Hlavní obsah

Přehledně: Závody ve zbrojení, které odstartoval Putin

Foto: Profimedia.cz

Fotografie německého tanku Leopard 2 z loňského cvičení.

Reklama

11. 3. 6:30

Zbrojařské firmy se můžou připravit na žně. Alespoň pokud státy dodrží, co slíbily. Ruský útok na Ukrajinu už přiměl několik evropských zemí naplánovat velké zbrojení.

Článek

Článek si také poslechněte v audioverzi.

Mnoho evropských států výdaje na svou obranu navýšilo už v posledních letech zejména kvůli tlaku Spojených států, které do armády investují nejvíc a svým spojencům dlouhodobě vyčítají, že nedávají dost.

Podle zprávy Evropské obranné agentury (EDA) z loňského prosince sice v roce 2020 daly státy EU na obranu nejvíc peněz od roku 2006, od kdy agentura statistiky vede. Zároveň ale EU podle závěrů zprávy selhala ve spolupráci, protože společné investice různých vlád poklesly. A alianční cíl dávat na obranu alespoň 2 % HDP splňovalo jen 10 ze 27 členských států.

Po ruské invazi na Ukrajinu to nicméně vypadá, že Evropa chce být silnější. Několik států už oznámilo plán navýšit financování armády, jedná o nákupu nových zbraní nebo prohlubuje spolupráci se spojenci.

Takhle vypadalo financování obrany států NATO v loňském roce. Už teď je jasné, že letos a v dalších letech dojde k výrazným změnám:

Německo

Velké téma se z navyšování armádního rozpočtu stalo v Německu. Kancléř Olaf Scholz tam totiž několik dní po zahájení ruské invaze na Ukrajinu překvapivě oznámil vznik zvláštního fondu na modernizaci armády ve výši 100 miliard eur, tedy asi 2,5 bilionu korun.

„Potřebujeme letadla, co mohou létat, lodě, co mohou vyplout, a vojáky, kteří budou vybavení optimálně pro své mise,“ řekl Scholz, když oznamoval založení zvláštního fondu, kterým podle německé veřejnoprávní Deutsche Welle „ohromil“ mnoho poslanců i bezpečnostních expertů.

Při účasti na minulé vládě, kde byla Scholzova SPD koaličním partnerem CDU, totiž jeho strana velké projekty k posílení armády blokovala.

Nyní Scholz kromě jednorázové a okamžité investice 100 miliard eur do armády slíbil i zvýšení dalších ročních rozpočtů na obranu nad dvě procenta HDP. Tedy na hranici, kterou Německo, stejně jako mnoho dalších členských států NATO slíbilo už před lety, ale dosud jí nedosáhlo.

„Naším cílem je udělat z naší armády v tomto desetiletí jednu z nejschopnějších a nejmocnějších v celé Evropě,“ řekl k tomu ministr financí Christian Lindner. Deutsche Welle k tomu dodává, že přesná podoba modernizace armády sice jasná není a není ani dořešeno, z čeho a jak bude fond financován, ale o co má Bundeswehr velký zájem, se už ví.

Hodně vysoko na seznamu přání je například náhrada za stíhačky Tornado, jejichž nejstarší varianty vzlétly k nebi už v 70. letech minulého století. Armáda si podle Deutsche Welle myslí na americké F-35, které patří k tomu nejlepšímu, co je ve své kategorii dostupné. Přímo je zmínil i Scholz s tím, že jsou zvažovány jako jedna z možností.

Foto: Profimedia.cz

Letoun F-35 vyfocený na letecké show na Floridě.

Dále by investice pravděpodobně mohly mířit do velkých transportních helikoptér, modernizace systému protivzdušné obrany Patriot, nových dronů a válečných lodí.

O kolik tato historická investice německou armádu posílí a zmodernizuje, ale ukáže až čas. Jak upozornila například bezpečnostní odbornice Claudia Majorová, Bundeswehru se totiž kvůli nedostatku financí nastřádalo už mnoho restů z dřívějška.

„Existuje mnoho zbrojních projektů, které Bundeswehr naplánoval už dřív, ale dosud je neměl z čeho financovat,“ řekla Majorová s tím, že i na tyto plány (které nutně nezahrnují nákup výše zmiňované nejmodernější techniky) bude moct být fond využit.

