Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Co píšeme v analýze
- V Česku prosazují československé občanství, v Rusku touží po obnově SSSR, v USA brojí proti federalismu. Hnutí, popírající existenci svého státu zažívají boom.
- V Německu například speciální policejní jednotky pozatýkaly 25 lidí z podskupiny hnutí Říšští občané, kteří chystali ozbrojený převrat a znovunastolení Německé říše.
- Co je motivuje? Proč je posílila pandemie covidu? Jakou taktiku včetně vražd používají?
Jejich názory, požadavky i chování působí ztřeštěně. Skupina lidí, kteří se považují za občany bývalého Československa, na sebe letos upozornila výtržnostmi na soudech, obsazováním ministerstev nebo zahlcováním úřadů a pojišťoven majetkovými požadavky. Tvrdí, že Česká republika jako stát právně neexistuje.
Nejde přitom o nový fenomén, a už vůbec ne o české specifikum. Hnutí, která neuznávají daný stát, aktivně proti němu vystupují a šíří přitom konspirační teorie, jsou už léta rozšířená v mnoha zemích po celém světě.
„Třeba ve Spojených státech nastal boom protifederálních milicí už v 90. letech. Nyní ale určitě zažíváme novou vlnu,“ řekl pro Seznam Zprávy přední český odborník na extremismus Miroslav Mareš z brněnské Masarykovy univerzity.
V posledních letech zafungovala jako impuls protiepidemická opatření během šíření nemoci covid-19. „Pandemie oslabila důvěru řady lidí ve státní orgány. Nevěřili předkládaným řešením, povinné nošení roušek nebo očkování chápali jako velký zásah do své soukromé sféry,“ uvedl Mareš.
Poznamenal, že jednotlivá hnutí v různých zemích spojují podobné znaky, v první řadě popírání soudobé státní autority, nedá se však mluvit o úplně homogenním uskupení. Rozdíly jsou v historických vzorech, ke kterým se jednotlivé skupiny hlásí - zatímco u nás se většinou hlásí k Československu, v Rusku prosazují názor o stále existujícím Sovětském svazu. Jinde si zase formulují úplně nový koncept státu.
Česko podle nich neexistuje
Právoplatnost zákonů České republiky veřejně zpochybňují hlavně stoupenci tzv. Společenství legitimních věřitelů České republiky. Letos na sebe upozornili „zábory“ státního majetku nebo výtržnostmi při soudních jednáních.
Do širšího povědomí se odpůrci státu zpravidla dostávají ve chvíli, kdy proti nim zakročí policie a vyjdou najevo jejich kriminální aktivity.
To se stalo v případě německých „říšských občanů“ (Reichsbürger), celkem různorodého hnutí, jehož přívržence spojuje zpochybňování legitimity Spolkové republiky.
Loni v prosinci speciální policejní jednotky pozatýkaly v různých částech Německa 25 lidí z jedné podskupiny tohoto hnutí , Patriotické unie včetně hlavního představeného se šlechtickým jménem Heinrich XIII. Prinz Reuß. Mezi zadrženými byla i někdejší poslankyně Spolkového sněmu za krajně pravicovou Alternativu pro Německo. Podle obvinění tito spiklenci chystali ozbrojený převrat, včetně ovládnutí ministerstev a parlamentu v Berlíně a znovunastolení Německé říše.
Kdo jsou Říšští občané?
Jednotícím prvkem hnutí je přesvědčení, že dnešní Spolková republika není suverénním státem. Říšští občané mají za to, že Německo dál ovládají cizí mocnosti, a jeho současný právní systém považují za nelegitimní.
Za zlom v přístupu ke hnutí se považuje 19. říjen 2016, kdy příznivec říšských občanů v bavorském Georgensgmündu zastřelil člena policejní jednotky. Policisté muži měli zabavit střelné zbraně.
Od uvedeného roku říšské občany oficiálně monitoruje Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV).
Podle údajů BfV a Spolkového kriminálního úřadu patřilo ke konci roku 2022 k říšským občanům nebo k jiným popíračům státnosti tzv. „samosprávným“ dohromady 23 tisíc lidí (o rok dříve to bylo 21 tisíc lidí). Z toho 1250 lidí tyto úřady považují za aktivní pravicové extremisty, 2300 má sklony k násilí. Kolem 400 příznivců vlastní legálně zbraň, zhruba 1100 byl přitom od roku 2016 odebrán zbrojní průkaz.
Že jsou zbraně u říšských občanů stále problém, svědčí i fakt, že během druhé hromadné razie proti stoupencům Německé říše letos v březnu byl postřelen jeden policista.
V Rakousku zase už v roce 2017 pozatýkali více než 20 lidí v čele se samozvanou prezidentkou Monikou Ungerovou, která se prohlašovala za hlavu „Spolku států Rakousko“ (Staatenbund Österreich). Stávající republiku označovali členové tohoto uskupení jako korporaci a americkou kolonii, která je řízena osmi bankami. Prodávali vlastní poznávací značky, identifikační průkazy, povolení a další pochybné dokumenty. Peníze se snažili získávat také vymáháním fiktivních pohledávek ze zahraničí.
Samozvaná prezidentka dostala v Rakousku 14 let
„Prezidentka“ alternativního rakouského státu Ungerová byla odsouzena ke čtrnácti letům vězení za velezradu a založení protistátního svazku, později jí soud trest zkrátil na 12 let.
