Hlavní obsah

Nejvýkonnější vesmírný dalekohled ohrozil meteorit o velikosti zrnka prachu

Foto: Profimedia.cz

Ilustrace Vesmírného dalekohledu Jamese Webba.

Reklama

9. 6. 20:32

Malý fragment smetí poletující vesmírem zasáhl hlavní zrcadlo teleskopu Jamese Webba. Ačkoliv byl tzv. mikrometeorit větší, než s jakým se počítalo, náraz podle NASA nenapáchal takové škody, aby ohrozil plánované mise.

Článek

S mikrometeoritem se současná největší naděje na nové astronomické objevy střetla podle NASA od svého startu už poněkolikáté. Poslední střet byl ale zatím největší. „Od startu jsme měli čtyři menší měřitelné zásahy mikrometeority, které byly v souladu s našimi očekáváními, ten nejnovější byl ale větší, než s jakými jsme v našich odhadech počítali,“ řekl k tomu Lee Feinberg, člen týmu NASA, který má na starosti misi dalekohledu Jamese Webba.

Drobné poškození má podle BBC „znatelný“ vliv na data z observatoře, ale neočekává se, že jakkoliv mohlo omezit celkový výkon mise. Za mikrometeority se označují kousky materiálu lehčí než jeden gram. Kvůli vysoké rychlosti, jakou vesmírem cestují, ale mohou mít na techniku ničivý účinek.

Ke zmiňované srážce s kouskem vesmírného smetí došlo podle NASA někdy mezi 23. a 25. květnem. Podle analýzy škod za sebou mikrometeorit zanechal „důlek“ v segmentu zrcadla s označením C3, napsala NASA ve vyjádření pro agenturu Reuters.

Nyní podle BBC vědci chtějí změnit polohu zasaženého zrcadla, aby dopad vady co nejvíc minimalizovali.

Těmto nepříjemnostem se podle oficiálního prohlášení nedalo předejít. Některé mikrometeority sice létají ve shlucích, které se dají dopředu odhalit a dalekohled před nimi může své systémy včas dostat do bezpečí. Zrovna nedávná srážka byla ale podle NASA příkladem „nevyhnutelné náhodné události“ způsobené ojedinělým mikrometeoritem.

Teleskop Jamese Webba vzlétl do vesmíru loni v prosinci a jeho hlavním cílem je stát se lepším nástupcem kdysi revolučního, ale nyní stárnoucího Hubbleova teleskopu.

Už za měsíc, 12. července, se očekává zveřejnění prvních fotek vesmíru z tohoto v současnosti vůbec nejvýkonnějšího vesmírného dalekohledu. K velké úlevě vědců i nadšenců do astronomie se NASA zaručila, že očekávané fotografie nebudou kvůli zásahu mikrometeoritem o nic méně omračující.

Teleskop je momentálně na místě nazývané liberační bod L2. Toto místo se nachází 1,5 milionu kilometrů od Země a nebylo vybráno náhodou. Vyznačuje se vyrovnáním přitažlivosti gravitace a odstředivých sil v soustavě dvou těles. V tomto případě jsou těmi tělesy Země a Slunce. Teleskop jeu bodu L2 umístěn proto, aby mohl být svým štítem neustále odstíněn od Slunce (a také od Země a Měsíce)

Co umí teleskop Jamese Webba

Webbův teleskop je dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie. Podle NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času. Zařízení je navrženo tak, aby „vidělo“ infračervené světlo, jež k nám v této podobě od nejvzdálenějších objektů nyní přichází.

JWST (James Webb Space Telescope) ale budou vědci využívat také ke studování planet a dalších těles naší sluneční soustavy, ke zkoumání jejich původu a vývoje a k jejich srovnávání s exoplanetami, tedy s planetami obíhajícími kolem jiných hvězd. Zároveň bude teleskop sledovat exoplanety, které se nacházejí v takzvaných obyvatelných zónách a na jejich povrchu by mohla být voda v kapalném stavu. V souvislosti s tím se počítá i s pátráním po případných známkách nasvědčujících možné obyvatelnosti takových těles.

K plnění těchto úkolů má observatoř obří zrcadlo o průměru 6,5 metru, čtyři vědecké přístroje a také štít velký 21 krát 14 metrů, který bude aparáty chránit před teplem slunečního záření a udrží je v potřebném hlubokém chladu. Přístroje ve výbavě jsou infračervená kamera NIRCam, infračervený spektrograf NIRSpec, infračervené zařízení MIRI a infračervený zobrazovač se spektrografem NIRISS.

Foto: NASA

Vědci kontrolují přesné seřízení citlivých senzorů teleskopu.

Velké primární zrcadlo tvoří 18 menších šestiúhelníkových zrcadel, každé o průměru 1,3 metru a hmotnosti 20 kilogramů. Každé je vyrobené z berylia a potažené zlatou vrstvou. Berylium vědci zvolili kvůli lehkosti a zároveň pevnosti tohoto kovu. Navíc udrží tvar i v podmínkách hlubokých nízkých teplot, které přístroje teleskopu ke svému správnému provozu potřebují. Pro vrchní vrstvu bylo vybráno zlato vzhledem k jeho extrémně vysoké odrazivosti světla, a to v širokém rozsahu vlnových délek.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované