Hlavní obsah
Online

Švýcarsko znovu rozmrazilo miliardy franků ruského majetku

Foto: Shutterstock.com/kyrien

Švýcarsko znovu rozmrazilo 3,4 miliardy franků ruského majetku (ilustrační foto).

Reklama

12. 5. 4:07
aktualizováno • 12. 5. 23:45

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 12. května

  • Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance.
  • Ve Švýcarsku bylo znovu uvolněno 3,4 miliardy švýcarských franků (téměř 82 miliard korun) ruského majetku, který byl preventivně dočasně zmrazen v souvislosti se sankcemi proti Rusku.
  • Jen za duben bylo na Ukrajině zabito téměř 100 dětí, ale skutečná čísla mohou být výrazně vyšší, uvedl dětský fond OSN UNICEF. Zástupce výkonného ředitele UNICEF Omar Abdi řekl na zasedání Rady bezpečnosti OSN, že válka na Ukrajině vytváří „krizi ochrany a práv dětí“.
  • Zástupci aliance během dne vyjadřovali silnou podporu přijetí Finska do NATO poté. Vývoj přivítal český premiér Petr Fiala či premiérky Dánska a Estonska, zatímco generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ohlásil „hladký a svižný“ vstupní proces. Finské plány ocenil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
  • Naopak za hrozbu pro Rusko označil finské plány mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Konkrétní kroky Moskvy budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura Aliance posune k ruským hranicím.
  • Představitelé ukrajinského pluku Azov, který brání Mariupol, věří, že ukrajinská armáda má možnost prolomit blokádu mariupolských oceláren Azovstal a zachránit odtamtud vyčerpané a zraněné obránce. V rozhovoru se stanicí Sky News to řekl představitel pluku Illja Samojlenko.

VÁLEČNOU SITUACI JSME SLEDOVALI ONLINE I VE STŘEDU

  • Ukrajinské síly poškodily v Černém moři podpůrnou ruskou loď

    Ukrajinské síly poškodily v Černém moři logistickou podpůrnou loď ruského námořnictva, uvedl dnes mluvčí vojenské správy Oděské oblasti Serhij Bratčuk. Plavidlo, které je v plamenech, zasáhla podle dřívějších informací ukrajinská střela, napsala agentura Unian. Ruské úřady žádný incident na moři neohlásily a informaci nelze nezávisle ověřit.

    „Výsledkem akce našeho námořnictva začala hořet podpůrná loď Vsevolod Bobrov, jedna z nejnovějších v ruské flotile,“ uvedl Bratčuk, podle kterého je loď tažena k přístavu Sevastopol. Plavidlo bylo podle něj zasaženo u Hadího ostrova, který se nachází v ukrajinských vodách Černého moře nedaleko hranic s Rumunskem.

    Vselovod Bobrov byl do služby nasazen loni v srpnu, do stejné lodní třídy ruského námořnictva patří jen jedno další plavidlo. Podle Unianu k Hadímu ostrovu, kde se nedávno mezi jednotkami Kyjeva a Moskva opět rozhořely boje, loď vezla posily včetně systémů protivzdušné obrany.

  • Španělské úřady odhalily majetek ruských oligarchů v zemi

    Úřady ve Španělsku identifikovaly domy, společnosti a jednu luxusní jachtu patřící ruským oligarchům, kteří jsou na sankčním seznamu, uvádí agentura Reuters. V týdnech po ruské invazi na Ukrajinu Mariano García Fresno, vedoucí jednotky Generální rady notářů pro prevenci praní špinavých peněz, uvedl, že rada zaznamenala zvýšenou aktivitu, když se oligarchové pokoušeli převést vlastnictví a podíly v podnicích na příbuzné nebo společníky.

  • Novinář, nebo ruský agent? Španěl je už deset týdnů v polské vazbě

    Španělský novinář na volné noze Pablo González aktuálně tráví svůj již desátý týden v polské vazbě. Tamní žalobci totiž prošetřují obvinění ze špionáže, které má souviset s ruskou invazí na Ukrajinu, odkud novinář reportoval.