Týká se to i těch nejzákladnějších potřeb. Německá armáda podle DW nemá dostatek munice a dokonce ani oblečení pro vojáky. Upozornila na to nedávno například zpráva zmocněnkyně německého parlamentu pro ozbrojené síly Evy Höglové z návštěvy německé posádky nasazené v rámci mise NATO v Litvě.

„Höglová vylíčila, že vojáci neměli dost silného oblečení a spodního prádla, které by je udrželo v teple a suchu. Jak tohle může být problém vojáků v armádě jedné z nejbohatších zemí?,“ napsala DW.

Polsko

Polsko patří mezi země, které požadovaná dvě procenta HDP na obranu dávaly už dřív. Loni tam byl navíc představen zákon, který počítal se zvýšením výdajů o dalšího půl procentního bodu od roku 2024. Ruská invaze na Ukrajinu ale proces zvyšování rozpočtu na obranu zřejmě výrazně zrychlí a prohloubí.

Předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński minulý týden v parlamentu řekl, že by Polsko mělo zvýšit obranné výdaje až na tři procenta HDP. Bude to podle něj vyžadovat novelu zákona a nestihne se to dřív než příští rok.

Ministr obrany Mariusz Blaszczak podle Reuters také uvedl, že by se díky změnám mohl zvýšit počet polských vojáků ze současných asi 143 tisíc na 300 tisíc. „Nastavíme rámec pro to, abychom měli jednu z nejsilnějších armád v NATO,“ řekl ministr. „Naše vlast takovou polskou armádu potřebuje, obzvláště nyní když se za naší východní hranicí snaží znovuzrodit říše zla,“ dodal.

V souvislosti s ruským napadením Ukrajiny Polsko také přistoupilo k „urgentní akvizici“ amerických dronů MQ-9 Reaper, serveru Defence 24 to řekl mluvčí tamní Agentury pro vyzbrojování Krzysztof Płatek.

Foto: Profimedia.cz

Americký MQ-9 Reaper.

Jednání s USA jsou podle mluvčího „už v běhu“. Pokud k obchodu dojde, stane se Polsko podle Defence 24 jedinou zemí z východního křídla NATO, která bude mít tento dron ve svém arzenálu.

Už teď má mimochodem Polsko 24 tureckých dronů Bayraktar TB2, které se nyní zdají být velmi efektivní ve službách ukrajinské armády proti ruské těžké technice. Reapery jsou využitelné de facto ke stejným vojenským operacím jako Bayraktary, turecké stroje jsou ale násobně levnější. Kolik amerických dronů má Polsko pořídit, zůstává utajeno.

Rumunsko

Ze současných dvou procent HDP na dvě a půl má od příštího roku zvýšit výdaje na obranu také Rumunsko.

„Musíme přizpůsobit postoj realitě, která ukazuje, že ruské jednotky jsou na Ukrajině a v Bělorusku, takže musíme všechno přehodnotit,“ řekl na sklonku minulého týdne novinářům rumunský ministr zahraničí Bogdan Aurescu před setkáním se svými protějšky z členských států NATO v Bruselu.

Pár dní před tím o tom promluvil i prezident Klaus Iohannis. Současná krize podle něj ukázala, že Rumunsko potřebuje pracovat na obraně a energetické samostatnosti.

Rumunsko také uvítalo snahu NATO posílit východní křídlo a pozvalo na své území vojáky ostatních členských států.

Dánsko

Na invazi na Ukrajinu zareagovalo příslibem větších investic do armády i Dánsko. Premiérka Mette Frederiksenová v neděli oznámila, že se parlamentní strany shodly na vyčlenění sedmi miliard dánských korun (asi 24 miliard českých korun) pro účely „posílení obrany, diplomacie a humanitární pomoci“ v příštích dvou letech.

Vedle toho Frederiksenová vyslovila i závazek navýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP do roku 2033. „Historické chvíle si žádají historická rozhodnutí,“ řekla k tomu premiérka a dodala, že nově schválené změny budou představovat „největší investice do dánské obrany za poslední roky“.

Dánsko podle Reuters pod tlakem NATO a zejména USA rozhodlo o navýšení obranných výdajů už v roce 2019, kdy se zavázalo navýšit je z tehdejších 1,35 % na jeden a půl procenta do roku 2023.