Mezi nejznámější a nejstarší hnutí odpůrců státu patří tzv. Suverénní občané (Sovereign Citizens) ve Spojených státech. Podle analýzy, které o nich zpracovalo české Ministerstvo vnitra, pramení jeho ideologie z antisemitských, rasistických a radikálně protistátních konspiračních teorií a „hrála roli v řadě závažných zločinů“. Americká FBI v minulosti hnutí označila za extremistické a teroristické.
Suverénní občané nejsou pevně organizováni a člení se na množství různých podskupin. Dohromady ale mají celkem hodně přívrženců. Podle americké lidskoprávní organizace SPLC čítalo hnutí už v roce 2011 na 300 tisíc lidí.
Konspirace i vraždy
V posledních letech posílili řady suverénních občanů zastánci konspiračních teorií označovaných pod názvem QAnon, kteří věří mimo jiné ve spiknutí tajného spolku satanistických pedofilů a dříve šířili spekulace o plánu na sesazení bývalého prezidenta Donalda Trumpa.
Jacob Chansley alias „QAnon šaman“ se stal tváří útoku na Kapitol ve Washingtonu v lednu 2021.
S přívrženci Suverénních občanů se spojuje několik vražd. Například v květnu 2010 zastavila dvojice policistů v Arkansasu u auta, ve kterém seděl radikální vyznavač suverénního občanství Jerry Kane a jeho 16letý syn Joseph. Mladík vyskočil z auta se samopalem a oba policisty zastřelil. Otec i syn následně zemřeli po útěku a divoké přestřelce s policejními posilami u obchodního domu. V roce 2018 byl odsouzen na doživotí jiný stoupenec hnutí Erick Schute ze Západní Virginie, a to za zabití tří sousedů, které obviňoval z krádeže.
Hnutí má tři základní rysy - zpochybňování legitimity státu, odmítání placení daní a rasismus. Vychází z teorií, že v určitých etapách dějin Spojených států došlo k podvodům a byla tak údajně nastolena nelegitimní vláda, která z USA udělala korporaci a podrobila lid nové formě obchodního práva. Občané, kteří spiknutí „odhalili“, pak mají právo rozvázat se státem smlouvu a stát se „suverénními“. Aktuální vládu označují za „vládu de facto“ nebo „Korporaci spojených států“.
Extrémisté postříleli policisty
Popírání státní moci se projevuje tak, že Suverénní občané kromě neplacení daní například odmítají komunikovat s policisty, úředníky nebo soudci. Při přelíčeních schválně používají nesrozumitelný jazyk a ohánějí se různou symbolikou. Věří, že jsou schopni úřady obelstít a žít bez omezení nebo se domoci bohatství. Velmi oblíbená je taktika „papírového terorismu“, kterým se rozumí užívání falešných dokumentů včetně směnek, padělání důkazů, podávání neopodstatněných žalob a zahlcování soudů a úřadů různými podněty a požadavky.
Hnutí Suverénních občanů se v poslední době častěji skloňovalo také v Austrálii. Novou vlnu zájmu vyvolala chladnokrevná vražda dvou policistů.
V prosinci přijeli policisté ve státu Queensland pátrat po nezvěstném bývalém učiteli Nathanielovi Trainovi na usedlost jeho bratra Garetha, zaníceného vyznavače konspiračních teorií s pověstí křesťanského fundamentalisty. Poté, co dvojice v uniformách vstoupila na pozemek, ji bratři společně s Nathanielovou manželkou Stacey postříleli. Zemřel také soused, který se k přestřelce přichomýtl. Policie následně svolala posily a při zteči usedlosti všechny tři útočníky zabila.
Ačkoli vyšetřovatelé s odstupem času potvrdili, že nenašli důkaz o napojení rodiny Trainů na suverénní občany, a vraždy označili za projev náboženského extremismu, zájem o toto hnutí v Austrálii zesílil. Ukázalo se, že se tamní odnož skupiny rychle rozrostla, díky digitálním technologiím se lépe organizuje a spolupracuje se zahraničím. Australská média také letos opakovaně informovala o zahlcování soudů podněty Suverénních občanů nebo o zákrocích dopravních policistů proti popíračům v autech.
Případem svého druhu jsou popírači státu žijící v Rusku, kteří se hlásí k pokračování bývalého Svazu sovětských socialistických republik (SSSR), neboli Sovětskému svazu. Hnutí je známé pod různými názvy, nejčastěji jako „Svaz slovanských sil Rusi“ (stejná zkratka - SSSR) nebo „Občané SSSR“.
Přestože se nynější vládní garnitura v čele s prezidentem Vladimirem Putinem k odkazu sovětské éry plně hlásí, proti stoupencům trvající existence někdejšího komunistického svazového státu postupují velmi tvrdě. Zmíněné spolky byly soudně označeny jako extremistické a postihuje se už jen samotné členství.
Například v květnu soud v Kirovské oblasti poslal tři obžalované členy Svazu slovanských sil Rusi na tři až sedm let do vězení. Jejich hlavním prohřeškem bylo, že prodávali potvrzení o občanství SSSR a z utržených peněz chtěli financovat chod organizace.
„Z tohoto pohledu je paradoxní, že někteří samozvaní čechoslovakisté vzývají Putina,“ podotkl k tomu profesor Miroslav Mareš.
