Článek
Jeden z pěti soudců brazilského nejvyššího soudu, kteří mají tento týden rozhodnout o vině exprezidenta Jaira Bolsonara a několika dalších obžalovaných z pokusu o převrat, ve středu vyzval ke zrušení tohoto procesu s exprezidentem. Zdůvodnil to tím, že Bolsonaro měl stanout před soudy nižší instance. Informovala o tom agentura EFE. Dva ze soudců už dříve hlasovali kladně, Bolsonaro je podle nich vinen. Exprezident vinu odmítá s tím, že je obětí politické perzekuce.
Soudce Luiz Fux uvedl, že nejvyšší soud v této kauze není v Bolsonarově případě kompetentní, protože Bolsonaro 8. ledna 2023 už nebyl prezidentem. V ten den vtrhly tisíce Bolsonarových příznivců do budovy parlamentu, nejvyššího soudu a prezidentského paláce, ničily tam majetek a dožadovaly se vojenského zásahu proti vládě prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy, který se úřadu ujal 1. ledna 2023. Lula v říjnu 2022 vyhrál volby hlavy státu, když porazil tehdejšího prezidenta Bolsonara. Ten dlouho odmítal výsledky uznat a přiživoval protesty svých příznivců.
Na rozdíl od Fuxe ale další dva členové nejvyššího soudu, kteří už hlasovali pro Bolsonarovu vinu, podle EFE mají za to, že spiknutí připravující pokus o převrat začalo už v roce 2021, tedy ještě v době, kdy byl Bolsonaro prezidentem, a že události z 8. ledna 2023 byly jen důsledkem spiknutí. Bolsonaro už před volbami zpochybňoval elektronický volební systém, ačkoliv sám byl tímto způsobem v roce 2018 také zvolen.
O Bolsonarově vině hlasovali už soudci Flávio Dino a Alexandre de Moraes. Zbývající dva - Cristiano Zanin a Cármen Lúcia Antunesová - se nejspíš také vysloví pro vinu v případě krajně pravicového exprezidenta, napsala agentura Reuters.
Sedmdesátiletý Bolsonaro je od srpna v domácím vězení, musí nosit elektronický náramek a kvůli obavám z útěku je také pod stálým policejním dohledem. Procesu se ze zdravotních důvodů účastní prostřednictvím videopřenosu.
Bolsonaro je se sedmi dalšími lidmi, mezi nimiž jsou i dva exministři obrany, bývalý šéf tajné služby či bývalý velitel námořnictva, obžalován mimo jiné z vedení zločinecké organizace a pokusu o převrat.
Proces je považován v Brazílii za „proces století“, podle televize France24 je to poprvé, co v zemi před soudem stanul jako obžalovaný exprezident a vysocí vojenští činitelé kvůli pokusu o převrat. Brazílie zažila v letech 1964 až 1985 vojenskou diktaturu, jejíž vůdci nebyli postaveni před soud a o níž penzionovaný armádní důstojník Bolsonaro prohlásil, že byla nutná kvůli rostoucí „komunistické hrozbě“ v zemi. Za jeho prezidentského mandátu (2019-2022) si armáda připomínala výročí převratu z roku 1964, který svrhl levicového prezidenta Joaa Goularta.
„Brazílie se téměř vrátila k diktatuře, protože politická skupina neumí prohrávat volby, protože zločinecká organizace vedená Bolsonarem nechápe demokratický princip střídání moci,“ řekl při hlasování o exprezidentově vině de Moraes.
Trestní stíhání Bolsonara vyvolalo v zemi řadu demonstrací jeho příznivců a začátkem srpna i bojkot v parlamentu, kde poslanci jeho strany požadovali amnestii pro něj a jeho spoluobžalované. Bolsonara podporuje také americký prezident Donald Trump, jehož vláda v červenci uvalila sankce na soudce de Moraese. I Trump označuje Bolsonarovo stíhání za politicky motivované.