Nad rámec nového balíčku investic v dánském parlamentu padla shoda i na vypsání referenda o účasti severské země na Společné bezpečnostní a obranné politice EU (SBOP). Dánové tak budou mít šanci zvrátit rozhodnutí neúčastnit se, které padlo už před téměř 30 lety.

Účast v SBOP by Dánsku umožnila například účastnit se společných vojenských operací EU a další spolupráci usilující o vojenský rozvoj a získávání nových schopností.

Podobně jako další evropské státy se nyní bude Dánsko podle Frederiksenové soustředit i na nezávislost energetiky na ruském plynu. Premiérka ruský útok na Ukrajinu označila za „brutální“ a „nesmyslný“.

Finsko

Potenciálně velké změny v obraně by ruský vpád na Ukrajinu mohl znamenat i pro Finsko. Tam se totiž v posledních dnech mluví o možném vstupu do NATO.

Prezident Sauli Niinistö nejdříve uvedl, že Moskva svým chováním na Ukrajině úvahy na možnost vstoupit do Severoatlantické aliance posiluje. O víkendu Niinistö také jednal v Bílém domě s americkým prezidentem Joem Bidenem, se kterým se dohodnul na posílení bezpečnostní spolupráce. A právě i možný vstup do NATO byl jedním z hlavních témat jejich hodinu a půl trvajícího jednání.

Podle BBC ve Finsku ještě nikdy nebyla tak vysoká podpora pro opuštění strategie neutrality a přidání se k NATO. Poprvé v historii si to podle Reuters přeje nadpoloviční většina finských občanů.

Vypovídá o tom průzkum veřejného mínění, který vycházel z dat z 23. února, tedy ze dne před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Už tehdy bylo pro 53 % Finů, 28 % bylo proti a 19 % nerozhodnutých.

Finský ministr obrany Antti Kaikkonen už také oznámil, že země zainvestuje do armády a kromě jiného teď vybírá, od které ze dvou izraelských firem pořídí nové systémy protivzdušné obrany.

Na posílení bezpečnostní spolupráce se Finsko dohodlo i se sousedním Švédskem.

Švédsko

Velmi podobná situace je právě i ve Švédsku. Tamní premiérka Magdalena Anderssonová sice tento týden odmítla výzvy opozice k podání přihlášky do NATO. Stejně jako ve Finsku se tam ale poprvé většina lidí v průzkumu veřejného mínění vyslovila pro vstup. Reuters k tomu dodává, že Švédsko drží neutralitu a nevstoupilo do žádné vojenské aliance už od roku 1814.

I když se v této věci nezmění postoj vlády, mohla by se situace rychle změnit, protože opozice je pro a volby jsou už letos v září.

Premiérka Anderssonová už nicméně jako všechny ostatní výše jmenované země oznámila posílení investic do obrany. „Švédské obranné kapacity se musí posílit, přezbrojení je třeba uspíšit. Nejsme pod přímou hrozbou ozbrojeného útoku proti Švédsku, ale úroveň obecného ohrožení se zvýšila,“ řekla.

Později Anderssonová dodala, že Švédsko musí svou obranu posílit „významnou investicí“ a informovala, že vláda se shodla na navýšení výdajů na dvě procenta HDP, „co nejdřív to bude možné“. Podle Reuters Švédsko momentálně dává na obranu asi 1,3 procenta HDP.

To už v sobě zahrnuje starší navýšení obranného rozpočtu na roky 2021 až 2025 o celých 40 %. O tom Švédsko rozhodlo už v roce 2020 a důvod byl stejný jako nyní – obavy z Ruska.

Velká Británie

Tlaku na uvolnění většího objemu financí pro armádu čelí i britský premiér Boris Johnson. Iniciativu zevnitř Konzervativní strany podle Daily Mailu vede bývalý ministr David Frost a podle informací televize Sky News by kabinet tyto výzvy mohl vyslyšet.

Spojené království sice splňuje hranici dvou procent HDP, Johnsonova vláda ale proti sobě obrátila řadu vysoce postavených lidí z armády poté, co loni představila svůj plán na modernizaci armády v příštích několika letech.

Ta má totiž spočívat především v soustředění se na nové technologie na úkor klasických konvenčních zbraní, takže má vzniknout sofistikovanější, ale menší armáda. Když loni detaily o tomto plánu začaly vyplouvat na povrch, psalo se v britských médiích, že Británie může mít v důsledku změn nejméně vojáků za posledních 300 let.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované