Článek
Na kotníku má připnutý elektronický náramek, před jeho domem hlídkují policejní komanda, nad střechou přelétávají drony. Úřady se bojí, že by mohl uprchnout do zahraničí.
V tomto „obležení“ bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro očekává verdikt, který by ho mohl poslat do vězení i na 40 let.
Státní zástupce ho obvinil z celé řady těžkých zločinů. Mezi ty nejzávažnější patří snaha o vojenský převrat, vedení ozbrojené zločinecké organizace a pokus o násilné zrušení demokratického právního státu.
Obžaloba vychází z policejního spisu, který má téměř 900 stran. Součástí důkazů má být i přes padesát tajných nahrávek, k nimž se před časem dostala agentura Associated Press.
Na jedné z nich je například zachycen hlas plukovníka Roberta Raimunda Criscuoliho, bývalého zástupce velitele speciálních sil armády. „Buď bude občanská válka teď, nebo později. Nyní máme ospravedlnění pro občanskou válku. Lidé jsou v ulicích. Máme masivní podporu,“ říká.
Faktem je, že bolsonaristé, jak si říkají příznivci někdejšího prezidenta, do ulic po oznámení výsledků prezidentských voleb v říjnu roku 2022 skutečně vyšli. Mnozí se tehdy shromáždili před vojenskými objekty a žádali armádu o „intervenci“. Podle nich (nynější prezident) Luiz Inácio Lula da Silva volby zmanipuloval, aby v zemi nastolil socialistický režim.
Plukovní navrhl, aby o plánu skupina informovala osobu číslo 01 - podle prokuratury kód pro brazilského prezidenta.
Stoupenci Jaira Bolsonara vyšli po vyhlášení výsledků prezidentských voleb v říjnu roku 2022 do ulic. Tradičně oblečeni do brazilských státních barev vyzývali armádu, aby provedla převrat.
„Důkazy shromážděné v průběhu vyšetřování jednoznačně ukazují, že tehdejší prezident Jair Bolsonaro plánoval, jednal a byl přímo informován o činnostech zločinecké organizace, jejímž cílem bylo uskutečnit státní převrat a odstranit demokratický právní stát,“ stojí ve zprávě.
Prokurátoři rovněž tvrdí, že Bolsonaro věděl o plánu nechat zavraždit svého politického rivala - současného brazilského prezidenta, se kterým volby prohrál. Skupina prý chtěla Lulu otrávit.
Z čeho jeho Bolsonaro obviněn
Bolsonaro a jeho spojenci čelí obvinění z vedení ozbrojené zločinecké organizace, pokusu o násilné zrušení demokratického řádu v Brazílii, spiknutí za účelem státního převratu a páchání násilných činů proti státním institucím. Jsou také obviněni z poškození veřejného majetku během útoku Bolsonarových příznivců na vládní budovy 8. ledna 2023.
zdroj: CNN
Osud Jaira Bolsonara, označovaného za tropického Trumpa, je teď v rukou pěti soudců nejvyššího soudu. K odsouzení přitom stačí jen tři hlasy a vzhledem k tomu, že na stolci sedí liberální soudci v čele s Alexandrem de Moraesem, dá se očekávat verdikt vinen.
Bolsonaristé počínání tohoto soudce označují za politicky motivované. Mnozí z nich tak Brazílii sarkasticky nazývají „Alexandrea“.
Do soudního přelíčení se vměšuje i sám Donald Trump, který dokonce Lulovi napsal osobní dopis, v němž požaduje, aby byl soud zrušen. Podle šéfa Bílého domu se jedná o „hon na čarodejnice“. Americký prezident pro svého politického spojence dělá, co může. Na Brazílii dokonce uvalil 50procentní cla a na Moraese ekonomické sankce.
Soudce na finanční postih nereagoval. Přelíčení zahájil slovy, jež naznačila, že je o vině Bolsonara přesvědčen. „Pokud by tento zločin nebyl potrestán, znamenalo by to podněcovat nové pokusy o státní převraty,“ řekl Moraes a dodal: „Historie nás učí, že beztrestnost, nečinnost a zbabělost nevedou k uklidnění situace.“
Soudce Alexandre de Moraes, který podle bolsonaristů má příliš velkou moc a bývalého prezidenta nenávidí.