  • Ukrajinské síly měly zasáhnout ruskou loď v Černém moři

    Ukrajinské síly poškodily v Černém moři moderní logistickou loď ruského námořnictva, uvedl ve čtvrtek podle agentury Reuters mluvčí regionální vojenské správy Oděsa. Mluvčí Serhij Bratčuk uvedl, že plavidlo Vsevolod Bobrov bylo zasaženo poblíž Hadího ostrova.

  • Švýcarsko znovu rozmrazilo 3,4 miliardy franků ruského majetku

    Ve Švýcarsku bylo znovu uvolněno 3,4 miliardy švýcarských franků (téměř 82 miliard korun) ruského majetku, který byl preventivně dočasně zmrazen v souvislosti se sankcemi proti Rusku. Informovala o tom dnes agentura DPA.

    V souvislosti se sankcemi mnoho bank a pojišťoven zmrazilo majetek pro jistotu, vysvětlil dnes v Bernu Erwin Bollinger ze švýcarského Státního sekretariátu pro hospodářství (Seco). Tyto kroky musí být přezkoumávány, protože při nepodložených blokádách majetku mohou poškození žádat o odškodnění.

    Podle švýcarského úřadu zůstává zmrazen ruský majetek v celkovém objemu 6,3 miliardy švýcarských franků. Ještě na začátku dubna to bylo 7,5 miliardy. Od té doby k nim přibyl majetek ve výši 2,2 miliardy franků, ale zmíněných 3,4 miliardy bylo naopak odblokováno.

  • Tisíce lidí protestovaly v Řecku proti prodloužení vojenské dohody s USA

    Tisíce lidí dnes v Aténách a dalších řeckých městech protestovaly proti prodloužení vojenské smlouvy s USA. Protest svolaly některé odbory, komunistická strana a další krajně levicové skupiny, uvedla agentura EFE. O prodloužení platnosti smlouvy na dalších pět let dnes debatuje parlament a očekává se, že jej schválí.

    Organizátoři protestu uvedli, že odmítají zapojení Řecka do „imperialistické vlády“ na Ukrajině „ve jménu USA, NATO a Evropské unie“. Demonstranti také odmítají rozmístění amerických jednotek v zemi. V Aténách prošli centrem a protest ukončili před parlamentem.

  • Jen v dubnu bylo na Ukrajině zabito téměř 100 dětí, uvádí UNICEF

    Jen za duben bylo na Ukrajině zabito téměř 100 dětí, ale skutečná čísla mohou být výrazně vyšší, uvedl dětský fond OSN UNICEF. Zástupce výkonného ředitele UNICEF Omar Abdi řekl na zasedání Rady bezpečnosti OSN, že válka na Ukrajině vytváří „krizi ochrany a práv dětí“. Mnoho dětí bylo podle něj zraněno a čelilo vážnému porušování svých práv, miliony dalších pak byly vysídleny.

  • Cichanouská: Bělorusové nejsou ochotni zapojit se do války na straně Ruska

    Bělorusové nejsou ochotni zapojit se do války na Ukrajině na straně ruských sil, řekla dnes ČTK známá běloruská opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská. Uvedla, že boje za svobodu na Ukrajině a v Bělorusku nelze od sebe oddělovat, poněvadž obě země se navzájem ovlivňují.

    Proti režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka by Západ měl přijmout stejně důrazné sankce jako ty, které uvalil na Rusko v reakci na rozpoutání války na Ukrajině, ale odlišné z hlediska struktury, doplnila.

    Přestože dlouholetý běloruský prezident Lukašenko je v současné válce spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina a dovolil Moskvě, aby z běloruského území útočila na Ukrajinu, běloruský národ stojí podle Cichanouské na straně Ukrajinců.

  • Vicepremiérka: Probíhají „velmi obtížná jednání“ o evakuaci vojáků z Azovstalu

    Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková uvedla, že probíhají „velmi obtížná jednání“ o evakuaci vážně zraněných bojovníků z obležené ocelárny Azovstal v ukrajinském přístavním městě Mariupol.

