Článek
Nigerijský soud ve čtvrtek nařídil britské vládě vyplatit 20 milionů liber (přes 558 milionů Kč) každé z rodin 21 horníků, které v listopadu 1949 za britské nadvlády zabila koloniální policie. Napsaly to agentura AP a web stanice BBC. Podle úřadů ale není rozsudek po evropské zemi vymahatelný a ani není závazný, dodal nigerijský web Vanguard. Západoafrická země získala nezávislost na Británii v roce 1960.
Horníci byli zabiti 18. listopadu 1949 v uhelném dole Iva Valley v nigerijském státě Enugu na jihu země poté, co demonstrovali proti tvrdým pracovním podmínkám, rasovým rozdílům ve finančním odměňování a nevyplaceným mzdám. Když na protest obsadili důl, koloniální policie složená z Nigerijců a Evropanů na ně začala střílet, zabila 21 lidí a desítky dalších zranila. Zdůvodnila to tím, že se obávala, že ji horníci přemůžou. Odpovědnost za vyostření situace ale připadla na koloniální správu, která za policii odpovídala, podotkla BBC.
Soudce Anthony Onovo shledal britskou koloniální správu odpovědnou za zabíjení a rozhodl, že by se britská vláda měla obětem také oficiálně omluvit. Ta podle BBC uvedla, že o rozsudku nebyla oficiálně informována, proto se k němu nemůže vyjádřit. Spojené království nebylo v řízení zastoupeno.
„Tito bezbranní horníci požadovali zlepšení pracovních podmínek a nepodnikali žádné násilné akce proti úřadům, přesto byli zastřeleni. Britské úřady musí rodinám obětí zaplatit celkem 420 milionů liber jako účinnou nápravu a odškodnění za porušení práva na život,“ řekl Onovo. Rozhodl také, že nigerijská vláda nesplnila svou ústavní povinnost zajistit odškodnění obětí.
Verdikt je vyvrcholením desítek let trvající kampaně za odškodnění za tyto vraždy, které jsou považovány za jeden z podnětů k boji za nezávislost na Británii o 11 let později. Podle právníků žalobců jde o významný milník v úsilí o historickou odpovědnost a spravedlnost za porušování práv v koloniální éře.
Představitel nigerijského státu Enugu Denge Josef Onoh nicméně řekl, že nigerijský soud nemá pravomoc projednávat žaloby proti cizímu suverénnímu státu, pokud se tento výslovně nepodřídil pravomoci soudu, případně se nevzdal své imunity. Británie se podle něj slyšení neúčastnila, nevystoupila před soudem a ani nesouhlasila s výkonem pravomoci. Incident je podle něj nejlepší řešit diplomatickou cestou, vzájemnými jednáními či řízením zahájeným v Británii.