Modré kšiltovky
Nátlak amerického prezidenta, zdá se, nehnul ani s Lulou. Na veřejnosti se tento levicově orientovaný prezident dokonce začal objevovat v modré kšiltovce s nápisem „Brazílie patří Brazilcům“.
Mnohým tak nemohl ujít Lulův „štouchanec“ směrem k červených kšiltovkám Trumpova politického hnutí MAGA.
Soud doprovázejí přísná bezpečnostní opatření. Ostatně mnozí mají v neblahé paměti 8. leden 2023, kdy Bolsonarovi příznivci (většina oblečených do slavných kanarákových dresů brazilské fotbalové reprezentace či barev státní vlajky) vtrhla do budovy Kongresu, nejvyššího soudu a prezidentské kanceláře a začala je demolovat.
Místní média se tehdy rozepsala o „brazilském 6. lednu 2021“, a to s odkazem na příznivce Donalda Trumpa, kteří před necelými pěti lety zaútočili na washingtonský Kapitol.
Trump jakémukoliv trestu unikl a stal se navíc opět prezidentem. To se zdá v případě Bolsonara téměř nemožné. Už dříve mu nejvyšší soud zakázal politickou činnost do roku 2030, čímž ho tak diskvalifikoval pro prezidentské volby naplánované na podzim příštího roku.
Bolsonaro popírá, že by plánoval převrat. Přiznal však, že hledal „alternativní způsoby v rámci (brazilské) ústavy“, jak Lulovi zabránit v nástupu do úřadu.
Spolu s Bolsonarem čelí soudu ještě dalších sedm vysoce postavených vojenských a politických představitelů. Až na jednoho z nich všichni svou vinu odmítli.
Onou výjimkou je podplukovník Mauro Cid, někdejší Bolsonarův osobní asistent. Cid spolupracoval s vyšetřovateli v rámci dohody o doznání a doufá, že mu tak bude případný trest snížen.
Kdo je Jair Bolsonaro
Sedmdesátiletý Jair Bolsonaro, někdejší důstojník brazilské armády, byl celkem sedmkrát zvolen do Poslanecké sněmovny. Během svého působení v Kongresu se zaměřoval na témata ochrany práva občanů vlastnit střelné zbraně, prosazování křesťanských hodnot a tvrdý postup proti kriminalitě. V roce 2017 prohlásil: „Policista, který nezabíjí, není policista.“
Soud je logicky sledován veřejností a médii. Ta liberální mají za to, že se poprvé za 40 let brazilské demokracie státní zástupci a soudci nebojí potrestat i mocné. Levicový deník O Globo například napsal, že Brazílie prolomila svou „ponižující tradici“ nestíhat prezidenty a generály, kteří se podílejí na státních převratech.
Soud kvitují i některé konzervativní deníky, jako například O Estado de São Paulo. List přelíčení popsal jako „obrovský civilizační pokrok“.
„Možná proto Trump využívá enormní moc USA k útoku na nejvyšší soud a záchraně Bolsonara před trestním postihem. Ne z přátelství, ale aby se zbavil příkladu demokratického odporu, který vzkvétá v největší latinskoamerické zemi a který ještě více zdůrazňuje kontrast s poklonkováním amerických institucí před trumpismem,“ napsal O Estado de São Paulo v editorialu.
Politické pronásledování
Celá řada příznivců bývalého prezidenta ale soud vnímá jako politické pronásledování s cílem Bolsonara navždy „odstranit“ z politického života.
„Je pronásledován, protože se postavil proti systému. Například v otázce očkování. Pomalu ale jistě měníme Brazílii v socialistickou Venezuelu,“ řekl Seznam Zprávám prezidentův podporovatel André z Rio de Janeira.
Nechtěl zveřejnit celé své jméno, protože se jako státní úředník podle svých slov obává, že by za kritiku soudců mohl přijít o práci a možná i skončit ve vězení.
„Brazilský volební systém bez tištěných hlasovacích lístků vyvolává kontroverze. A pokud se proti němu vyjádříte, skončíte za mřížemi. Nemůžete zpochybňovat volební systém, jinak vás uvězní,“ tvrdí.
Verdikt nad Bolsonarem se očekává nejpozději 12. září.