    Vereščuková včera uvedla, že Kyjev navrhl Moskvě, aby byli těžce zranění obránci z továrny vyměněni za ruské válečné zajatce. „Aby bylo jasno: v současné době jednáme pouze o 38 těžce zraněných (připoutaných na lůžko) bojovnících. Pracujeme krok za krokem. Vyměníme 38, pak budeme pokračovat,“ uvedla Vereščuková.

  • Ruské letectvo opět bombardovalo rafinerii v ukrajinském Kremenčuku

    Čtyři ruské letecké údery dnes zasáhly rafinerii v Kremenčuku na střední Ukrajině, informovaly tamní úřady. Výbuchy se ozývaly i z jiných částí Poltavské oblasti.

    „Znova čtyři přílety na rafinerii v Kremenčuku,“ informoval na telegramu úřadující šéf regionální správy Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Později doplnil, že na Kremenčuk dopadlo 8 až 12 ruských raket, nejen na rafinerii, ale i na jiné objekty. Varoval, že hrozí další útoky.

    Ruská armáda zaútočila raketami na oblast Kremenčuku 24. dubna. Cílem se stala nejen rafinerie, ale i tamní tepelná elektrárna. Jeden člověk tehdy zemřel, sedm dalších utrpělo zranění.

  • Putin letos očekává rekordní sklizeň pšenice a oznámil nárůst vývozu

    Ruský prezident Vladimir Putin letos očekává rekordní sklizeň pšenice a oznámil také nárůst jejího vývozu. Podle agentury DPA to ruský prezident uvedl na dnešním zasedání vlády, kde krok představil jako ruský příspěvek k řešení problémů s celosvětovým zásobováním potravinami. Ukrajina, která je spolu s Ruskem významným vývozcem pšenice, obilovinu exportovat nemůže kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů v Černém moři. Ceny potravin kvůli ruské válce na Ukrajině v posledních týdnech výrazně rostou.

    Podle předběžných údajů se má v tomto roce v Rusku urodit 87 milionů tun pšenice, což je podle Putina dosud nejvíce. Celkem se v Rusku podle prezidenta chystají sklidit 130 milionů tun obilí.

    Putin oznámil, že pokud sklizeň dopadne odpovídajícím způsobem, země znovu posílí vývoz. Prezident uvedl, že rekord „umožňuje nejen snadno uspokojit naše vlastní potřeby, ale také zvýšit dodávky na světový trh pro naše partnery, což je důležité pro globální trh s potravinami“.

  • Z Ukrajiny kvůli ruské agresi uprchlo do jiných zemí přes šest milionů lidí

    Z Ukrajiny od začátku ruské invaze uprchlo do jiných zemí přes šest milionů lidí, informoval dnes úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Útok Ruska na sousední zemi vyvolal v Evropě nejtěžší migrační krizi od skončení druhé světové války.

    Ke středě z Ukrajiny, která má asi 44 milionů obyvatel, odešlo 6,03 milionu lidí. Dalších více než osm milionů obyvatel bylo nuceno opustit své původní domovy, ale zůstali na ukrajinském území.

    Nejvíce ukrajinských běženců míří do zemí Evropské unie. Největší část přijalo Polsko. Polští pohraničníci od 24. února, kdy Rusko invazi na Ukrajině zahájilo, odbavili 3,3 milionu lidí přicházejících z Ukrajiny. Skoro 1,19 milionu lidí naopak odešlo z Polska na Ukrajinu. Česko dosud oficiálně přijalo skoro 339 000 ukrajinských uprchlíků.

  • Moskva uvádí, že za poslední den přišlo o život 320 ukrajinských vojáků

    Ruská armáda při raketových a leteckých útocích na Ukrajině za poslední den zabila 320 ukrajinských vojáků. Dnes to uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Podobné informace zveřejňované ruskou či ukrajinskou stranou nelze nezávisle ověřit.

    Při útocích raket vzduch-země „bylo zničeno více než 320 nacionalistů a 72 kusů vojenské techniky“, uvedl Konašenkov.

