji dokonce zvýšili. Který z nich v praxi nakonec převládne, ještě uvidíme. Výsledek je těžko předvídatelný, protože nezávisí čistě na biologii, ale i na převládajících názorech, zvycích a přesvědčení.

Zajímavé bude sledovat i to, co se stane s neřestmi. Nedávno zveřejněné výsledky naznačují, že u lidí na GLP-1 se alkohol v těle vstřebává pomaleji a jeho příjemné účinky nastupují později – což může vysvětlovat, proč pro řadu z nich přestává být přitažlivý. Podle zkušeností Dity Pichlerové u pacientů dochází i ke snížení chuti na cigarety.

Rozsáhlá populační studie publikovaná v BMJ jde ještě dál: GLP-1 léky mohou pomáhat nejen proti alkoholu, ale i proti kokainu a opioidům. A u lidí, kteří už závislostí trpěli, bylo riziko úmrtí na zneužívání návykových látek nižší o 50 %.

Mechanismus zřejmě souvisí s tím, že GLP-1 receptory se nacházejí v mozkových oblastech řídících odměnu a motivaci – lék tedy „ztlumí“ nejen chuť k jídlu, ale i další nutkavé touhy. Výzkum je stále v rané fázi, ale směr je pozoruhodně konzistentní. Utrpí s masovým nástupem léků i zisky prodejců alkoholu, drog a jiných lákadel?

Pak je tu otázka kvality a bezpečnosti. Semaglutid je peptid o 31 aminokyselinách – jednodušší než velké biologické léky, ale složitější než běžná tableta. Indický regulátor sice vyžaduje od výrobců vlastní klinické studie, jenže při současném vstupu čtyřiceti firem na trh je těžké zaručit u všech stejnou úroveň kvality. Chirurg Muffazal Lakdawala to pro BBC vyjádřil přímo: „Nechceme, aby vedlejší účinky nekvalitních kopií poškodily pověst samotné molekuly.“

A konečně: v Indii, kde se i antibiotika běžně kupují bez předpisu, hrozí zneužívání. Diabetolog Rahul Baxi pro BBC řekl, že pacienti přicházejí a chtějí rychle zhubnout, protože viděli videa na sociálních sítích. Kosmetické salony a dietní poradci bez oprávnění předepisují vysoké dávky. S nižšími cenami se tyto problémy pravděpodobně znásobí. Indický regulátor léků minulý týden varoval farmaceutické firmy před reklamou na hubnutí, která slibuje dramatické výsledky nebo bagatelizuje potřebu diety a pohybu.

Co se týče přístupu k nejúčinnějším lékům na obezitu, svět se tedy právě rozdělil na dvě části. V jedné z nich začíná experiment, jehož výsledky nakonec ovlivní i tu druhou. Odpovědi na většinu otázek, které jsme tu položili – jak se změní stravování, pohybové návyky, míra závislostí, rozložení obezity ve společnosti –, zatím neznáme. Ale je celkem jasné, kde je budeme moci najít.