    Ruské letectvo za uplynulý den vyřadilo z provozu radarovou stanici pro navádění ukrajinského protiletadlového systému S-300 v Oděské oblasti, v Krasnopavlivce v Charkovské oblasti zničilo sklad raketových a dělostřeleckých zbraní. Raketovými údery Rusové podle Konašenkova zničili v oblasti Korotyče v Charkovské oblasti protiletadlový systém S-300. Ruské ministerstvo obrany také informovalo, že u ukrajinského Hadího ostrova v Černém moři jeho jednotky sestřelily dron Bayraktar TB-2.

  • Brusel chce urychlit přepravu milionů tun ukrajinského obilí přes EU

    Evropské kamiony a vlaky by v nejbližších týdnech mohly převzít značnou část přepravy obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny, jejichž obvyklou cestu po moři blokuje Rusko. Evropská komise (EK) dnes představila soubor doporučení, která mají urychlit složitou pozemní přepravu pro miliony tun ukrajinské pšenice, kukuřice a dalších potravin.

    Přepravci by se podle plánu měli produktům z Ukrajiny věnovat přednostně, státy zase maximálně zrychlit procedury na hranicích. Komise chce také v delším horizontu investovat unijní peníze do lepšího dopravního propojení EU se zemí za její východní hranicí.

    Nejen evropské, ale zejména africké či blízkovýchodní země spoléhají na dodávky z Ukrajiny, která před válkou vyvážela po moři 4,5 milionu tun zemědělské produkce měsíčně. Zajišťovala 12 procent světového exportu pšenice, 15 procent kukuřice a 50 procent slunečnicového oleje.

  • Antony Blinken odcestuje o víkendu do Evropy na setkání NATO

    Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že ministr zahraničí Antony Blinken v sobotu odcestuje do Evropy na neformální setkání ministrů zahraničí NATO.

    „Dne 14. května ministr odcestuje do Berlína, aby se zúčastnil neformálního setkání ministrů zahraničí NATO, kde budou spojenci a partneři diskutovat o své jednotné reakci na pokračující brutální válku Ruska proti Ukrajině a na nadcházející Summit lídrů v Madridu,“ uvedl resort.

  • Gazprom kvůli sankcím nebude přepravovat plyn potrubím Jamal přes Polsko

    Ruská plynárenská společnost Gazprom už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Firma dnes oznámila, že důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část tohoto plynovodu.

    Gazprom uvedl, že vstoupil v platnost zákaz transakcí se sankciovanými subjekty. „Pro Gazprom to znamená zákaz využívání potrubí vlastněného firmou EuRoPol GAZ k přepravě ruského plynu přes Polsko,“ dodal podle agentury Reuters.

    Plynovod Jamal vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.

  • Probíhá cvičení sil NATO „Swift Response“

    Téměř 10 000 vojáků z 19 zemí se účastní cvičení NATO „Swift Response“, která se konají na pěti samostatných místech od Norska po Severní Makedonii, zatím nejnovějšího člena aliance, uvádí Associated Press.

  • Vstup Finska do NATO vítá i Polsko

    Lídři členských států NATO uvítali oznámení finského prezidenta a premiérky, že podporují, aby země měla požádat o vstup do aliance. Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že rozhodnutí Finska požádat o členství v NATO je „skvělou zprávou pro Polsko a bezpečnost Evropy“. Dodal také, že Polsko podporuje co pokud možno nejrychlejší a nejsnazší připojení Finska k alianci.

  • Kosovo podalo přihlášku do Rady Evropy, chce využít odchodu Ruska

    Kosovo dnes podalo přihlášku do Rady Evropy. Hodlá využít příležitosti, kdy v tomto orgánu pro dohled nad demokracií a lidskými právy od března nemá svého zástupce Rusko. To kosovskou nezávislost neuznává a vystupuje proti členství balkánské země v mezinárodních organizacích. Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že Bělehrad bude na krok Prištiny tvrdě reagovat.

    Přihlášku do organizace se sídlem ve Štrasburku podala osobně kosovská ministryně zahraničí Donika Gërvallaová-Schwarzová, sdělil dnes na Twitteru šéf jejího kabinetu Sharr Jakupi.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy